Jan ŠináglNejedlých 335 E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. |
 |
porovnejte níže uvedený text s obsahem na tomto linku.
Názor si udělejte sami. J.Š.23.2.2007
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie – následující text byl mnou editován, ale neakceptován soudruhy z CS Wikipedie – a obratem se tam objevila druhá fotografie, kde působím opravdu, ale opravdu podivně J.Š.
Jan Šinágl (*9. prosince 1952 Beroun) je angažovaný občan a nezávislý , kritický k polistopadovému českému vývoji a poměrech ve společnosti.
Vystřídal několik povolání jako například strojní aj . V roce 1982 odešel do švýcarského exilu, kde žil ve městě Kriens, předměstí , až do svého návratu do ČR v roce 2002. Dnes žije v domku svých rodičů. Ve švýcarském pracoval pro různé a (Sokol Luzern, TC Kriens, Svaz spolků Čechů a Slováků žijících ve Švýcarsku). Dopisoval také do krajanského tisku.
Podle svých slov se vrátil do ČR s úmyslem pomáhat obnovovat a , podporovat . Je autorem četných petic a podání řadě českých a evropských institucí Je také spoluautorem Petice na pomoc ze dne 10. října 2003 - NÁROD V SOBĚ - spolu s režisérem Jiřím Krejčíkem žádající, aby byla restaurační budova, vydaná řádu Voršilek a prodaná firmě THEMOS, vrácena ND. Byl předsedou Petičního výboru na podporu konání veřejného soudu s ze dne 17. března 2004, jež iniciovalo několik angažovaných občanů ještě před jeho příchodem.
Šinágl provozuje vlastní webové stránky a rozesílá pravidelné hromadné e-maily řadě médií, institucím a politikům; kromě vlastních komentářů a materiálů ke kauzám, kterým se věnuje, přebírá různé texty z médií nebo od spřátelených publicistů.
Značnou pozornost vyvolal v roce 2005, když byl jako jeden z protestujících na prvomájovém mítinku na zatčen policií a zraněn. O rok později na 2006 vystupoval Šinágl na Letné společně s dalšími antikomunisty, kterým se podařilo rezervovat prostory před komunisty. Ti přeložili svůj prvomájový mítink ke .
Činnost po sněmovních volbách v roce 2006
Po a následném projevu , ve kterém napadl jejich výsledek, byl Šinágl spolu s jedním z hlavních organizátorů internetové petice a demonstrací na Václavském náměstí za Paroubkovo odstoupení. Šináglovi kritici v tom spatřují snahu o vlastní „zviditelnění". Paroubka a jeho projev kritizovala, zejména ve vypjaté volební atmosféře, velká část veřejnosti. Šináglovy ostatní názory a aktivity jsou známy především uživatelům Internetu. Jeho petici na odstoupení Jiřího Paroubka z veřejného života podepsalo už přes 86.000 občanů.
29. června 2006 odpoledne byl Šinágl přítomen na návštěvnické galerii Poslanecké sněmovny, když jedna žena hlasitými výkřiky narušila vystoupení (KSČM). Exner po jejím vyvedení prohlásil „Já to zkusím potřetí, tentokrát - doufám - již bez vykřikování pana Šinágla a jeho společníků, kteří se snaží rozšířit své pole působnosti z komunistických akcí z Václavského náměstí do dalších sfér" a následující den napsalo „ženu doprovázel protikomunistický aktivista Jan Šinágl. Její průvodce Šinágl se však na galerii ještě vrátil a shodil při konci jednání mezi poslance několik protikomunistických letáků", Šinágl však na svých stránkách popřel, že by s ní měl něco společného. 7. července 2006, když zasedání sněmovny končilo, rozhodil z galerie letáky s textem „. To už tady bylo".Jan Šinágl projevil na svém webu sympatie k postoji a charakteru odbojové skupiny bratří Mašínů, když napsal: "Věřím, že noví Mašínové přicházejí a že se nám s nimi společně podaří najít recept na odstranění tohoto komunistického moru." Nově se angažuje ve věci cenzury filmového dokumentu režiséra Martina Vadase - PRAVDĚ PODOBNÝ PŘÍBĚH VLADIMÍRA HUČÍNA. Dokument měl být původně vysílán 7.11.2006, stažen rozhodnutím generálního ředitele České televize Jiřího Janečka, který ho předložil k posouzení Etickému panelu ČT. Dokument má být vysílán 5.12.2006 na ČT 2 od 20.00 hodin.
Konfrontace s Jiřím Paroubkem
Po kontroverzním prvomájovém zatčení na srazu v roce se dostal do přímé konfrontace s premiérem . Požádal ho veřejným dopisem o objasnění jeho činnosti na Magistrátu hl. města Prahy. Předseda poslal pouze urážlivý dopis, ve kterém doslova stálo: „Pane Šinágle, netrpíte po ránu závratěmi? Jestli ano, nechte se prohlédnout. S pozdravem Jiří Paroubek"
Údajné členství otce v StB
Na konci roku 2006 se objevily dotazy k údajnému členství otce Jana Šinágla v StB. Reakce Jana Šinágla z ledna 2007.
„Můžete si zajít do archivu u v Praze - Na Struhách 3, pondělí až středa 9.30 - 16.00 (st. do 18.00). Operativní svazek mého otce má číslo 306, archivní číslo 31513, heslo "RADIO" (Jan Šinágl, 26.1.1922). Můj otec odmítl spolupráci s komunisty, byl na hodinu vyhozen z práce - jako vedoucí odbytu (velmi oblíben mezi dělníky), moje matka musela opustit kancelář. Ve spisu zmiňovaný "ztracený" soustruh se nacházel na soukromém pozemku předsedy ZO TOS Žebrák pana Karla Zvonaře ze , což otec odpovědným orgánům i sdělil (možná je tam dodnes)."
Read more...