Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Lidé se dočkali pomoci až v roce 1921 z daleké z Ameriky a také Evropy. Americká organizace jim přivezla přes milion tun obilí, které si tamní nemohli kvůli ničivému suchu sami vypěstovat. V souvislosti se záchranou je skloňováno jméno polárního průzkumníka Fridtjof Nansen, jenž sehnal miliardovou finanční pomoc a vybudoval místa, kde se podvyživení lidé mohli najíst. To Lenina zlomilo a do oblastí pustil další pomoc. Nansen za své konání získal Nobelovu cenu míru.

***

Povolžský hladomor let 1921–1922 je temné místo sovětské historie. Souhrnné označení pro zoufalé jednání vyhladovělých lidí skrývá i takové hrůzy, jako je kanibalismus a prodávání těl vlastních dětí na černém trhu.

První světová válka, zničené hospodářství, dlouhé sucho, zabavené jídlo a revoluce. To byly hlavní příčiny intenzivního hladomoru v při povodí řek Volha a Ural, jenž zasáhl na třicet milionů lidí.

…Do těchto šílených podmínek nechal Stalin na ostrov přivést dalších 1200 lidí. Byli ihned na pobřeží vytaženi z lodí, zabiti a snězeni. Masakry nabyly ohromných rozměrů. Několika ženám byly uřezána prsa, aby je ostatní mohli sníst. Po několika dnech už nebylo téměř koho jíst a několik posledních nešťastníků, kteří přežili, bylo odvezeno z Nazina do vesnic výše po proudu. Jagodův experiment skončil.

* * *

O stalinistických zvěrstvech se toho už dnes ví hodně, přesto je stále v této hrůzné oblasti co objevovat. Zapomenutou kapitolou je například osud 6000 lidí vysazených na sibiřském ostrově Nazino.