Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Tento příběh ohromil: SMS od poskytovatele mobilních telefonů zjevně vyvolaly noc děsu ve Vídni! Protože číslo mobilního telefonu a údaje o poloze byly předány policii tři hodiny před útokem, útočník zpanikařil natolik, že vraždil v centru města.

Pravděpodobně jde o skandál roku, což „Krone“ potvrdily parlamentní zdroje. Chronologie: 31. října, dva dny před strašlivým útokem v srdci Vídně, zavolal Kujtim F. na číslo tísňového volání svým mobilním telefonem! Dvacetiletý mladík ohlásil vloupání do suterénu budovy své komunity. Policie zprávu běžně převzala, nic se nestalo. Tento telefonát před plánovaným teroristickým útokem se zdál být divný - protože před takovými akcemi vládne vždy rádiové ticho.

Diese Geschichte macht fassungslos: Das SMS eines Mobilfunkanbieters löste offenbar die Terrornacht in Wien aus! Weil Handynummer und Standortdaten drei Stunden vor dem Anschlag an die Polizei übermittelt wurden, geriet der Attentäter derart in Panik, dass er mordend durch die Innenstadt zog.

Es ist wohl der Skandal des Jahres, der der „Krone“ aus Parlamentskreisen bestätigt wurde. Die Chronologie: Am 31. Oktober, also zwei Tage vor dem furchtbaren Anschlag im Herzen Wiens, rief Kujtim F. selbst per Handy den Notruf! Der 20-Jährige meldete einen Einbruch im Keller seines Gemeindebaus. Die Polizei nahm die Anzeige routinemäßig auf, nichts passierte. Dieses Telefonat vor einem geplanten Terroranschlag erscheint seltsam - denn im Vorfeld herrscht immer völlige Funkstille.

Čirý horor zažilo od 31. května 1945 asi 27 000 německy mluvících žen, dětí a starců. Asi tři týdny po skončení druhé světové války byli tito starousedlíci vyhnáni ze svého domova v Brně/Brünnu (CZ) přes hranice do Dolního Rakouska. Zemřelo jich asi 5 200(některé zdroje hovoří o 4 000 až 8 000 obětech). Minulou sobotu si Češi, Němci a Rakušané již po sedmnácté společně připomněli události z roku 1945 - a také paralely se současným konfliktem na Ukrajině.

Bývalý viceprezident Národní banky na vzpomínkové akci

Manfred Frey (82) přijel do Pohrlitz také z okresu Hollabrunn. Frey byl v roce 1945 s rodinou vyhnán z rodných Joslowitz (česky Jaroslavice), vzdálených asi 30 kilometrů od Brna, a později udělal pozoruhodnou kariéru v Rakousku. Naposledy byl prezidentem Finančního ředitelství pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenland a viceprezidentem Rakouské národní banky.

Freyovi je připomínka obětí a usmíření s Čechy blízká. "Je pozoruhodné a velmi potěšující, že v České republice dochází ke změně myšlení a že se zejména mladí lidé již několik let začínají zabývat vyhnáním svých bývalých německy mluvících spoluobčanů v letech 1945/46." Frey v tom vidí pozitivní signál, že se česká mládež vyrovnává s historií.