Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Mnohé události z naší nedávné minulosti by se měly dočkat oprávněné revize.

… Máme z té doby stále ještě hodně dluhů a netýkají se pouze Emericha Ratha. Například divizního generála Maurice Pellé, jakkoli nemá s tímto mužem pranic společného.

Při jednání s vládou Francie bylo Československu nabídnuto, aby náčelníkem generální štábu nově budované československé armády se stal divizní generál Maurice Pellé (1863-1924). On byl do této funkce 17. února 1919 skutečně jmenován. V červnu téhož roku byl jmenován vrchním velitelem československé armády, která získávala první bojové ostruhy v boji s maďarskými vojsky na východní hranici nově vznikajícího československého státu. Generál Pellé vtiskl vznikající československé armádě moderní systém, vybudoval struktury řízení armády a do konce roku 1920 řídil její generální štáb. Tomuto muži jsme také mnoho dlužni. 

Dovedete si představit, že mateřské stromy mění svoji kořenovou strukturu proto, aby vytvořily místo pro dětské stromy? Stromy podle této kanadské bioložky žijí ve vzájemné symbióze svých kořenových systémů a hub, jimiž putují uhlík, dusík a další prvky tam, kde je jich nedostatek. Suzanne Simard má i řadu odpůrců, kteří nechtějí připustit, že stromy spolu promyšleně komunikují. Lesy jsou podle profesorky daleko živější a odolnější, než bychom byli ještě nedávno ochotni připustit. Ať se nám to líbí, či nelíbí, kořeny stromů a houby usnadňují ko munikaci a interakci v rámci celého ekosystému. Dřeviny si například „půjčují“ cukry tam, kde dochází k deficitům. Celý článek>