52.výročí upálení Jana Palacha - země mlčí, jeho skutečný odkaz a stále aktuální výzvu zapomínáme!
***
Zločiny komunismu v letech 1948 až 1989 zpracoval pro veřejnost nejefektivnějším způsobem jediný člověk. Vykonal osvětovou práci na kterou se žádné ústavy, instituce a média za 30 let od listopadu 89 nezmohly.
Bylo mi ctí s panem plk. Josefem Musilem moci spolupracovat a pomáhat mu organizovat a realizovat výstavy. Bylo jich celkem dvacet, včetně významných míst na území ČR – Sněmovna, Senát, Teologická fakulta UK, sv. Hostýn, či klášter Želiv. Takto jsem promluvil dne 6.9.2021 na sv. Hostýnu při Muklovské pouti.
***
Podívejte se na všech 24 panelů výstavy
Tyto letáky jsem v tisících kopiích rozdával návštěvníkům výstav, na demonstracích a stále rozdávám při cestách po České republice
***
Plk. v.v. Josef Musil nám připomíná zapomenuté zločiny komunismu - abychom nezapomínali!
Plk. Josef Musil nebyl vůbec ve výslužbě, sloužil vlasti doslova do posledního dechu. Panelovou výstavu mi odkázal s prosbou, abych ve výstavách pokračoval a uspořádal jsem ji hlavně před volbami. Bohužel mi stávající situace zatím neumožňuje toto poslední přání plk. Josefa Musila naplnit. Opustil nás 19.února tohoto roku…
Čest jeho práci, památce a trvalému odkazu.
***
Se sovětskou okupací se nikdy nesmířili čeští exulanti v Anglii. Pořádali demonstrace a pochody. V roce 1978 dokonce zaplnili Trafalgarské náměstí v Londýně. V dokumentu Zapomenuté protesty (ČT 2018) se přirovnává zákeřně přepadení k nacistickému zabrání ČSR v roce 1939. Popisování STB praktik anglickými diplomaty je otřesné. Škoda, že veřejnoprávní ČT vysílala dokument ve 12:30 hod. místo v hlavním vysílacím čase večer. I to je obrazem skutečného stavu mravně se rozkládající společnosti.
Jan Šinágl, 21.8.2021
***
S plk. v.v. Josefem Musilem se rozloučila jen jeho rodina
JUDr. Jaroslav Anděl stále aktuální: Stoleté svědectví doby a poselství nám i světu
Komentáře
je pro mne velkou ctí, že jsem byl osloven, abych na tomto shromáždění u příležitosti 53.výročí okupace mohl promluvit. Děkuji panu plk. dr. Remlovi za pozvání.
Patřím do t.zv. zbytku z tisíce vyhozených vojáků a občanských zaměstnanců tehdejšího Ministerstva národní obrany, kteří nesouhlasili s okupací a nepodepsali prohlášení, že se jednalo o akt pro záchranu socialismu u nás a proti agresi Německa a USA.
Podle neúplných zpráv armády doslova vyhozeno:
- cca 15 tisíc generálů, důstojníků a dalších vojáků a občanských zaměstnanců
- 2246 byla odejmuta hodnost
- 921 nás bylo odsouzeno
- 648 byly odejmuty řády a vyznamenání
- 6088 vojákům v záloze byla snížena hodnost
- 24243 důstojníkům a 3882 praporčíkům byla snížena použitelnost v záloze
Ještě nesmíme opomenout akci ASANACE a NORBERT, což byla obdoba holocaustu a do níž bylo zahrnuto okolo 6.000 osob, určených k likvidaci (zastřelením) v případě vyhlášení MBO.
Nechci se zde zaobírat vším, čím jsme museli projít a jak režim z nenávisti za náš postoj pronásledoval nejen nás, ale i naše rodiny, manželky i děti a že jsme se ocitli na okraji společnosti jako nějací zločinci či vyvrhelové, kteří ztratili čest, úctu a byli bez zaměstnání, v sociální nejistotě a i ve vězení.
Když přemýšlím o okupaci 21. srpna tak se domnívám, že by tento den měl být v kalendáři označen černě jako 15. březen 1939. Stejně jako němečtí vojáci drancovali naše obchody, protože marka náhle měla hodnotu 10 Kčs a ruský rubl byl taktéž ohodnocen stejně. Proti německé šestileté okupaci trvala ta ruská skoro 23 let!
8. května t.r. jsem byl prezidentem republiky jmenován brigádním generálem, a při citaci se pan prezident zmínil o mém hrdinském postoji v době okupace. Tak se ptám, proč jsem na tento akt, který byl tak dlouho znám, čekal 31 let? A stejně jako já se proti okupaci postavily další tisíce vojáků a nedostalo se jim žádného uznání ani ocenění. S tímto jmenováním jsem ovšem, pokud by se někdo domníval, nezískal žádné výhody, ani peněžní ani materiální a můj důchod, protože jsem roky po vyhození z armády pracoval za nízkou mzdu, se pohybuje ve výši zhruba jedné čtvrtiny toho, co pobírají vojáci, kteří nás po roce 1968 nahradili ve funkcích.
Byli jsme obviněni také z nečestného jednání a z příslušností ke KSČ. To vše jsou ovšem výmysly a lži. Voják musí přísahat věrnost a oddanost vlasti a československá vojenská přísaha v roce 1968 nehovořila o tom, proti komu budeme vlast bránit. Tak jsme se bránili okupaci podle svého vlastního přesvědčení, protože jsme nedostali žádné rozkazy, co a jak máme dělat, proti komu a čemu se máme bránit. Ve skutečnosti jsme toho osudného dne obdrželi dva naprosto protichůdné rozkazy od ministra národní obrany a prezidenta republiky. Usoudili jsme, že rozhodnutí je v našich rukách a jak se později prokázalo, prodalo a zradilo nás naše politické a vládní vedení, ale i velení armády.
V této době se připomíná, jak jsme se zásluhou jednoho člověka zbavili ruské armády. To je ovšem podlá lež. Cožpak by se jediný ruský generál dobrovolně vzdal toho pozlaceného bydla? Bylo jich tady s rodinami a s dětmi přes 160 tisíc, měli zadarmo byty, nepodléhali české jurisdukci a vše, co si mohli za své bezcenné rubly koupit, odvézt bezcelně domů, do Ruska, pokud tam vůbec nějaký domov měli. A když nás museli opustit, vzali či spíše ukradli vše, co se dalo, takže obyvatelné byty a domy po nich zůstaly v troskách. Musím připomenout nedozírné ekologické škody, které nás už stály miliardy a není tomu konec. Škody bychom měli také vymáhat po Maďarech, Bulharech i Polácích, kteří jen na hradeckém letišti, kde jsem působil, zanechali po sobě milionové škody.
Za naše jednání a činy, hraničící s nebezpečím života, ztrátou zaměstnání a roky žijící na hranici společnosti, se nám nikdy až dosud nikdo neomluvil, za způsobené škody ani přes platné soudní rozsudky jsme nebyli odškodněni na rozdíl od těch, kteří nám ničili zdraví, životy a rodiny a nemyslím si, že se to změní. Uplynulo příliš mnoho let od této tragické události a lidé mají v současné době jiné problémy a starosti, než aby se zaobírali problémy jim naprosto neznámých osob.
Nemohu ukončit tento projev, abych nepřipomenul následující rok, 21. srpen 1969. Byl to také jeden z tragických dnů naší země. Ale to již proti našim demonstrujícím občanům nezasáhli Rusové, ale vlastní občané, příslušníci t.zv. Lidových milic a Bezpečnosti. Tekla krev a nikdo nebyl vzat k odpovědnosti. A důsledek? Není to fraška?
Komunistická strana je stále u moci, za dlouholetou degradaci a devastaci společnosti dostává miliony a dokonce jeden z těch, co mlátil naše lidi, protestující proti moci, sedí a pobírá tučné odměny v Parlamentu. Není to fraška?
Ještě bych Vás chtěl v krátkosti seznámit s přísně tajnou dohodou, kterou uzavřela vláda ČS republiky dne 16.října 1968 ve 12 hodin a byla před obyvatelstvem tajena. Dovolím si ji citovat ze své knihy, kterou jsem vydal jako čtvrtou z trilogie o československýc h vojenských katastrofách vlastním nákladem, protože ministerstvo obrany nemá o svoji historii zájem.
Cituji USNESENÍ VLÁDY O DOHODĚ.
Nakonec bych se s vámi rád podělil o jedno poučení nebo poznání.
Major Rogers, hrdina anglo-francouzs ké války v Americe z knihy Cesta na severozápad pravil svému příteli:
„Můj dědeček říkal, že mu jeho známý žid Solomon pravil: Chceš-li se dostat do velkého maléru, udělej něco pro vlast. A čím větší budou tvoje zásluhy, tím větší budou následky. Nejsou z toho žádné výjimky."
Tak přemýšlím, jestli to platí i u nás.
Děkuji Vám za pozornost.
Plk. letectva v.v. brig. gen. Zbyněk Čeřovský
Olomouc, 21.srpna 2021
dovoluji si upozornit, že po negativních zkušenostech s Vámi, nepořádal plk. Musil všechny výstavy jménem vašeho spolku. Většinu nákladu na uspořádání výstav pokryli sponzoři. Osobně jsem přispěl částkou 10.000,-Kč a desítkami hodin práce zdarma s propagací výstav a jejich uspořádáním. U dvaceti výstav jsem pouze jednou zaregistroval aktivní pomoc při instalaci výstavy ve Sněmovně vašimi třemi členy. Vy jste se zúčastnil pouze jedné na MO, pokud se o ní dá vůbec hovořit, kdy jste se věnoval vedení schůze a postaral se o můj „odchod“ po instalaci výstavy i jako zástupce médií. Plním jen přání pana plk. Musila, abych si výstavu převzal a v jejich pořádání pokračoval. Váš spolek je jistě pořádat nebude v míře a provedení, jak by si její autor přál, pokud vůbec. Zmohli jste se pouze na jednu s polovinou panelů na Karlově universitě, kde byl podle Vás panel č. 11 o akci Norbert ukraden – zláštní, že právě tento obsahem nejtraskavější, s fakty, které široká veřejnost dosud nezná. Ukraden nebyl, jak dokázalo vyšetřování PČR i UK. Něměl jste odvahu ho vystavit, což při vaši podivné vojenské kariéře v armádě po roce 1968 nepřekvapuje. Kdyby plk. Musil na obsahu výstavy s někým trvale spolupracoval, musel bych to vědět. Drtivou většinu textů a dokumentů zajišťoval sám stovkami hodin práce v archivech, která je nezaplatitelná a kterou prováděl v rámci své služby vlasti doslova až do posledního dechu. Jeho posledním přáním bylo uspořádat vernisáž výstavy před volbami. Na mých webových stránkách je výstava trvale k dispozici. Na vašich jsem ji nezaregistroval ? Nemám proto nejmenšího důvodu pochybovat o tom, že předáním výstavy do rukou vašeho spolku už nebude uspořádána žádná. Kdyby tomu mělo být naopak, nedávala by žádnou logiku forma komunikace, jakou vůči mně volíte. Rád se budu mýlit. V Čechách věřím činům, ne slovům a slibům v jedné z nejvíce zkorumpovaných zemí EU. Mimochodem požadujete 15 ks panelů? Výstava je složena z 22 ks. Tedy 7 ks nepožadujete, protože jste je nezaplatili? Výstava působí především jako celek, kdy plk. Musil zmapoval komunistické zločiny v letech 1948-1989 jako nikdo jiný, včetně úřadů a institucí, které to měly udělat už v 90.letech. Pokud se domníváte, že jsem zcizil majetek vašeho spolku, můžete podat žalobu. Uspořádál bych tak další výstavu v soudní síni, kterou by postkomunistick á justice jistě „uvítala“. Ostatně je to Vaše občanská povinnost nahlásit trestný čin, pokud nabudete přesvědčení, že mým jednáním došlo k jeho skutkovému naplnění.
S pozdravem
Jan Šinágl
53. výročí barbarské okupace v roce 1968 – in memoriam plk v.v. Josefu Musilovi
22.8.2021
Makovského 1226/17
163 00 Praha 6
Praha 20. srpna 2021
Pan
Jan Šinágl
Pane,
podle vyjádření na Vašich webových stránkách se z nějakého důvodu považujete snad za vlastníka, snad za správce souboru stojanů, kliprámů a plakátů, které z podkladů našich členů vytvořili zesnulý plk. Josef Musil, tehdy člen našeho spolku a předseda její sociálně právní komise spolu s kolegy plk. Osuským a plk. Jíchou jako připomínku zločinů komunismu pod názvem „VSR – srpen 68“.
Upozorňuji Vás velmi důrazně, že 15 ks výstavních stojanů, 15 ks kliprámů s plexisklem a 15 ks plakátů na dané téma bylo vytvořeno z podkladů dodaných našimi členy a z prostředků VSR. Proto připojuji doklad o zaplacení těchto 15 ks stojanů výrobci a to ve výši 9075,- Kč. Dále přikládám výpisy z našeho účetnictví, dokladující proplacení celkové částky za kliprámy a plakáty ve výši 18317,- Kč. Neuvádím zde částky vyplacené našimi územními organizacemi Olomouc, Plzeň a Brno, protože šlo o peníze na jaksi „provozní“ náklady, které se zhmotněním výstavky nesouvisí.
Žádám Vás proto o sdělení termínu, ve kterém jste schopen tento soubor předat k uložení a dalšímu použití předsedovi naší ÚzO Olomouc tak, jak se k tomu plk. Musil osobně zavázal. Pokud toho schopen nejste, navrhněte jiný postup.
Protože neznám Vaše bydliště (jak píšete, o svůj dům jste díky svým soudním iniciativám přišel), zasílám Vám toto své stanovisko emailovou poštou.
Vaši odpověď očekávám obratem, pokud toho jste schopen.
Petr Mrázek
předseda
přílohy dle textu
20.8.2021
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.