„Ne věnci ani pomníky – ale zlatá stopa, která zbyla – svět, jenž je o to krásnější, proto žes tu byl“. Vsypová loučka, Lesní hřbitov Zlín
***
Při posledním rozloučení s Miroslavem Zikmundem jsem si opět prošel Lesní hřbitov ve Zlíně. Neuvěřitelná atmosféra, jako byste byli v chrámu, symbolizující věčné propojení člověka a přírody. Jeho založení vzešlo od Tomáše Bati - a byl prvním pochovaným… Na kritiku propojení hřbitova s lesem, kdy kořeny stromů budou narušit hroby a tělesné pozůstatky zesnulých, odpověděl Tomáš Baťa ve smyslu, 
„co může být krásnějšího, než když lidské ostatky poslouží stromům k dalšímu růstu a životu, do kterého se jinou cestou navracejí…“ 
Jeho hrob a rodiny Baťů se už dva měsíce renovuje. Věřme, že se vše do 90. výročí tragické smrti Tomáše Bati stihne (12.7.2022).
Návštěvu Památníku Tomáše Bati také doporučuji. Se svolením skvělého průvodce Bc. Jana Marady jsem pořídil zvukový záznam jeho velmi zajímavých informací. Neuvěřitelné informace o Tomáši Baťovi a Zlínu. Neprosazoval např. myšlenku „zeleň do měst“, ale opačnou „města do zeleně“.
Pořídil jsem pestrou Fotogalerii ze Zlína i částečně s anglickými texty. Zajímavé a velmi poučné čtení. Bohužel připomenutí života choti Tomáše Bati Marie Baťové už bylo ve společenském centru k dispozici pouze v angličtině a navíc poslední kus. Stejně tak kniha „Má dáti – dal“ s podtitulkem „Účtoval jsem u Baťů“, kde už zbyl pouze neprodejný vzorek. Věřme, že i zde budou zásoby brzy doplněny. I tak jsem si přivezl mnoho knih na týdny čtení. Bratry Batě – Tomáše a Jana Antonína, lze číst, objevovat, inspirovat se jejich životy a myšlenkami, po celý život. Jen tak tak mne zbyly peníze na cestu domů:-)
Přenocoval jsem v bývalém Společenském domě, postaveném za Tomáše Bati v letech 1930-1933. Původně měl hotel kavárnu, restauraci, společenské sály, tančírnu, kdy na poslední etáži byla kavárna s vyhlídkovou terasou. Měl 300 pokojů a kapacitu 700 osob. Později byl přejmenován na hotel Moskva, dnes probíhá „odjmenování“ na Hotel Zlín - viz text vlevo.
Mimochodem s ředitelem Baťových prodejen Janem Knapem jsem se kdysi osobně setkal už jako se starým pánem ve švýcarském Luzernu. Měl na starosti prodejny obuvi firmy Baťa. Měl stále baťovského ducha a obdiv k Tomáši Baťovi. Bylo to v 80. letech. Dcera pana Knapa byla manželkou dr. Miroslava Vlčka, zakladatele Sokola Luzern, kde byl dlouhá léta starostou. Také pracoval u Baťů ve Zlíně jako chemik a hodně nám toho vyprávěl. Jeho příspěvek níže na Konferenci o Baťovi ve Zlíně nemohl ze zdravotních důvodů sám přednést. Zajistil jsem jeho přečtení na konferenci vydavatelem knih o Baťovi panem Markem Belzou (poté co mi nebylo umožněno ho přečíst sám) – končí výstižně: „Vše pro Zlín ztraceno a ať se někomu líbí nebo nelíbí, hlavně zásluhou dvou mužů: Beneše a T.Bati jr. !
Jan Šinágl, 30. 4. 2022
***
Edvard Beneš válečný zločinec a masový vrah, stejně jako Stalin a Putin
Read more...