Panelová vystoupení v podstatě rekapitulovala známé věci. Zaujalo mne vystoupení Friedricha Graf von Westphalen a jeho právní pohled či životní příběh Lutze Questera. Nechal se záměrně chytit, aby byl poté „vykoupen“ SRN. Mohl tak žít o 5 let dříve ve svobodné zemi. Mj. popisoval tristní život ruských vojáků v Berlíně, kteří nesměli opustit posádku. Pokud ji opustili, bylo na ně pořádáno tzv. „Hassenschiessen“, tedy „Střílení na zajíce“, jako lov na zvěř, který vždy končil jejich zastřelením. Též vyprávěl jak se v NDR tiskly pro Západ knihy Karla Maye, ale na území NDR zakázány. Video z akce by mělo být na stránkách KVH po zpracování.
Historici určili první tzv. totalitní fázi od roku 1938 do doku 1956, po které následovala normalizační fáze. Osobně mne chyběl větší prostor pro diskuzi, kdy některé příspěvky byly zbytečně dlouhé. Dostal jsem se dvakrát ke slovu. Závěr už byl mnohem kvalitnější, přínosnější, živý, kdy rozhovory mezi účastníky trvaly až do 18:00 hod. Přináším doplňující informace o dění a co nezaznělo a zaznít mělo.
V úvodu svého prvního diskusního vystoupení jsem připomněl citát Jana Masaryka: “Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky“. Dále jsem připomněl 12.000 vyhozených vojáků a důstojníků z armády ČSSR po okupaci v roce 1968, kdy jich bylo trestně stíháno 930. Poté už armáda „poslouchala“ a v akci Krkonoše se chystala v roce 1980 na likvidaci polské Solidarity. 1100 jich bylo po roce 1989 rehabilitováno, reaktivováno jako pomoc při budování armády demokratické země. Do dvou let skončili a jako „vítězové sloužili poraženým“. Připomněl jsem i vyhozené tisíce učitelů, vědců, lidí působících v kultuře, médiích apod., včetně desítek tisíců lidí, kteří opustily rodnou zemi.
Dále jsem řekl, že je ostudou, že se tyto skutečnosti veřejně, při 50.výročí, vůbec nepřipomínají jak institucemi, tak médii, včetně toho, že na místech, kde padly v srpnu 1968 a 1969 desítky lidí, nejsou na domech dodnes jejich pamětní desky.
Připomněl jsem i anonymní zvolení předsedy KSČM Vojtěcha Filipa prvním místopředsedou Sněmovny 75% hlasů, tedy i tzv. „demokratických“ stran“, který byl usvědčeným agentem StB. Tedy že jsme de facto postkomunistickou zemí, kdy se její neblahé dědictví „rozplynulo“ ve všech politických stranách, ale stále škodí zemi. Závěrem svého prvního vystoupení jsem citoval Benjamina Franklina: „Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat“ a prvního německého velvyslance po vzniku ČSR Waltera Kocha: „Největší hybnou silou této země je strach.“ Na mé příspěvky reagováno nebylo.
Škoda, že se panelistka Blanka Mouralová nezmínila o spolku Colegium Bohemicum, jehož je předsedkyní. Citují její slova ze článku - Muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí - unikátní a velkorysý projekt v Ústí nad Labem : „Němci zanechali svou stopu v českých zemích snad ve všech oborech lidské činnosti, a mnoho odborníků má dnes dojem, že je na čase i tuto část dějin jejich oboru zpracovat. Naše muzeum má podpořit zájem široké veřejnosti o toto téma a napomoci odstranit předsudky a dezinterpretace přetrvávající v české, německé i rakouské společnosti, a to věcným a vyváženým způsobem.“ Toto muzeum mělo být dávno samozřejmostí a za naše peníze. Obávám se, že by bez evropské dotace ve výši 337 milionů korun, kterou získal investor – Magistrát města Ústí nad Labem - nevzniklo…
Ve svém druhé diskusním příspěvku jsem řekl, že otázka Čechů a Němců je především politikum, kdy nebýt politiků, by si obyvatelé obou zemí dávno rozuměli. Pořady o nacistických zločinech vysílaných trvale ČT vedou k tomu, že nemalá část populace vnímá Němce stále jako fašisty, kdy pořady o zločinech komunismu jsou vysílány mnohem méně a pokud ano, tak pozdě večer či k ránu. Připomněl jsem, že ke dvěma českým nositelům Nobelovy ceny, je třeba připojit i dalších 10 z řad českých Němců, narozených na území naší země, nebo odkud pocházeli jejich rodiče či předci. Dále své velmi pozitivní zkušenosti s českými, německými i dětmi z dalších zemí na Letních táborech. Závěrem jsem řekl, že jsem v česko.německých vztazích realista, ale přesto optimista. Potěšil mne potlesk zejména z řad mladších účastníků.
Mimochodem se dostavil bez oznámení a představení zřejmě vysoce postavený představitel ambasády SRN v Praze, posadil se do první řady, pobyl cca asi jednu hodinu a zase odešel. Působil velmi sympaticky. Bohužel jsem ho nestačil oslovit. I to patří k tzv. „německé kvalitě“, která se projevuje i v nemateriálních věcech.
Hovořil jsem i s hrabětem Westphalen. Hlavní problém mezi Západem a Východem, o kterém se nepíše a nediskutuje, je zcela rozdílný vztah k právu. Západní člověk ho ctí a respektuje, kdežto východní ve velké většině ho obchází a zneužívá, jako důsledek totality. Dal mi za pravdu.
Připomínám, že Karel IV., největší Čech, měl za otce francouzsko-německého otce. České Němce jsme vyhnali a okradli o vše. Při násilném odsunu jich zahynulo kolem čtvrt milionu. Zmizelo 3397 měst a obcí, přitom u nás nebyla válka. Ve Francii byla, ale Francouzi si odhlasovali, že si své Němce ponechají. Porovnejte jak vypadá dnešní Alsasko-Lotrinsko a jak vypadají kdysi krásné Sudety dnes…
Ode dneška do neděle probíhá v Augsburku už 69.Sudetoněmecký den (bohužel pro poruchu auta se ho po letech nemohu osobně zúčastnit). Tentokrát nepřijede žádný český politik, ale údajně jich několik poslalo omluvné dopisy, dle předsedy SDL B.Posselta. Je 
potěšující, že účast české strany byla rok od roku vetší a jistě bude tento trend pokračovat i letos. Mluví se už o jeho pořádání v naší zemi. Bylo by to skvělé. Lidé by se mohli sami přesvědčit, kdo sudetští Němci skutečně jsou. Své tradice si na rozdíl od nás dokázali udržet. Každý nepodjatý Čech se mezi nimi bude cítit skvěle – od piva, jídla, hudby, tance – jako doma mezi svými. Často potkávám v Praze zájezdy dětí z SRN, těžko je tomu i naopak, přitom to je ta nejlepší cesta – vzájemné poznávání se v řeči, v kultuře, v prostředí či ve sportu.
Samozřejmě nelze vrátit majetky ani náhrady za ně jak českým Němcům, tak českým Židům, či české šlechtě. Sami nejsme dodnes schopni vrátit ukradené majetky i Čechům, hrdinům, vlastencům, jakým byl např. Jan A,Baťa. Stejně tak nelze upírat právo každému okradenému se o ně hlásit, či jejich náhradu.
Katastrofy přírodní i lidské potřebují ke zhojení svůj čas…
Jan Šinágl, 19.5.2018
* * *
Německý státní tajemník: Benešovy dekrety nepatří do Evropy
Takzvané Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy, je přesvědčen státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU). Řekl to v bavorském Augsburgu na sjezdu sudetských Němců. Po několika letech, kdy se o Benešových dekretech na sudetoněmeckých sjezdech vůbec nehovořilo, tak téma znovu otevřel. Nejhlasitěji Mayer kritizoval zákon z roku 1946, který dal beztrestnost řadě lidí, kteří se dopustili zločinů na Němcích například při takzvaném divokém odsunu. Vedle kritiky Benešových dekretů, jejichž případné zrušení je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta na Češích, Mayer ocenil výrazný pokrok ve vztazích mezi sudetskými Němci a Čechy v posledních letech. Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.
ČRo, 19.5.2018
Read more...