Jaroslav Durych 1925: „dr. Beneš ukázal, že jeho státnický rozum stačí snad na asistentské výklady na filantropických besedách v Ženevě, ale má-li před tváří svého národa a světa řešit jen poněkud delikátnější zápletku, umí nehorázně vzít do zaječích.“ – Prof. Václav Černý: „Beneš prokázal, že má nervy slabší, než tvrdil, slabší, než měl jeho národ, slabší než měl Hitler, a mimoto znervóznil celou Evropu.“
* * *
„Stát má armádu na to, aby lidem, co se na to nehodí, ukázala, že umírání za vyšší princip má smysl.“ – „Když lidem seberete hrdiny, pomelete je do jitrnic a z národa zbyde tak akorát obyvatelstvo.“ – „Kdo se jednou podělá, zůstane podělanej napořád.“ Emanuel Moravec v rozhovoru s Edvardem Benešem
* * *
Kdo by nesouhlasil s výrokem dr. Emila Háchy: „Mnichovská dohoda začala založením Československa“ - a naše neštěstí. Pravda jen ti, co vědí poněkud více, než většina ze stále zamlčovaných dějin naší země…
Dohoda ze St. Germain by neumožnila vznik ČSR, kdyby se na ni mohli dostavit zástupci Slovenska v čele s Andrejem Hlinkou a čemuž TGM s Masarykem účelově zabránili. Detailně to popisuje prof. Josef Kalvoda v knize Genese Československa, pochopitelně postkomunistickými historiky neuznávaný (druhé vydání této knihy by mělo vyjít na přelomu října a listopadu).
„Tomáš Baťa si uvědomoval nebezpečnost situace a rozhodl se kandidovat na presidenta ČSR. Tomáš vyzval už v roce 1932 k přípravě státu na válku, ale prakticky nic nepodnikl, protože zahynul v létě téhož roku. Jeho závěť o předání firmy Janu Baťovi se našla v jeho trezoru a Jan Baťa byl velmi překvapen. Tomáš se nějakému novináři vyjádřil, že by nechtěl stát v čele státu (rozuměj ČSR), ale řídit celý svět, na to by si troufl. (Jakože s jedním státem by nemohl napravit celý svět.)“. S.Vrbík
Podobně odhodlán byl i Antonín Švehla, kterého si přál TGM jako svého nástupce. Bohužel nebyl na tom zdravotně už dobře. Nepochybně by Tomáš Baťa po zvolení presidentem okamžitě uzavřel smlouvu s Polskem o vzájemné obraně jako první logický krok a k obraně vlasti nepochybně zavelel. Hitler by si na ČSR těžko troufl. Beneš toho nebyl schopen, protože nenáviděl maršála Pilsudského a upřednostňoval osobní ambice.
Měl ještě šanci zachránit gestem ČSR návratem do exilu před volbami. Měl obrovskou podporu obyvatelstva, které by po jeho odchodu komunisty nezvolilo, stejně jako by je nevolili zástupci 1/3 obyvatelstva českých Němců. Rusové by byli nuceni použít sílu, nebo ustoupit a připustit druhé Rakousko. Zdá se vám to nereálné? Je to logické i přes uzavřené dohody mocností a dalším důkazem, že dějiny určují jednotlivci, jejich schopnosti a charakter.
* * *
„Československo 1968“ začalo bohužel 12.12.1943, kdy Dr. Beneš Československo prodal do rukou Sovětů
… Vzhledem k tomu, že u Britů žádnou ochotu nenacházel, nebyl k tomu žádný důvod se pro Čechy angažovat, neboť tito pilně a poslušně pracovali, bez zásadních zásahů a sabotáží, které by stály za zmínku. 24 hodin denně pracovali pro německý zbrojní průmysl. Jako např. továrna na zbraně v Brně, která za měsíc vyráběla 30.000 samopalů pro německý Wehrmacht!
Aby dosáhl svého cíle vyhnání, začal se Beneš připravovat sliby vůči sovětům na období po válce a vítězství nad Německem, aby mu vyhověli, ačkoli již tehdy byly všeobecně známé jejich mnohamilionové zločiny proti vlastnímu lidu. Beneš dosáhl své první hlavní dohody se sověty dne 12.12.1943 v Moskvě, kde se zavázal zřídit, po vítězství nad Němci, nové Československo jako komunistickou zemi po sovětském vzoru. Na oplátku byla zajištěna sovětská podpora vyhnání německého obyvatelstva. Podrobnosti o této dohodě byly poté následně zformulovány v „Košickém programu“ ze dne 5.4.1945 následně: V novém Československu bude od nynějška existovat jedna koalice složená s komunistické strany a vybraných jiných stran. všechny ostatní strany budou zakázány, znárodnění celého hospodářství, armáda bude budována podle vzoru Rudé armády, úzké spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem, vyhnání a vyvlastnění majetku občanů hovořících německy a maďarsky z Československa, atd. ,,,
* * *
František Moravec: "Člověk či národ se nikdy nesmí vzdát boje, je-li přesvědčen, že je to boj spravedlivý, i když podmínky se zdají beznadějné."
S.Vrbík: „To byl Moravcův postoj k Benešově kapitulaci 1938 i 1948. I kdybychom válku s Hitlerem prohráli, utrpěli bychom ztráty asi větší, než byly ty okupační, ale byli bychom hrdým národem a ne tím, čím jsme dnes.“
Už 100 let nebojujeme a naše plně vyzbrojená armáda se vždy vzdává okupantům. Nelze očekávat, že je dnes situace jiná, kdy zemi postupně po letech 1938, 1948, 1968 a 1989 opouštějí ti neschopnější z nás a o to snadněji se s obyvatelstvem manipuluje proti jeho zájmům.
Kardinál Dominik Duka ve Staré Boleslavi 28.9.2018: … Duka mluvil také o utrpení lidí během válek i obou totalit. "S tímto vědomím bychom se měli zamyslet nad naším vztahem k národu a našim dějinám a k naší vlasti," řekl. Následně položil otázku, jak dalece jsou lidé ochotni svou zem chránit a zajistit v ní bezpečný domov dětem a starcům. "Je mezi námi dost takových, kteří z bitvy utečou, protože nemají k zemi ten pravý milující vztah. Nemysleme si ani minutu, že síla vojska se měří počtem zbraní. Je jí totiž jen míra odhodlání bránit svou vlast," řekl kardinál. …
Finsko se statečně postavilo Rusku ve válce, uchovalo si svoji samostatnost a dnes má nejnižší míru korupce v Evropě. I Poláci také statečně, osamoceně bojovali proti nacistům. Varšava byla rozbombardována a vystavěli jí znovu. Znají cenu svobody a proto vítají vojenskou pomoc USA. My známe „cenu“ poroby a proto se bojíme i amerického radaru.
Nedivme se potom, že neustále hledáme chyby a zrady na druhých, nikdy ne u sebe a žijeme v trvalém strachu a obavách! Jako bychom bez potřeby naříkání a věčně kritiky všeho a všech, nemohli ani žít. Není potom divu, že za život považujeme něco, co skutečným životem vůbec není. Ten může žít jen svobodný člověk, který také něco pro svoji svobodu a své země sám aktivně dělá, ochoten k boji, riziku a přinášení obětí.
Po vzniku ČSR první velvyslanec Německa v ČSR Walter Koch prohlásil: „Největší hybnou silou této země je strach.“ Ani dnes by na svých slovech nemusel nic měnit. Vědí to dobře i čeští politici. Teprve až občané překonají svůj strach, bude naděje na budoucnost - bez poroby – a život bude moci být skutečným životem.
Jan Šinágl, 30.9.2018
* * *
Adina Madlová o české povaze a charakteru
Arch. Richard Vyškovský a jeho svědectví doby
Josef Kalvoda „Genese Československa“: Kapitola 18 - Reflexe, rekapitulace a co bylo poté
* * *
„Stát má armádu na to, aby lidem, co se na to nehodí, ukázala, že umírání za vyšší princip má smysl.“ – „Když lidem seberete hrdiny, pomelete je do jitrnic a z národa zbyde tak akorát obyvatelstvo.“ – „Kdo se jednou podělá, zůstane podělanej napořád.“ – „Od teď už nebudeme odvážný národ, od teď budou jen sviňáčkovsky dumat co je jim vyplatí, co bude pro ně výhodnější. A když dojdou k tomu, že bude pro ně výhodnější podrobit se a plazit se k tomu po kolenou, tak to udělají, protože jejich pan president to udělal taky. Vy jste to tady vybudoval, teď to vraždíte. Vy nejste normální člověk. Zase to bude trvat 300 let. Češi nemají morálních sil nazbyt.“
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10362011008-ceske-stoleti/21251212007-den-po-mnichovu-1938/
* * *
„Ze všeho nejtěžší je předpovídat minulost.“
George Orwell
Aktualizováno 4.10.2018:
Ze článku „Zbabělost jako program“, Ivana Kalinová Kyzourová, LN 4.10.2018
Účelem sebeobranného boje je také zachování integrity a hrdosti národa a formování charakteru jednotlivců. - Národům, které za sebe nebojují, logicky určitý typ hrdinství a spoluprožívání vlastního osudu chybí. Účelem sebeobranného boje přece není jen zvítězit nad nepřítelem, ale také zachovat integritu a hrdost národa a formovat charakter jednotlivců. – Jaroslav Durych 1925: „dr. Beneš ukázal, že jeho státnický rozum stačí snad na asistentské výklady na filantropických besedách v Ženevě, ale má-li před tváří svého národa a světa řešit jen poněkud delikátnější zápletku, umí nehorázně vzít do zaječích.“ – Prof. Václav Černý: „Beneš prokázal, že má nervy slabší, než tvrdil, slabší, než měl jeho národ, slabší než měl Hitler, a mimoto znervóznil celou Evropu.“ – Prof. Černý připomněl i Benešovu větu pronesenou k národu ve vypjatých dnech po Mnichovu „Buďte klidní, mám i teď plán“, kterou lidé dotvořili poté, „co se Beneš poděkoval a odletěl do ciziny“ – tím plánem byl aeroplán. – Představitele armády odbyl frází o „prázdném hrdinství“. – Tím, že Beneš zakázal armádě se bránit, zřejmě navždy oslabil přirozený sklon Čechů bojovat za svou vlast, když je to třeba.
Naprostý rozklad hodnot
Kdo ale ví, co přinese budoucnost? To, že naše generace nemusela osvědčovat svou schopnost bojovat a umírat, ještě neznamená, že to nebude poté, úkolem dalších generací. Heroický odpor předků je pro ně základním imperativem, který nastaví parametry jejich chování v krizových situacích. Pokud někdo zpochybňuje hrdinství ve formě sebeobětování se v boji jako něco prázdného, zastaralého či zbytečného, svědčí to o naprostém rozkladu hodnot. Národ může existovat i bez politické korektnosti a všech možných výmyslů soudobého liberalismu. Nemůže ale existovat beze cti.
* * *
Read more...