Komentář k Dobronínu a milionovému daru pro Muzeum moderního umění v Ústí nad Labem
.... Ve volbách r.1922 vyhrála agrární strana a Antonín Švehla se stal ministerským předsedou. Začal dělat pořádek na ministerstvech. Když začal dělat pořádek na ministerstvu zahraničí u Beneše, dostal se s ním do křížku. Žádal proto prezidenta TGM o jeho odvolání, protože národní socialisti byli se sociálními demokraty a komunisty v opozici. U Masaryka neuspěl. To proto, že oba, jak Masaryk tak Beneš, dělali světovou zednářskou politiku, ke škodě českého národa. Společnost národů jako Velká a Malá Dohoda byly k ničemu a nezastavily nástup komunismu ve světě, jako později nacismu, protože se z politiky vytratila poctivost. Jen se o ní politiky žvanilo.
Z obrany proti bolševizaci národa a vzniku KSČ vzniklo na začátku dvacátých let minulého století několik pravicových uskupení. Byli to „Červenobílí“, jejichž představitelem a spoluzakladatelem v r. 1922 byl Čeněk Gibiš, generál italských legií, potom to byl univ.prof. MUDr. František Mareš, nedávno rektor KU. Klub Červenobílých měl především vliv na vysokoškoláky. K jejich zviditelnění došlo po atentátu na ministra financí Rašína (5.1.1923) na Václavském náměstí. Souběžně s Červenobilými vzniklo „Národní hnutí“, které zveřejnilo svůj program na očistu českého národa od cizáků a zvýšení úlohy národní inteligence, proti uznání SSSR na mezinárodním kolbišti, a tím odmítnutí zahraniční politiky dr. Beneše. Komunisty označili za vřed na těle národa, jenž je třeba odstranit z těla národa, neboť to jsou vlastizrádci. Prezident Masaryk toto hnutí označil za patologickou sedlinu. Nezapomínejme, že komunisté měli svou III. internacionálu a socialisté svou mezinárodní II. internacionálu. Proto z obrany proti bolševismu a komunismu vznikla u nás „Liga proti bolševismu“. Ve znaku měla rudou pěticípou hvězdu s vraženým klínem. Jejím sekretářem byl generál Jan Horák (1868-1948), jenž byl pak ubit komunisty.
V roce 1927, po propuštění z čsl.armády vrchním velitelem ozbrojené moci TGM, stal se Radola Gajda vůdcem NOF a prohlásil mimo jiné: „Bojoval jsem proti komunismu již jako divizionář v Košicích (pod ním sloužil v Košicích jako plukovník Jan Horák) či ve hlavním štábu československé branné moci. Znám bolševiky stejně dobře, jako oni znají mně. Proto boj byl, je a bude bez slitování.“ Všechny škváry, které byly napsány tzv. historiky až po dnešní dobu na Gajdu, nejsou zcela pravdivé, jsou živeny nenávistí, jakou měli Masaryk s Benešem proti pravicovosti v českém národě. Tento stav vyhovoval komunistické propagandě marxismu-leninismu. Vysokoškoláci, organizovaní ve „Vlajce“, si proti sobě popudili jako obhájci Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského prezidenta Masaryka. Na svých schůzích se dovolávali odkazu K. Havlíčka Borovského a Františka Palackého „Nic než národ“. Levice řvala: „Pryč s fašisty!“ Nezdá se to podobné s dneškem? Do SSSR se jel školit v r. 1935 i komediant z Kampy Jan Werich a přijel celý nadšený z „ráje na zemi“. Přitom marxistická leninská ideologie není česká a nemůže tudíž být nikdy základem našeho národního státu, ale je základem diktatury mezinárodního otroctví....
http://cestamirudehozla.blogspot.com/2011/10/lide-narody-se-potapeji-nebo-stoupaji.html
* * *
Ústecký rodák obohatil sbírky městského muzea významným darem
Ústí nad Labem – Muzeum v Ústí nad Labem dostalo největší dar od svého vzniku před 135 lety. Slavný německý sochař Klaus Horstmann-Czech věnoval městu kolekci svých děl v ceně skoro čtyř milionů korun. Muzeum tak získalo exponáty, kterými se v České republice nemůže chlubit nikdo jiný.
ČT 24 – regionální vysílání 1.11.2011 v 18:00 hod.
Klaus Horsmann-Czech a Patrick Lubs o kapli na Mariánské skále
Ve věci Dobronína, poškození památky na nevinně zavražděné pomalováním kříže růžovou barvou, ohodnotila PČR toto jednání jako přestupek proti občanskému soužití. Pachatel je znám. Přitom na první pohled je jasné, že se jednalo o tzv. „sprayerství“ tedy porušení zákona s patřičnou trestní sazbou. Zřejmě škoda nedosáhla potřebné výše? Je smutné, že pachatelé nepřišli dříve sami s touto myšlenkou a neuctili památku nevinných českých obětí na místě činu. Primitivně jí připomínat na místě jiných nevinných obětí a zneuctěním jejich památky je hanebnost do nebe volající!
Jan Šinágl, 2.11.2011
Read more...