Mluví premiér Sobotka vědomě nepravdu, nebo je tak špatně informován? Změny stanov Landsmanschaftu proběhly nezákonným způsobem, jsou neplatné a bude je řešit na podzim soud v Mnichově.
Marta Semelová: … Nezdá se vám, pane premiére, že tato servilita vůči sudetoněmeckému landsmanschaftu je už za hranicí? Jaké stanovisko zaujímáte jako předseda české vlády? A konečně, míníte podniknout nějaké kroky k zamezení uvedených aktivit členů vaší vlády do budoucna? Děkuji.
Bohuslav Sobotka: … To znamená, že byly vypuštěny články, které mohly být vnímány jako velmi konfliktní jak ve vztahu k našim vzájemným dějinám, tak ve vztahu k Česko-německé deklaraci z roku 1997. Já tu nedávnou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení pokládám za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry na mezilidské úrovni. …
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, nejen mne, ale především mnohé občany znepokojují intenzivní aktivity sudetských Němců na území České republiky a dále aktivity vůči nim ze strany oficiálních představitelů našeho státu či krajů - otevření kanceláře sudetoněmeckého landsmanschaftu v Praze v roce 2003, letošní registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jehož valné hromady se zúčastnil předseda nejradikálnější organizace sudetoněmeckého landsmanschaftu, která je i v Německu považována za extremistickou, pouť smíření na Brněnsku s podporou brněnského magistrátu za účasti Posselta, vyhlášení Roku smíření a Deklarace smíření, v níž brněnské zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem Němců. Návrh, který při té příležitosti padl, aby se některých z příštích sjezdů sudetoněmeckého landsmanschaftu konal v Brně. Uctění památky obětí z řad odsunutých Němců v Mnichově vicepremiérem Bělobrádkem, což bavorský tisk označil za milník ve vzájemných vztazích. Jeho setkávání se sudetskými Němci a pozdravná poselství jejich srazům. Jako vůbec první člen české vlády sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí sudetoněmecké krajanské sdružení, navštívil. Účast představitelů české vlády na těchto srazech. To je jen pár příkladů. Tyto aktivity jsou hrubou urážkou účastníků protifašistického odboje, obětí druhé světové války a českých rodin vyhnaných ze svých domovů v pohraničí. Přispívají k překrucování pravdy o příčinách, průběhu a výsledcích druhé světové války a nerespektují Postupimskou dohodu, která odsun uznala.
Nezdá se vám, pane premiére, že tato servilita vůči sudetoněmeckému landsmanschaftu je už za hranicí? Jaké stanovisko zaujímáte jako předseda české vlády? A konečně, míníte podniknout nějaké kroky k zamezení uvedených aktivit členů vaší vlády do budoucna? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš dotaz, za vaši interpelaci, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, chtěl bych především zdůraznit, že v letošním roce, který je velmi důležitý, protože jsme si připomínali konec druhé světové války v Evropě a 70. výročí osvobození tehdejšího Československa od nacistů, tak v tomto roce se vláda velmi aktivně podílela na tom, abychom si toto výročí připomenuli důstojným způsobem.
Chci zdůraznit, že jsme začali už na začátku letošního roku, kdy se v naší zemi uskutečnila významná konference, která se týkala Dne obětí holokaustu. Tato konference připomenula 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a Česká republika hostila jako jedna ze dvou evropských zemí, tou druhou zemí bylo Polsko, druhou největší takovouto akci, kterou jsme si osvobození Osvětimi připomenuli. Řada členů vlády, včetně mě osobně, se zúčastnila řady vzpomínkových akcí, které se týkaly nejenom připomenutí osvobození Československa jak ze strany ruské, tak ze strany americké armády, ale také památku obětí okupace, zejména v řadě vypálených a zničených obcí tehdejšího Československa. Rozhodně není možné obvinit vládu z čehokoliv, co by se týkalo nějaké snahy přepisovat dějiny, zamlčovat, co byla příčina a co byl následek průběhu dějin 20. století.
Je zřejmé, že i ve vztahu k Německu na počátku byla snaha rozbít Československo, která byla velmi aktivně podporována ze strany tehdejšího Hitlerova režimu v Německu. Na počátku byl Mnichov, na počátku bylo vyhnání řady našich občanů ze Sudet v okamžiku, kdy Sudety na základě později neplatné Mnichovské dohody byly zabrány ze strany tehdejší německé říše. Pak byla okupace, byly stovky tisíc obětí na české straně, a teprve pak přišlo osvobození, rozhodnutí o odsunu a odsun. Čili postup historie byl takovýto a já jsem přesvědčen o tom, že dějiny není možné vyprávět pozpátku a dějiny také není možné vyprávět tak, aby se něco zamlčelo a mluvilo se pouze určitým způsobem. Tolik tedy na okraj toho, o čem jste mluvila.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil ke vztahům k sudetoněmeckým krajanským organizacím. Myslím si, že poměrně nedávno došlo k pozitivnímu kroku ve vztahu k vzájemnému porozumění. Sudetoněmecké krajanské sdružení na svém spolkovém zasedání v únoru letošního roku schválilo změnu stanov a z nových stanov byly vypuštěny následující výroky: "Sudetoněmecké krajanské sdružení prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení a hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj." To znamená, že byly vypuštěny články, které mohly být vnímány jako velmi konfliktní jak ve vztahu k našim vzájemným dějinám, tak ve vztahu k Česko-německé deklaraci z roku 1997. Já tu nedávnou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení pokládám za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry na mezilidské úrovni. Čili toto je podle mého krok, který přispěl ke snaze o lepší porozumění. Já myslím, že je také zřejmé, že naše vláda se z hlediska vnímání vzájemných vztahů jak vůči Německu, tak vůči nejrůznějším sdružením sudetských Němců opírá o Česko-německou deklaraci, která byla přijata v roce 1997.
Pokud jde o nedávnou návštěvu pana místopředsedy Bělobrádka v Mnichově, pan místopředseda vlády Bělobrádek tím vyjádřil svůj občanský postoj v rámci česko-německých vztahů. V tomto případě se nejednalo o oficiální vládní návštěvu a to gesto uctění památky obětí odsunu sudetských Němců tak formálně nepodléhalo souhlasu české vlády.
Pokud jde o česko-německé vztahy, tam bylo od podepsání Česko-německé deklarace v roce 1997 dosaženo podle mého názoru vysoké míry důvěry a to mimo jiné umožňuje, aby se i političtí činitelé z obou stran hranice zapojili do otevřeného oboustranného dialogu. Já to gesto pana místopředsedy vlády Bělobrádka vnímám jako takové zapojení do vzájemného dialogu. Koneckonců, pro tento účel bylo i zřízeno Česko-německé diskusní fórum.
Tolik velmi stručně má odpověď na vaši interpelaci.
http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/s031131.htm#r6
http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/031schuz/s031132.htm#r2
* * *
J.Š.24.9.2015
Komentáře
komunismus, který odsoudil také poslankyni Miladu Horákovou za příslušnost k jiné straně na smrt,
což nedokázal provést ani ten nacistický
dokáže jen lží a falšování dějin vzbuzovat věčnou nenávist. Je to věčná pionýrka a demagogická přiblblice.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.