„Nevybudují-li zavčas vnitřní strukturu Evropy jako jediné politické entity demokraté, začnou ji budovat jiní a demokratům pak zbudou jen oči pro pláč….“
Německá veřejnoprávní ARD vysílala 7.5.2018 (20:15-21:00) pořad na téma: „Nerovná země – Jak se z bohatství stane moc“. Následovala panelová diskuse zástupců obou stran „Tvrdě, ale fair“ (21:00 – 22:15), zakončená vybranými názory diváků. Skutečný „Hyde Park“ (pořad stejného názvu veřejnoprávní ČT nemá už s ním nic společného. Presentuje pouze jeden názor). Níže výtah z pořadu doplněný o další postřehy. Takové pořady veřejnoprávní ČT není schopna nabízet, ačkoliv by je diváci nepochybně uvítali.
V jedné z nejbohatších zemí světa panuje nerovnost. Bohatí se usadí, chudí jsou odstaveni. Střední třída se snaží udržet si status, stejně jako v minulosti, prostřednictvím práce a úspěchu, aby si vytvořila podmínky pro svůj vzestup a růst. Mladší lidé dnes mají menší disponibilní příjem než generace dříve. Hovoří přední světoví výzkumní pracovníci a odborníci na nerovnost. Doprovází je Christoph Gröner, jeden z největších německých realitních developerů, vyprávěním o svém každodenním životě.
"Máte-li velký majetek, nemůžete jej zničit prostřednictvím spotřeby. Peníze vyhodíte z okna a vrátí se dveřmi zpět," říká Christoph Gröner. Staví nájemní domy téměř ve všech hlavních německých městech, prodává kondominia a plánuje celé okresy. "My, podnikatelé jsme mocnější než politika, protože jsme nezávislí." Vypracoval se skrze každodenní tvrdou práci a říká: "Žijeme v nejchtivější společnosti na světě, kde se každý může stát tím, co chce, ale takový vzestup jako mně, se podaří jen několika málo lidem.“
Ke slovu přicházejí nositel Nobelovy ceny ekonom Joseph Stiglitz, ekonom Thomas Piketty nebo Brooke Harrington, kteří prováděli intenzivní výzkum mezi investory mezinárodní finanční elity. Branko Milanovič byl hlavním ekonomem Světové banky a hodnotí globalizaci: „Prohrávají zástupci nižší střední vrstvy bohatých zemí - jako je Německo. Tito lidé teď si zaslouží to, co si vysloužili před 20 lety jako před sto lety. Lidstvo je dnes opět na rozcestí. Připustí, aby rostoucí nerovnost společnosti bohatých zemí je roztrhla, nebo tomu dokáže zabránit?", shrnuje Milanovič.
Od listopadu 2017 narůstá počet videí na netu o výzkumu v oblastí nerovnosti v moci, bohatství a příležitostí. Videa byly v mnoha milionech šířeny a diskutovány.
Na závěr diskusního večera byli citovány diváci: „Nechtěla bych žít ve společnosti, kde mají všichni stejně, ale žít v takové, kde budu mít vždy možnost mít se lépe.“ Miliardář Gröner hovořil také o možnosti založení své politické strany, načez byl moderátorem dotázán, zda by nebylo lepší vstoupit do nekteré e stávajících a pokusit se je změnit zevnitř. Odpověděl, že jsou svázány stranickými a osobními zájmy, proto by upřednostil svoji stranu, ale nebrání se dát své peníze státu, pokud mu garantuje, že budou investovány smyslplně, resp. bude jejich použití garantováno formou smlouvy a kontroly.
Trvalý snaha o co největší zisk vede nutně k další krizi, zejména když se vzniklý zisk hromadí neúměrně v rukách menšiny. Nůžky ve společnosti se tak nebezpečně rozevírají. Zchudne-li střední třída, jako garant a nositel demokracie, tvoří se podnoží pro společenský neklid a hrozba dalších revolucí, které ohrozí všechny, tedy i bohaté. Proto by měl být prosazován udržitelný rozvoj i s ohledem na omezené přírodní zdroje, stále více ohrožované životní prostředí, jeho flóru a faunu. Vláda menšiny, podložená často bezpracným získání peněz, jen díky spekulacím a podvodům, podporovaná politiky a úředníky je cestou do pekla. V tomto ohledu má boj presidenta USA Trump proti tzv. „deep state“ své opodstatnění.
Schopní a výjimeční se vzájemně s ostatní společností potřebují, mají se sbližovat, ne rozpojovat. Svět hledá neustále recept. Přitom dokonalý systém vytvořil už Tomáš Baťa st. Prosazoval přímou účast spolupracovníků na zisku podniku, akcie firmy Baťa byly na jeho jméno, kdy odsuzoval tehdejší a odsuzoval by i dnešní praktiky s nimi. Dividendy si nikdy nenechával pro sebe. Vychovával člověka, umožňoval mu zbohatnout a budoval tak ty nejlepší možné základy pro funkční, trvalou demokracii – jak v podniku, tak ve společnosti. Vydělávat peníze jenom jejich půjčováním, bez přidané hodnoty, je nemravné, nemorální a ohrožující celý svět, děje-li se tak v takové míře, jako je tomu dnes. Karel Marx byl lenoch, finančně zajištěný Engelsem. Reagoval na stav kapitalismu jeho doby, kdy odsuzoval východní národy pro jejich praktiky a nevyspělost. Vycházel z představ o člověku, který neexistoval a exestovat nikdy nebude. Baťa naopak znal člověka, jeho podstatu a přirozenost velmi dobře, proto dokázal uvést do úspěšné praxe „kapitalismus s lidskou tváří“, jako základ spokojené společnosti a fungující demokracie. Baťa pro nás zůstává příkladem a trvalou výzvou.
Z tichého, květy pokrytého hrobu v horách nad Zlínem napomínají slova, jež stojí na počátku testamentu Tomáše Bati:
První podmínkou prospívání našeho závodu je, abyste se nedomnívali, že závod je jen váš, jen pro vás. Závod náš nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům. Vyšší pohnutky to byly, které na nás působily, abychom potlačovali své vášně a choutky, pokud jsme je viděli závodu škodlivý. Nebylo to jednou, co jsme byli odhodláni životy své obětovatí ve prospěch závodů a jeden z naší rodiny jim za oběť již padl. To se nedálo jen proto, aby se zajistil majetek. V rozvoji našeho závodu spatřovali jsme rozvoj a zajištění blahobytu celého našeho kraje. Bylo naší chloubou a pohnutkou k další neúmorné práci, vidouce, že závodem naším přinášíme nový, do toho času nepoznaný život do našich krajů, že zvedá se jeho rozvojem všeobecný blahobyt a vzdělání našeho lidu. Byla to touha tvořit, poskytnout stále a stále většímu množství lidí účast na výhodách, které náš závod jak spolupracovníkům, tak zákazníkům poskytoval. Pokud budete této velké ideji sloužit, potud budete ve shodě se zákony přírodními i lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužit svému závodu všeobecně, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně.
Odkaz šťastného, jemuž bylo dopřáno prožiti svůj život v tvůrčí práci, uskutečniti své myšlenky, povznésti svůj lid, sloužiti svým bližním.
Takový člověk byl Tomáš Baťa. (z knihy „Baťa, švec, který dobyl světa“. Evžen Erdély, ARCHA, Zlín 1990, I-vydání, 192 stran, náklad 35.000 výtisků. Knihu je možno objednat na adrese: Stanislav Vrbík, Zalešná I/4057, 760 01 Zlín, E-Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Je ideálním vstupem pro ty, kdo o Baťovi nic neví a pro další studium jeho díla.
Jan Šinágl, 12.5.2018
* * *
Předmluva ke knize „Baťa: Švec, který dobyl světa“
* * *
„Nevybudují-li zavčas vnitřní strukturu Evropy jako jediné politické entity demokraté, začnou ji budovat jiní a demokratům pak zbudou jen oči pro pláč. Démoni, kteří tak neblaze poznamenali dosavadní evropské dějiny – a nejhůř ve dvacátém století! – čekají na svou chvíli. Zapomenout na ně kvůli nějakým fondům, kvótám a tarifům by byla tragická chyba.“
Václav Havel: Evropa jako úkol, Cáchy, 1996
Read more...