Dnes v časných ranních hodinách ve svém domě v bavorském Pöckingu zemřel Otto Habsburský a Lothrinský, velkovévoda rakouský a dědic císařského trůnu, muž, jehož jsem, stejně jako všichni čeští monarchisté, pokládal za zeměpána a hlavu svého státu; na rozdíl od tří dalších, republikánských, hlav státu, které za mého života zemřely, a dvou dalších, které dosud žijí, byl arcivévoda Otto jediným, za něhož jsem se nikdy nemusel stydět.
http://slepeckahul.pecina.cz/2011/07/zemrel-otto-habsbursky-19122011.html
P.S.
Dnes zemřel pan Karel Vébr, otec pana Aleše Vébra, známého z kauzy GOLF JEŠTED. Cituji slova pana Aleše Vébra se kterými se plně ztotožňuji: „Jde o případ neoddiskutovatelného utýraní slušného a poctivého člověka ze strany konkursní mafie a na ni navázaných zlodějů z české justice…“. Čest i jeho památce.
Pohřeb pana Karla Vébra se koná v sobotu, dne 9.7.2011 od 13:30 hodin v kostele ve Světlé pod Ještědem.
Jan Šinágl, 4.7.2011
Komentáře
HISTORIE: Krvavé jaro 1945 (4)
Konečná pekelná fáze války - pochody smrti
Minule jsem slíbil, že budu psát o Werwolfech a jejich přípravách na "válku po válce". Ale téma je značně složité a navíc diskuze na Psu dostává podobu morálního lynče "vraždících českých bestií", a tak bude nutno vrátit se na začátek vražd tisíců lidí v období podzim 1944 a jaro 1945.
Od porážky u Stalingradu začali mít Němci strach. A ten strach měli nejen obyčejní obyvatelé, ale i vedení Říše. Pro nás a pro budoucí vývoj v končícím Protektorátu a budoucím Československu měl zvláštní význam postoj a chování sudetských, ale i protektorátních Němců za války i po válce. Jak píše Volker Zimmermann v knize "Sudetští Němci v nacistickém státě" (původně vyd. Klartex Essen, česky nakl. Agro Praha): Výkyvy nálady v sudetské župě v důsledku válečné situace se zhoršovaly a odpovídaly oscilaci nálad v ostatních (říšských) župách. Od počátku války až roku 1942, tedy po tu dobu, kdy wehrmacht vykazoval úspěchy, se věřilo, že mezi obyvatelstvem panuje stabilní politická nálada. Ale už tou dobou bylo zjevné, že mnoho lidí doufá v rychlé ukončení války, a proto kriticky hodnotili zejména tažení proti Sovětskému svazu. Po pádu. Stalingradu počátkem r. 1943 se nálada zhoršila vzhledem k trvale nepřízné válečné situaci... (str. 366)