Této události se dnes sotva dostane pozornosti médií. Demonstrační průvod z Brna / Brünn na Moravě do Pohrlitz / Pohořelic u hranic je příliš neokázalý. Nikdo nebude přilepený na ulici, až si Češi a sudetští Němci budou společně připomínat 20 000 lidí, kteří byli v den Božího těla 1945 posláni na "brněnský pochod smrti" - čtvrtina z nich skutečně na smrt. Nicméně již v roce 1950 se sudetští Němci ve své Chartě zapřísahali, že nebudou uvažovat o odvetě, a zavázali se ke sjednocené Evropě. Ještě dlouho po pádu komunismu se smířili s tím, že je v Praze nazývali nacisty. Jsou rádi, že čeští politici nyní navštěvují Sudetoněmecký den o svatodušních svátcích. Letos dokonce zahráli českou hymnu - s názvem "Kde domov můj?", což vyhnancům připadá jako výsměch. Co za to dostali? Ani zrušení Benešových dekretů (nespravedlivého základu vyhnání), ani zákona, který vyjímá vraždu sudetských Němců z trestu. O restitucích ani nemluvě. V zájmu míru přešli sudetští Němci všechna vnucená opatření. Kdo, když ne oni, by si za to zasloužil Nobelovu cenu míru? Ale oni ji nedostanou. Prostě příliš neokázalé...
Manfred Maurer
Manfred Maurers Kolumne erschien am 24.6. im OÖ-Volksblatt.
Sudetenpost
26.6.2023
Read more...