Rusko během několika posledních let ovládlo nejdůležitější západní migrační trasu na africkém kontinentě. Hrozba volného průchodu statisíců Afričanů jako nástroje ruské hybridní války proti Evropě se tak stala zcela reálnou. Jak k tomu mohlo dojít, když Západ přes sto let celou západní Afriku kontroloval?
Dvě jistoty: armáda a korupce
Šedesát let politické samostatnosti nicméně nedokázalo v postkoloniálních společnostech vytvořit střední třídu, dostatečný vzdělávací ani stabilní politický systém. Prakticky ve všech zemích západní Afriky se tak etablovaly pouze dva stabilizující faktory – armáda a korupce. Pokusy Západu demokratizovat tamní společenství prostřednictvím modernizace a výcviku armád ve všech případech postupně selhaly.
„Cesta do Evropy je pro uprchlíky a migranty prakticky z celé Afriky od této chvíle otevřena dokořán. Rusko, které má svoje žoldnéřské jednotky i v Libyi, ji nyní kontroluje celou.“
„Ruské ministerstvo obrany nedávno založilo vlastní intervenční „dobrovolnické“ jednotky pod názvem „Afrikanskij korpus“ – podobnost s názvem nacistické Afrikakorps z druhé světové války je víc než zajímavá.“
Zatím poslední porážku uštědřil Evropské unii vojenský režim v Nigeru, když před několika týdny zrušil osm let starý zákon, prakticky znemožňující přechody uprchlíků z afrických zemí do Libye a dál do Evropy přes severní území Nigeru.
Evropskou diplomacii to před osmi lety stálo pět miliard eur. Jednu miliardu pomoci tehdy získal samotný Niger. Vojenská vláda, dnes úzce spolupracující s Ruskem, prohlásila minulý měsíc zákon za „koloniální nátlak“ a omezování „cestovatelů“, na kterých je prý ekonomika severu země závislá.
Cesta do Evropy je pro uprchlíky a migranty prakticky z celé Afriky od této chvíle otevřena dokořán. Rusko, které má svoje žoldnéřské jednotky i v Libyi, ji nyní kontroluje celou. Pro státy jižní a západní Evropy i pro celou Evropskou unii to dobrá zpráva zcela jistě není.
Read more...