Účastním se soudních jednáni u Okresního soudu v Liberci s bývalým bachařem a komunistickým poslancem JUDr. Josefem Vondruškou který, je obžalován z týrání mého přítele, dlouholetého politického vězně a spisovatele Jiřího Wolfa ve věznici Minkovice. Před lety byl v Minkovicích vězněn i můj bratr Pavel Wonka, který o tom zanechal svědectví:
„Při převozu z minkovické věznice do vězeňské nemocnice dne 9.10.1987 jsem již mnoho nevnímal, ale přesto si pamatuji, jak se mnou bylo zacházeno. Eskorta, která mě měla dopravit z cely do sanitky, si počínala takto. Strhli mě z pryčny, bili mě kopali do mě, šlapali mi podrážkami bot do obličeje. Jelikož jsem již nebyl schopen chůze, uchopili mě v podpaží (podlitiny zjištěné ve vězeňské nemocnici) a vlekli mě nohama po zemi a po betonu po chodbě OVKT i mimo budovu až k první brance (rozedřeli mně tak nové ponožky, viz též nález při příjmu do nemocnice - úplně černé nohy od špíny). U první branky mě vzadu uchopili za nohy a nesli mě za ruce břichem dolů. Přitom mě rozhoupali a náramně se bavili, že mě tloukli rukama a pendreky do zad a zadku. S ohledem na můj zdravotní stav (bederní páteř), mě také mohli celoživotně dostat na invalidní vozík. Já jsem v té době jen chroptěl, příslušníci SNV se svým žertíkům smáli. Donesli mě až k výstrojnímu skladu, kde jsem si patrně měl převzít své osobní věci. Tam však prohlásili že "se vyserou na to, aby mě vláčeli dolů a nahoru". Branku z tábora potom otevírali tak, že mé tělo používali jako beranidlo a hlavou naráželi do vrat. Následně mě hodili do sanitního vozu bočními dveřmi hlavou dolů. Potom mě přikurtovali na lůžko. Tím, jak mě zmordovali, jsem asi na půl hodiny ochrnul a ztratil vládu zejména nad pohybem rukou a cítil ochrnutí i v obličeji. Zvracel jsem jakási hutné hleny a dusil se cestou zvratky. Strážný sedící vedle mě hlásil dopředu, že zvracím, co má dělat. Velitel eskorty odpověděl "Vysereme se na něho." Byly mi v této věznici vytvořeny takové životní podmínky, které jsou nesnesitelné. Když jsem byl umístěn na celu č. 17, nebyl jsem po zmlácení schopen žádného pohybu. Z cely byla vytvořena větrací štola. Průvan mi rozdíral klouby, trpěl jsem nesnesitelnými revmatickými bolestmi. Po zmlácení po příchodu do věznici jsem byl tak zbit libereckou eskortou, že jsem utrpěl otřes mozku a výhřez plotýnky. Poukazuji, že v této věznici se mnou nikdo nechce jednat, zažil jsem útisk, výhružky, mučení a sankce, podmínky, zde jsou neslučitelné se zásadami humanity a právními předpisy.“
Ve Vrchlabí dne 18.4. 2011
Jiří Wonka v.r.
Pavel Wonka *23.1.1953 †26. 4. 1988
Read more...