„Jen láska k práci může povznést člověka na prvé místo odborníka.“ J.A.Baťa
„BAŤOVÁCI V JEHO VINU NEVĚŘILI," ŘÍKÁ OJ. A. BAŤOVI ABSOLVENT BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE ZDENĚK RYBKA. VYKONÁVÁ FUNKCI MÍSTOPŘEDSEDY KLUBU ABSOLVENTŮ BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE, JEHOŽ CÍLEM JE PROPAGOVAT BAŤOVY METODY PRÁCE I BAŤOVSKOU FILOSOFII. SÁM JE ABSOLVENTEM BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE, PO KTERÉ JEŠTĚ VYSTUDOVAL VYSOKOU ŠKOLU A PO NEJVĚTŠÍ ČÁST SVÉHO KARIÉRNÍHO ŽIVOTA SE VĚNOVAL OBORU PENĚŽNICTVÍ. V NĚM PROŠEL NEJRŮZNĚJŠÍMI PRACOVNÍMI ZAŘAZENÍMI AŽ DO NEJVYŠŠÍCH POZIC - PO DOBU SEDMNÁCTI LET BYL ŘEDITELEM POBOČKY STÁTNÍ BANKY ČS, JAKO JEDINÉ POBOČKY BANKY V OKRESE. CELOŽIVOTNĚ SE ZABÝVÁ MODERNÍMI METODAMI ŘÍZENÍ ORGANIZACÍ VČETNĚ LEKTORSKÉ A PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI, JE AUTOREM ŘADY ODBORNÝCH ČLÁNKŮ. JEHO KNIHA ZÁKLADY BAŤOVA SYSTÉMU ŘÍZENÍ VYŠLA NEDÁVNO IV ANGLIČTINĚ.
Jste absolvent Baťovy školy práce a jedním z přednášejících na konferenci u příležitosti 120. výročí narození J. A. Bati. Jak pohlížíte na tuto osobnost?
Jan Baťa byl po druhé světové válce odsouzen za kolaboraci s nacistickým Německem. Jeho rodina i za přispění Tomáše Bati (Tomíka) dlouho bojovala za obnovu soudního řízení a očištění jeho jména. To se nakonec povedlo a J. A. Baťa byl rehabilitován. Můj pocit je, že zlínská veřejnost a zejména baťováci nikdy v jeho vinu nevěřili. Takto nespolehlivě a nevlastenecky jsme se my baťováci, ani celá Baťova rodina, nikdy nechovali. Svědčí o tom mimořádně velký počet zaměstnanců Baťových závodu doma i v zahraničí zapojených za války do boje proti okupaci.
Veřejnost bratry stále srovnává, kdo byl lepší...
Jan Baťa byl výjimečný, trochu svérázný člověk, pokračovatel v díle svého nevlastního bratra Tomáše Bati - zakladatele. Tomáš Baťa byl geniální světový podnikatel, jehož filozofické a pedagogické myšlenky a praktické výsledky dodnes obdivuje a snaží se využít celý svět. Z historie je známo mnoho příkladů, že se podařilo významným podnikatelům vybudovat velké dílo, ale jejich následovníkům se je podařilo zničit. Touto cestou nešel Jan Baťa. On dobře využil zavedenou organizaci a všechny řídící metody a pokračoval v zakladatelově díle tak, že jej přivedl k dalšímu rozvoji. Převzal a využil také již osvědčené spolupracovníky Tomáš Bati - zakladatele. O velkých schopnostech Jana Bati svědčí jeho zanechané dílo v Jižní Americe.
Jaká to tedy byla organizace a metody podnikání ve kterých Jan Baťa tak úspěšně pokračoval?
Na tuto otázku nelze odpovědět ani souhrnně ani jejich pouhým vyjmenováním. O tom pojednává rozsáhlá baťov ská literatura. Známá je např. skutečnost, že podnik byl rozdělen na relativně malé samostatné hospodářské jednotky, které se k sobě chovaly jako cizí, nebo např. skutečnost, že jakékoliv vzniklé problémy v celém podniku museli být vyřízeny během týdne. Se staršími problémy se již nikdo nezabýval. Pozoruhodné také je, že firma neměla nikdy stanovenu a vypracovánu podnikatelskou strategii ani definitivní organizační strukturu. Po celou dobu existence byla firma v prudkém rozvoji a nemělo by smysl tyto základní dokumenty neustále upravovat. Naproti tomu zásady, které stanovil Tomáš Baťa - zakladatel a které se v průběhu budování firmy vyvíjely, byly trvalé.
Je známo, že se těmito zásadami dlouhodobě zabýváte. Může nám tuto stránku přiblížit?
Těchto zásad bylo uplatňováno velké množství. Nejdůsledněji byla uplatňována zásada: Nikdo nesmí dostat nikdy nic zadarmo. Tomáš Baťa - zakladatel na ní nejdůsledněji trval. Tato zásada je téma na celou přednášku - zde mohu uvést jen hlavní body:
- Je to zásadní výchovný prostředek vedoucí člověka k tomu, aby se spoléhal jen na sebe a nikoliv na případné dary
- Rodiče mají své děti již od šesti let nechat samostatně hospodařit s každým vydělaným haléřem. Děti si na své zbytné potřeby mají samy vydělat úsluhami, službami, sběrem atd.
- Vydělaná koruna má pro člověka větší cenu, než koruna darovaná
- Mladý muž a Mladá žena, přijatí k firmě Baťa ve 14. letech do Baťovy školy práce, od této chvíle samostatně hospodařili. Nesměli přijímat, žádnou podporu od rodičů, museli si v pracovním procesu vydělat na ubytování, stravu, ošacení, vzdělání a ostatní potřeby. Byli vedeni, aby po ukončení studia byl každý vzdělaný, pracovně výkonný, zdravý, sebevědomý a bohatý (očekávalo se, že Mladý muž bude mít ušetřeno 100 tisíc Kč)
- Tomáš Baťa-zakladatel, řekl Mladým mužům, že muž je ten, kdo se dovede sám dobře postarat o sebe, o ženu a celou rodinu
- Práce byla organizována tak, že každému pracovníkovi se měřil výkon a odměna individuálně i když se pracovalo kolektivně
- Zaměstnanec si uměl vypočítat mzdu sám a neměl mít nikdy pocit, že byl neoprávněně krácen. Mzdu dostal bez ohledu na výsledky práce v jiných dílnách nebo podniku.
- Za odvedenou práci byly v podniku vypláceny vysoké mzdy. Zaměstnanec se však musel o vyšší výdělek vždy přičinit. Firma nikdy nevyplácela mimořádné odměny (13. platy, vánoční příplatky, příplatky na dovolenou atd.)
T. Baťa-zakladatel byl zásadně proti jakýmkoliv podporám. Prohlásil: „Neuznávám podpory v nezaměstnanosti podnikům, zaměstnavatelům ani podpory nezaměstnaným dělníkům..." Takovou přísnost nemohl realizovat ve své době a tím spíše nemůže být realizována v současnosti. Naopak jsme denními svědky tlaku na vládu při nejrůznějších příležitostech ze strany podniků, obcí, dokonce i bank a nejrůznějších organizací o dotace při každé odchylce počasí nebo jevů ve společenské oblasti, dokonce i na evropské úrovni. Ačkoliv vysoce oceňujeme existenci a činnost Evropské unie, její snaha o vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých oblastí Evropy formou dotací má také negativní dopady. Dotace jsou ve většině obdarovaných států příčinou korupce, krádeží a dalších velmi negativních jevů. Např. u nás byla umožněna velmi vysoká životní úroveň v zemědělském sektoru, ale výkonnost zemědělství se nebývale snížila.
Jaké jsou další zásady uplatňované u firmy Baťa?
Je možno je počítat na desítky. Všechny byly velmi důsledně dodržovány, zejména ty, které byly pro podnik rozhodující. Uvedu jen některé:
Nikdy se nevymlouvat na poměry. Poměry musíme vždycky zvládnout.
Služba veřejnosti. Tato zásada vycházela z původního hesla Náš zákazník náš pán.
Výchova dělnictva. Založení Baťovy školy práce. Ze zaměstnance spolupracovník a pak podnikatel.
Automatika řízení. Činnost podniku bez velkých organizačních pokynů a rozsáhlého kontrolního aparátu.
Lituji, že tento rozhovor neumožňuje podrobnější výklad jako u uvedené zásady - Nikomu nic zadarmo. Vzájemné
prolínání těchto uplatňovaných zásad mělo v celku významný výsledek. Tím byla skutečnost, že v podniku byla vytvořena atmosféra, ve které se každý zaměstnanec maximálně snažil o nejvyšší výkon a nikdo se „nevezl", tedy ani nesnažil přiživovat se na výsledku práce někoho jiného.
S jakým zájmem je přijímán výklad těchto uplatňovaných a ve firmě Baťa osvědčených zásad?
Zájem vedoucích pracovníků podniků a vůbec veřejnosti je velký. Každého zajímá jak byla firma Baťa řízena, že dosahovala tak mimořádných výsledků. Vytvořená atmosféra v podniku, kdy po každém zaměstnanci se neustále vyžadoval co největší výkon má i své kritiky. Tvrdí, že v dnešní době lidé nechtějí neustále jen pracovat, ale také věnovat se svým mimopracovním zájmům a užívat si života. Na to je jen jedna naše odpověď. V takovém případě nemůžete ovšem dosahovat takových výsledků jaké dosahovala firma Baťa při uplatňování zavedených zásad.
/Irena Orságová/
ZPRAVODAJ, Klub ABŠ, č. 113, březen 2018
* * *
J.Š.10.3.2018
* * *
JUBILANT „BAŤOVEC“ FRANTIŠEK ŠNAJDR OSLAVIL 95 LET
Read more...