„Dobrovolné respektování nálezů Ústavního soudu ČR je samotnou esencí ústavního státu.... Pro příště budu nerespektování nálezů Ústavního soudu ČR v konkrétní věci považovat za úmyslné porušení Ústavy ČR (čl. 89, odst. 2), a proto za závažné kárné provinění, a budu... příště žádat u kárného senátu přísný postih takových soudců. Soudce nerespektující Ústavu ČR nemůže soudcem zůstat, a tím méně soudcem Nejvyššího soudu ČR.“ JUDr. Eliška Wágnerová
***
Spoluodpovědnost za to, zda jsou lidé, poškození chybami státu, řádně odškodněni, soudce nese, protože právě on rozhoduje spor mezi poškozeným a státem.
Místopředseda: „Troufám si tvrdit, že Česko patří k zemím, jež jsou k odškodňování chyb státu velmi vstřícné, a to přes ne zcela dokonalou právní úpravu. Jde do značné míry o důsledek rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, konkrétně právě soudního oddělení, jehož je Pavel Simon členem.“
Komentář: K některým poškozeným „Česko“ možná vstřícné je, nicméně osoby rehabilitované v současné době podle zákona č. 119/1990 Sb. dostávají náhradu ušlého výdělku v maximální výši 30 000 Kč/rok, tj. 83,33 Kč/den (§ 23 odst.1 písm. a/, odst. 4 písm. b/) a nárok na náhradu nemateriální újmy je jim odpírán úplně. Není divu, že poškození, kterým je takové odškodnění přiznáno, mluví nikoli o „vstřícnosti“, ale spíše o „výsměchu“.
Read more...