Způsobem hodným svého stavu a původu, usiluje starohraběnka Marie Salmová o udržení dobré pověsti svého otce a svého šlechtického rodu, který toho tolik pro Moravu vykonal. Žaluje historičku Mgr. Evu Nečasovou pro pomluvu jejího zemřelého otce. Člověku bylo stydno co vše si musela u KS Brno, dne 21.10.2011, vyslechnout. Byl to střet velkého ducha s malostí, maloměšťáctvím, závistí, nízkostí až hloupostí. Není to ještě konečné vítězství, ale jistě nemalé, vzhledem ke stavu naší současné české společnosti a stavu její justice. Paní starohraběnka patří k velkým ženám, která pro změnu nemravných poměrů v naší zemi dělají mnohem více než většina politiků a běžných občanů. Pokračuje tak v práci a tradici svého rodu, byť momentálně na jiné platformě, ale neméně důležité.
Je až neskutečné, kolik úsilí někteří lidé věnují tomu, aby za každou cenu pošpinili slušné a čestné lidi. Není divu, že jeden z pomluvačů, Jiří Jaroš, je členem Českého svazu bojovníků za svobodu, který nedávno ztratil svoji předsedkyni Andělu Dvořákovou, proslulou svoji až patologickou nenávistí ke všemu německému. Životopis Jiřího Jaroše je zajímavým čtením. Nedivím se, že je pod ním podepsán univ. prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc. a že Jiří Jaroš obdržel od ČSBS medaili za záchranu historických materiálů ve věci starohraběte Hugo Salma. Sluší se podotknout především z ideologické dílny zločinného, komunistického systému, kde i podobným způsobem argumentuje a interpretuje. Seděl jsem při soudním líčení vedle něho. Byla až neskutečné, kdy jako malé dítě prožíval každou citaci ze svých „důkazů“ či „důkazů“ strany žalované – kroutil se, usmíval, komentoval pro sebe, až to vypadalo, že začne dupat, tleskat a jásat… Jaké charaktery se asi mohou radovat z pomluv na zemřelém…?!
Toto byl Hugo František Salm-Reifferscheidt – velmi pochybuji, že by pan Jaroš a paní Nečasová vyvinuli tolik úsilí na pošpinění jeho jména, kdyby nebyl v pozadí nemalý majetek…?! Svědectví z doby okupace od slušných občanů jsou nepochybně hodnověrnější než nějaké komunistické „papíry“ po roce 1945, které už tenkrát byly vedeny a řízeny touto ideologií a jejími zájmy. Co může být větším důkazem tzv. „němectví“ starohraběte Hugo Salma, než nucená správa nad jeho majetkem v době nacistické okupace, kdy pomáhal ohroženým Čechům a kteří za své svědectví v jeho prospěch byli později komunisty pronásledováni a vězněni. Je to naopak důkazem jeho ryzího, žitého češství o kterém existují nezpochybnitelné důkazy.
Nepochybně to ví i soudce JUDr. Michal Ryška, který mohl vynést daleko jasnější rozsudek. Podstatné, že v hlavní věci uznal argumenty žaloby. Zde platí kvalita, ne množství. Mimochodem stejný soudce rozhodoval i moji druhou žalobu na Miroslava Grebeníčka. V jasném sporu v můj prospěch mi za pravdu nedal. Neměl tolik odvahy jako JUDr. Miloš Holeček, který mi za pravdu, v mé první žalobě na tohoto syna komunistického zločince a sadisty dal, dne 31.8.2006.
Máte-li čas a pevné nervy, doporučuji poslech celého jednání, nebo alespoň rozsudek a následné rozhovory s hlavními aktéry:
Soudní jednání: I.část + II.část + III.část + ROZSUDEK
Rozhovory pro média: Starohraběnka Marie Salmová + Mgr. Alena Kinclová + Mgr. Eva Nečasová + JUDr. Michal Ryška (část).
Připomínám můj článek z 5.9.2011 - Knížecí rod Salmů: 270 roků radosti ze života…?! Právě v den návratu z jednání u KS Brno jsem našel v mé poštovní schránce poděkování za účast na oslavě. Jako pozvánka i poděkování byly vlastnoručně podepsané paní starohraběnkou, tak jako vlastnoručně nadepsané adresy na obálkách. Toto poděkování za účast naleznete níže. Jeho obsah je jen dalším svědectvím o tom, na čí straně a kde je pravda. Je skandální, že ani po více jak 20. letech nebyl tomuto knížecímu, staroslavnému rodu, s nezpochybnitelnými zásluhami pro Moravu a její obyvatele – i v době okupace - navrácen celý majetek, ukradený komunisty – i s patřičnou omluvou!
Jen na okraj si dovolím poznamenat, že po takřka 10. letech mé činnosti a účasti na stovkách soudních jednání, je paní starohraběnka Marie Salmová první, která mne požádala o číslo bankovního konta, aby mi mohla poslat „… skromný obolus na úhradu Vašich výdajů a ztráty času při návštěvě našich soudů …“, jak doslova píše. Pro mne to rozhodně ztráta času, vážená paní starohraběnko nebyla - a nebude ani v budoucnu.
Vážím si i sebemenší finanční částky, která je poskytnuta na činnost a podporu našeho občanského sdružení SODALES SOLONIS o.s., pod jehož jménem a patronací je i tato činnost prováděna.
Děkuji všem jeho dosavadním podporovatelům i budoucím – číslo konta u Raiffeisen Bank: 681168115/5500. Práce rozhodně neubývá!
Jan Šinágl, 23.10.2011
Hrabě Salm - Neuburg vlivný muž tehdejší politiky
Julius Salm – Neuburg (1600 – 1655) pocházel ze starého hraběcího rodu, který se v 11. století rozdělil na dvě větve – Horní Salmové (v Lotrinsku) a Dolní Salmové (v Lucembursku). Salmové měli v původním rodovém erbu lososy (z něm. Salm – losos). .....Julius Salm – Neuburg byl pravnukem hraběte Mikuláše II., slavného obránce Vídně při prvním obléhání Turky v roce 1529. Hraběti Salm – Neuburgovi se dostalo u císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda III. vysoké přízně, takže se stal v roce 1636 nejvyšším zemským sudím a v roce 1637 zastával funkci moravského zemského hejtmana. Protože postupně přenesl život svého rodu na Moravu, kde vlastnil panství v Tovačově a ve Velkých Pavlovicích, nechal si pro výkon svých politických povinností postavit reprezentační sídlo i v Olomouci. Pro stále se zhoršující zdraví musel na své politické funkce v roce 1640 rezignovat. Jeho syn Ferdinand Julius Salm – Neuburg (1650 – 1697) se stal přísedícím zemského soudu a do roku 1674 i krajským hejtmanem v Olomouci. Pokračoval v dostavbě otcova paláce na Horním rynku a v něm také dne 3. srpna 1697 zemřel, aniž by zanechal potomka.
...
Read more...