Bylo to něco neskutečného, skutečné ryzí češství, které okouzlilo každého kdo měl to štěstí být přitom. V sobotu v Městské knihovně takřka pětihodinový koncert bez přestávky a v neděli opět zpěv, kroje, muzika a navíc modrá obloha. Zahraniční turisté byli u vytržení, stejně tak malé děti a pár nahodilých Pražanů, kteří také nevěřili svým očím.
Tradiční české a moravské lidové písně zpívali v neděli dopoledne na Hradčanském náměstí čeští krajané, kteří přijeli do Prahy na Mezinárodní krajanský festival. V průvodu se vydali z Toskánského paláce přes Hradčanské náměstí k soše T. G. Masaryka, kde stejně jako v minulých ročnících nakonec zazpívali jeho oblíbenou píseň Ach synku, synku. Na festivalu vystoupily soubory z Kanady, Chorvatska, Ukrajiny, Maďarska, Slovenska, Rumunska nebo Srbska. Nejvíce krajanů letos přijelo na festival z Chorvatska, ze Záhřebu a z Kaptolu. Spolu s kapelou do Prahy přijelo také 36 děvčat a asi dvacetiletých chlapců z brazilského města Nová Petropolis. Rozpočet festivalu je kolem 400.000 korun a je o polovinu nižší než u loňské přehlídky, v porovnání s financemi na jiné podobné akce je však pětinový. Festival se tak daří uspořádat díky sponzorským darům, podpoře některých státních institucí a pomoci dobrovolníků. ČRo 12.9.2010
Bylo to něco neskutečného, skutečné ryzí češství, které okouzlilo každého kdo měl to štěstí být přitom. V sobotu v Městské knihovně takřka pětihodinový koncert bez přestávky a v neděli opět zpěv, kroje, muzika a navíc modrá obloha. Zahraniční turisté byli u vytržení stejně tak malé děti a pár nahodilých Pražanů, kteří také nevěřili svým očím. Naprosto skvělí byli především Brazilčané a Chorvaté aniž bych snižoval hodnotu vystoupení druhých. Ani v sobotu, ani v neděli jsem nezahlédl žádného politika či známou osobnost, vyjma Jiřiny Šiklové. Z médií jsem zaregistroval pouze ČRo a ČT v neděli. ČT vysílala reportáž jako poslední zprávu cca 2 minuty večer v hlavním zpravodajství. Kdyby vysílala v přímém přenosu sobotní koncert a zejména nedělní rozloučení, potěšila by srdce milionů televizních diváků podívanou o zážitkem o kterém většina obyvatel nemá vůbec tušení.
Trochu vám přiblížím atmosféru: takto zpívají Chorvaté, takto se zpívalo od Toskánského paláce až k soše TGM, takto krajané poděkovali hlavní organizátorce paní Věře Doušové, takto jí zazpívali ŽIVIJÓ! ZDE je můj rozhovor s paní Věrou Doušovou. Rozhovor s touto výjimečnou osobností natočila i ČT, ale odvysílala jen pár vteřin. Především takovýmto skvělým lidem se mají udělovat vysoké státní Řády!
V pátek 10.září jsem se zúčastnil TK Nicka Vujcice a jeho přednášky v Praze. Sál pro cca 1000 lidí byl téměř zaplněn. Každý přítomný se jistě z jeho myšlenek nechal obohatit. Člověk od narození bez rukou a nohou a co vlastní vůli a pílí dokázal – ZDE si můžete poslechnout celou TK – doporučuji.
ZDE – je mnou dnes podaná stížnost k rukám prezidenta Václava Klause k diskriminaci turistů a okrádání věřících v Katedrále sv. Víta v Praze.
Jan Šinágl, 14.9.2010
Read more...