Aktualizováno 10.12.2018: Bohužel se mi z tohoto závažného diskusního večera (s mým úspěšným vystoupením) na http://www.americkecentrum.cz/fotovideo, dosud žádné video nepodařilo najít (ta co jsou v archivu, jsou bez datumu), což stěžuje vyhledávání videí?!
Dne 25.10.2018 jsem se v Americkém centru v Praze zúčastnil debaty na toto téma. Jaké jsou výhody a nevýhody přímé volby? Jakou roli hrají média v rozhodování voličů? Diskutovali marketingový odborník Jakub Horák, šéf marketingové kampaně Pirátů, sociolog Daniel Prokop a Kateřina Šafaříková z ČRo. Jako obvykle skvěle moderoval David Smoljak.
Základní informace: Lidová iniciativa je původně nástrojem pro menšiny, které nemají zastoupení v parlamentu a mají tak právo se zapojit. Musejí sesbírat 100 tisíc podpisů, jejich návrhem se zabývá parlament, posoudí právní slučitelnost a případně nechá o té věci hlasovat občany. Specialitou práva na „iniciativu“ je, že skutečně může změnit přímo i švýcarskou ústavu. Referendum se naopak vztahuje na zákony, které vzešly z parlamentu a jednotlivec nebo skupina můžou říct, že o něm chtějí nechat hlasovat i voliče. Na to potřebují sesbírat 50 tisíc podpisů.
Video není ještě k dispozici. Z celé debaty jsem pořídil zvukový záznam. Můj příspěvek začíná od 1:12:40 hod.
Začneme se po 100 letech učit demokracii? Jsme toho vůbec schopni? I přímé demokracii je třeba se učit, nějak se musí začít. Lidová iniciativy i referenda by jistě k tomu přispěly - i se všemi riziky, danými stavem společnosti a stupněm občanské „ne“vyspělosti, včetně možnosti tolik potřebné kultivace politické scény.
Jen opakuji a doplňuji můj příspěvek ke korespondenční a elektronické volbě: Každý švýcarský občan, v celém světě, obdrží poštou obálku k hlasování od své domovské obce s tímto obsahem:
1) průkaz voliče a pokyny k elektronické volbě
2) informace o stanovisku obou stran, tzn. vlády a petentů
3) hlasovací lístky pro odeslání poštou s nadepsanou obálkou
Výhoda korespondenční a elektronické volby jsou jasné každému:
1) volební „urnu“ má občan u sebe několik týdnů
2) může si doma i mezi známými, bez vlivu médií a politických stran, probrat v klidu a odpovědně téma
3) může volit kdekoliv – z domova, z nemocnice, z chaty, z dovolené, na moři, z vězení, z lesa, džungle, Severního pólu, tedy kdekoliv na světě. Pokud má volební podklady s sebou, má možnost volit 24 hodin denně, po několik týdnů
4) zvyšuje se volební účast, resp. odstraňují překážky, dané dnem a časem voleb
5) ušetří se náklady za volební komise a prostory, navíc volba probíhá několik týdnů
Samozřejmě lze i v domovské obci hlasovat přímo na Gemeinde (radnici), předem do poštovní schránky kdykoliv, či v poslední hodiny hlasování do skutečné, většinou starodávné volební urny. Je to spíše symbolické a z úcty k radici. Volební urny jsou v dnešní době přežitkem.
Proč se asi tak bráníme v elektronické době elektronické volbě a volíme jako „v pravěku“?! Občané se jistě nebrání, ale politici, kterým by byla značně omezena možnost ovlivňovat voliče k tomu mají dobrý důvod. Představte si, že by o aktuálním zvýšení platů poslanců nerozhodovali oni, ale ti, kdo si je platí, tedy občané. Výsledek by byl jednoznačný.
V tom je i další účinný prvek lidových hlasování a referend. Zatímco u nás si „zvolíme“ kandidátky a poslanci si dělají co chtějí 4 roky, ve Švýcarsku jsou voliči „hlídáni“. Proto také Švýcaři ani moc jmenovitě neznají své politiky a vládu. Hodnotí je podle stavu země. Pokud nejsou spokojeni, tak je vymění. Proto se politici odvádět co nejlepší práci. Pokud je dobrá, tak by neměli problém odsouhlasit jim zvýšení platů, stejně jako si Švýcaři odsouhlasili nezvýšení důchodů, protože to nepovažovali za rozumné. To je ona občanská vyspělost, kde máme hodně co dohánět.
Manažer Pirátů Jakub Horák ocenil mé vystoupení, ukázal jsem mu podklady, požádal o kontakt, ale dosud se neozval.
Vzpomínám na asi sedmiletou Sarah, sousedku z Kriensu, tuším v roce 1982. Po návratu z práce mne oslovila, zda už jsem také podpořil oběti tehdejší přírodní katastrofy v zahraničí, kdy lidé hromadně přispívali. Řekla mi, že „rozbila své spořící prasátko a všechny franky odnesla s maminkou na poštu“. Zastyděl jsem se. Na druhý den jsem také přispěl, byť jsem tehdy potřeboval každý frank. Ano, vše začíná výchovou vzděláním a osobním příkladem.
Omlouvám se za třídenní pauzu ve zpravodajství. Byl jsem ve Švýcarsku. Začíná se toho docela dost dít kolem mé osoby. Postupně budu tato závažná témata zpracovávat.
Jan Šinágl, 6.11.2018
* * *
Švýcarská demokratická inspirace stále nedostižná
* * *
Česká fata morgána
V české hymně je věta, která vypovídá o českém naturelu. …. „zemský ráj to na pohled“. Zemský ráj to na pohled ano, kdo pohlédne však blíže pozná, že český svéráz je jen na pohled. Společnost kde se dobře daří, protože se tam pivo vaří, špekáčky jdou na odbyt. Nerozhodnost vytvořit alespoň relativní jednotu je za obzorem
K.Mrzílek.
Komentáře
K.Mrzílek, 6.11.2018
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.