Nemohl jsem nebýt v Praze v tento den. Úvodem jsem připomněl svůj projev na stejném místě ze 17.11.2011 – viz video níže - jeden měsíc před skonem presidenta Václava Havla. Kupodivu měly oba projevy, které dělilo 7 let, takřka stejnou délku. Požádal jsem na závěr vzpomínky na presidenta Václava Havla pořadatele o udělení slova a zkusil na závěr mého projevu „zpatra“, malý test, nepřekvapil mne...
Bylo pro mne povzbuzením, že pískali jen jedinci. Vyslyšet názor každého je znakem vyspělé společnosti, pískat při jiném názoru o vyspělosti těch co pískají nesvědčí. Nechci tím říci, že by to snad nebyli slušní lidé. Pískat jinému názoru není názor, ale emoce, které vypínají zdravý rozum a usnadňují manipulaci, aniž si to člověk uvědomuje. Bohužel už jsem nemohl závěrem popřát přítomným požehnané svátky Vánoc – jsou především o naději!
Jan Šinágl, 20.12.2018
Read more...