Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 17.02.2020 10:23
    Sarkasticky můžeme říci, že Hitler není dnes glorifikován ...

    Read more...

     
  • 17.02.2020 10:11
    Pracoval jsem v klášteře Želiv jako ošetřovatel chronických pacientů ...

    Read more...

     
  • 16.02.2020 13:12
    Název BOHEMIA je vhodný. Zní mezinárodně a mimo to jde o starý ...

    Read more...

     
  • 12.02.2020 06:13
    Vždy jsou to pouze řeči. Sice skvělé a významné. Ale ti co u ...

    Read more...

     
  • 07.02.2020 10:25
    O tom to v Česku je. Vy si říkejte co chcete a my si budeme také ...

    Read more...

     
  • 04.02.2020 21:22
    Umělecké dílo i řemeslně dokonale provedené, důstojně nahradí ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Iustitia 2019Vzpomínám si na jeden incident ve Švýcarsku, kde byl před mnoha lety samopalem vystřílen celý soudní senát. Je jen otázkou času, kdy oběti české justice budou také dohnány k extrémním činům a začnou páchat sebevraždy, nebo obrátí zbraň proti soudu.

To, co jsem dne 11.12.2019 zažil v soudní síni OS Praha východ u samosoudkyně JUDr. Dany Haňkové takovéto jednání jen „programuje“. Kdo neviděl a neslyšel neuvěří. Nevím jak dr. Haňková soudila před 30 lety a zda už tak neschopná byla či zde působí i možná začínající stařecká demence. Soudkyně je mi v podstatě líto, ale je pánem, „moderně“ řečeno paní nad obviněnými a jejich životy. Tady už přestává veškerá legrace a odpovědné, kontrolní instituce by měly urychleně konat proti takové flagrantní zvůli a bezpráví. Nejhorší je, že děti jsou až na posledním místě a jsou likvidovány roky trvající nečinností samosoudkyně, stejně jako jejich otec, kdysi ředitel mezinárodní firmy a dnes pomalu bezdomovec…

Jestliže je u jedné strany diagnostikováno vážné psychické onemocnění, díky traumatům z dětství a které se projevuje i jejím chováním v soudní síni a jemuž soudkyně podléhá jedná se o alarmující stav. Člověk nevěděl, zda má na soudkyni zavolat policii, či záchranku z Bohnic, která by s sebou vzala nejenom ji, ale i účastnici jednání a představitelky OSPODu. Zvukový záznam z celého jednání jsem rozdělil na tři části, kdy doporučuji přestávky, aby posluchač neutrpěl duševní újmu či psychický šok z toho co vše je možné vidět, slyšet a zažít u soudu demokratické země. Skvěle a statečně vystoupila svědkyně Bc. Alena Reitmayerová ve druhé části jako sociální pracovnice jako sociální pracovnice SAS pro rodiny s dětmi. Níže k tématu dopis, který jsem obdržel stejného dne. Zvukovými záznamy doplním můj dříve podaný podnět k Nejvyššímu soudu ČR, který byl přijat. Ve věci byly učiněny první kroky.  

První částdruhá část s výpovědí Bc. Reitmayerové – třetí část. Jednání bylo odročeno na neurčito a psychické trápení dětí tak bude pokračovat dalších několik měsíců! Po zadání do hledáčku „ing. Petr Vlček“, si můžete přečíst vše podstatné o této ostudné kauze, kterou sleduji roky.

Demokracie v rukou nedemokratů přináší své trpké plody a nejen v justici. Je nejvyšší čas, aby se slušní občané spojili, byli aktivními občany a začali pracovat na potřebných změnách, nemá-li se stát celá naše země také odsouzenou, bezbrannou obětí neschopných a všehoschopných!

 

Jan Šinágl, 12.12.2019  

* * *

Dobrý den,

jmenuji se Dagmar Krausová (40) a jsem ze Zlína. Předem se omlouvám za svoji troufalost a ráda bych vás požádala o pár minut Vašeho času. Tyto řádky píši srdcem a odtud pramení i má myšlenka na rodiče, děti a systém. Náhodou jsem Vás objevila na internetu a řekla si, že napsat e-mail do Vaší schránky, stojí za pokus. Přejdu tedy k věci.

Situace v ČR stran soudnictví, OSPODu a v první řadě dětí, které vším trpí nejvíce, mi přijde alarmující. Rodiče hrají “hry”, systém nefunguje dle zákonů a soudy se vlečou roky. Nikdo ovšem nemyslí na “naši budoucnost”, tedy potomky. Systém nikdy nepřizná “pochybení” a léta stresu a manipulace dělají naši společnost “nezdravou”. Stát je plný nezletilých, kteří si traumata nesou po zbytek života, něco jako druhé jméno. Dobrý den, jsem Pepa Depres Novák. Pak v tisku čteme, že spotřeba antidepresiv v republice stoupá a soudní tahanice šplhají do extrémních čísel.

Jistě, necháme v tom děti vyrůstat, do života si nesou špatný vzorec a přichází lavinový efekt. Pokud bych zašla ještě dál, “problémového” potomka bude OSPOD “cpát” do diagnostického ústavu s myšlenkou “převýchovy”. Přitom potřebuje “uzdravit” a ne převychovat. Vše se na něm podepsalo, my všichni, on není zlý a nezvladatelný.

A teď otázka.... Myslíte, že podání podnětu na nový zákon, by mohl něco změnit? Komplexně řešit problém?

Úvaha.... Dochází k domácímu násilí, což ve výsledku stát stojí peníze a “ničí” ratolesti. Nařízená ústavní léčba pro agresora, protože i on trpí psychickou poruchou, která by zároveň řešila vykázání z bytu. Oběť by byla v bezpečí, děti v klidu, agresor v léčení. Že by to státní kasu stálo peníze? To stojí i výjezdy policie k zásahu, lékařská péče o oběti. Ty často setrvají v pracovní neschopnosti a v nejhorším případě v invalidním důchodu.

Zároveň soudy o opatrovnictví by měli jednat v zájmu dítěte a ne jednoho z rodičů, vše spojeno se znaleckými posudky. V neposlední řadě také s ohledem na názor dítěte, který by opět doplnil znalecký posudek.

Tohle je jen výřez z celé mé myšlenky, ale budu doufat, že jste dočetl až sem, za což bych byla velmi vděčná.

Snad Vám mé řádky budou stát za zpětnou vazbu a já zjistím, jestli v té hlavě alespoň “něco mám”. Tímto Vám děkuji jako žena, kdysi týraná, se špatným vzorcem do života, z dysfunkční rodiny a s psychickými poruchami, ale také jako matka dcery (20), která bohužel opakovala chyby svých rodičů.

Děkuji a s přáním fajn nadcházejících dnů se loučím.

 

Dagmar Krausová

11.12.2019

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.67 (9 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)