Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 02.03.2021 08:33
    Jak rikame v Indii; Atcha! Asi vis, nesetkava se muj ...

    Read more...

     
  • 02.03.2021 08:29
    Vážený pane Šinágle, jak je vidět, oba dva uctíváme ty správné ...

    Read more...

     
  • 02.03.2021 08:25
    Ke dni 2. února byla vakcína Sputnik V. jedinou, při ...

    Read more...

     
  • 01.03.2021 17:24
    Pane Šinágle, jsem hltavým způsobem nucen číst Vaše články. Jsem ...

    Read more...

     
  • 01.03.2021 17:08
    ... Před chvílí jsem vylezl z další dávky chemoterapie s tím ...

    Read more...

     
  • 01.03.2021 09:27
    Co všechno se dnes píše o Trumpovi, Bidenovi, mluvčí a ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Batlička OtakarO výročí jeho popravy a dalších vlastenců, informovaly včera Události ČT, jak jinak krátce a jako jednu z posledních zpráv…Batlicka AGS avers

Už 20 let čtu každé léto na našich letních táborech dětem při večerním čtení z knihy povídek Otakara Batličky Sázka v klubu AGS, kdy jim nejprve vyprávím o jeho dobrodružném životě. Děti jsou nadšeny, některé už znají mnohé příběhy zpaměti, ale chtějí je stále znovu slyšet. Vždy je ale dokáži překvapit. Každá povídka, byť opakovaná, je tak vždy originální, danná atmosférou večera a spontáními reakcemi dětí. Kniha už se mi rozpadá a nové v tomto provedení se skvělými ilustracemu už nejsou k dostání ani v antikvariátech. Je pro mne ctí, že mohu odkaz Otakara Batličky šířit touto cestou, když toho naše společnost není schopna. Jeho knihy by měly být součástí povinné četby na ZŠ. Úžasnou formou sdělují dětem mravní hodnoty, které z naší společnosti mizí, resp. zcela zmizely. Bez nich ji nečeká nic dobrého. Nedivme se, že děti a mládež neznají české hrdiny a vlastence, zato znají Hitlera...

 

Jan Šinágl, 14.2.2021   

***

Zapomenutá výročí narození dvou velkých mužů naší země!

***

Hvězda Mittenova

Batlicka pametrni deskaObyvatelé malé vesničky ležící v srdci švýcarských Alp klidně spali. Stříbrné měsíč­ní světlo zalévalo vysoko zasněžené střechy. Bylo kolem jedné hodiny po půlnoci, ale vy­soko nad vesničkou na nejvyšším bodě poho­ří blikalo světlo.

Ponocný, provázený statným vlčákem, vzhlédl k oknu a zabručel si do hustého plno­vousu: „Á - pan profesor Mitten zase hlídá hvězdy. Ten člověk nespí už od doby, kdy já jsem ponocný - deset let. Co jen na těch hvězdách vidí!?“

Jako by se chtěl přesvědčit o tom, že tam ve hvězdách opravdu není nic k vidění, vzhlédl ponocný vzhůru k obloze, na které zářily třepotavým leskem hvězdy. Nehybně stály na svých místech a údolí odpočívalo v klidu a míru.

Hvězdář a matematik profesor Mitten po­býval opět jako každou noc ve své soukromé hvězdárně. Byl to penzista, původně profesor matematiky na univerzitě v Ženevě. Po od­chodu do důchodu si vyhledal pro svůj cíl ideální místo. Zde v horách si zakoupil poze­mek a na něm nechal podle svých dlouho při­pravovaných plánů postavit dokonalou hvěz­dárnu.

Žil v horách úplně sám. Jednou týdně mu lidé z vesnice přinesli potraviny, poštu a růz­né nezbytnosti. Ve dne spal a v noci dlel du­chem mimo tento svět - ve hvězdách. Sedí ve velké okrouhlé místnosti s kupolí místo stře­chy v pohodlné lenošce, bílý plnovous mu splývá na prsa, nohy má obalené houní. Je schýlen nad kupou výpočtů a poznámek a spokojeně si říká:

„Našel jsem tě, má hvězdo! Objevila ses v nekonečnu před deseti lety. Noc co noc jsem pozoroval tvůj běh kosmickým prosto­rem. Tvá dráha vedla bezpečnými cestami, ale pak ses ze své cesty odchýlila! Dnes, ano, dnes přesně za tři hodiny poznám, zda jsou mé výpočty správné! Dnes přijde, hvězdo, která neseš moje jméno, Mittenova hvězdo, tvůj konec! Bylo mým životním cílem obje­vit novou hvězdu - našel jsem tebe! Sledoval jsem tě a žil jsem s tebou - a za dvě hodiny je mi souzeno, abych spatřil tvůj konec!“

Tak mluvil starý profesor sám k sobě. Rozvážně přistoupil k ohromnému daleko­hledu a otočením kola nařídil tubus do smě­ru své hvězdy. V zorníku dalekohledu se ob­jevilo několik zářících hvězd. Vzadu, daleko, daleko vzadu plála namodralým jasem Mitte­nova hvězda! Astronom Mitten ji upřeně a soustředěně pozoroval. Vesmír je klidný, tak jako jiné dny - a přece se něco děje!

V nekonečném prostoru nedaleko Mittenovy hvězdy se objevil malý světelný bod, obklo­pený mlhovinou. Profesor na něj zaostřil svůj přístroj. Ano! Blíží se zkáza jeho hvězdy! Le­tí vesmírem rychlostí tisíců kilometrů za vteřinu! Výpočty profesora Mittena jsou až do této chvíle správné. Kometa, procházející dráhou jeho hvězdy, rudě zářila. Profesor vidí jasně, jak jeho hvězda začíná pociťovat blízkost obá­vané komety. Hvězda žhne bílým světlem, přecházejícím chvílemi do oslepujícího jasu.

Profesor křečovitě svírá hledí dalekohledu, na čele se mu objevují kapky potu. Jeho, jeho hvězda je blízká zkáze! Tam, milióny světel­ných roků daleko, se v příštích několika mi­nutách odehraje katastrofa - srážka dvou ne­beských těles! Teď!

Před očima starého hvězdáře zaplálo svě­tlo, tisíce jiskérek všech možných barev se před jeho očima rozlétly! Jinak nic neporu­šilo vzhled hvězdného nebe ani noční klid malé švýcarské vesničky. Všude vládl po­koj a mír. Hvězdy stály na svých místech jako jindy a bílý měsíc dál zaléval malou vísku v údolí svým stříbrným studeným světlem.

Když se ráno rozednilo, ponocný se podi­vil, že světlo ve hvězdárně profesora Mittena ještě svítí. Nebylo nikoho, kdo by jej zhasl! Profesor a matematik Mitten ležel mrtev pod svým dalekohledem. Skončil svoji životní pouť v téže chvíli, kdy jeho hvězda - Mittenova hvězda - ukončila svou pouť vesmírem.

Z knihy Otakar Batlička: Sázka v klubu AGS a jiné povídky a kreslené seriály.

***

 „Země, která zapomněla na své hrdiny, se na ně rozpomíná.“

 Václav Havel, Brookwood, Anglie, březen 1990

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.17 (6 Votes)
Share

Komentáře   

-4 #1 Jan Šinagl 2021-02-14 16:35
Jako kluk, když mě matka dovolila koupit si Mladého hlasatele, hned po Rychlých Šípech jsem četl povídku Otakara Batličky, která tam byla skoro každý týden. Čest jeho památce.

KM.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)