Němci se postupně smířili. Většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost, přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj ...
***
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity zmapovali přes 100 sídel, která na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce. U Velkých Losin na Šumpersku a v Březové nad Svitavou na Svitavsku vznikají naučné stezky, které je připomenou.
"S historií se návštěvníci seznámí prostřednictvím panelů a mobilní aplikace, která zobrazí zaniklé stavby na původních místech", uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
U Velkých Losin už podél asi 700 metrů dlouhé trasy stojí panely s texty i interaktivními prvky. Zatím není v provozu mobilní aplikace, která bude přes telefon na naučné stezce zobrazovat zaniklé stavby. U těch se také spustí audiozáznam se vzpomínkami pamětníků. Podobná stezka vzniká také na Muzlově, který je dnes součástí Březové nad Svitavou. Její otevření je v plánu na srpen. Obec definitivně zanikla v 70. letech minulého století v souvislosti s výstavbou II. brněnského vodovodu. V Březové je prameniště, které zásobuje Brno pitnou vodou.
Výzkumnici hledali pamětníky, kteří by na život v obci vzpomínali. V současnosti jich je už velmi málo. „Pro oblast Jesenicka a Šumperska se podařilo navázat kontakt jen se třemi rodáky ze zaniklých obcí či s jejich potomky, kteří dnes žijí v Německu. Sídla zde zanikala v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva po druhé světové válce, takže pamětníci jsou již ve vyšším věku nebo nežijí. V okolí obcí, které zanikaly později, jako je Muzlov, pamětníci stále žijí a podařilo se nám navázat úzkou spolupráci s asi šesti z nich,“ řekla Hana Vavrouchová z ústavu aplikované a krajinné ekologie univerzity.
Většina pamětníků vnímá odchod ze svých domovů i po letech jako velkou ztrátu. „Němci se postupně smířili. Většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost, přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ dodala vědkyně.
Sídla na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce i později. Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Většinou je tam les, trvalý travní porost nebo orná půda. Nejčastěji sídla zanikala v periferních oblastech okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi 60 lokalit. „Téměř výhradní příčinou bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ uvedla Vavrouchová.
Přes 20 sídel pak zaniklo v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo. Vedle vysídlení a následného nedosídlení bylo další příčinou zániku budování infrastruktury. Na Dukovansku třeba vznikla jaderná elektrárna, dále byly vytvořeny poměrně četné vodní nádrže. Příčinou zániku obcí byla i těžba.
***
Read more...