Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 14.08.2020 16:29
    ČRo: Policie zatkla ruského diplomata při nelegálním nákupu munice ...

    Read more...

     
  • 14.08.2020 10:05
    Život je plný štěstí a někdy potřebujeme osoby, které nás ...

    Read more...

     
  • 13.08.2020 16:59
    Včera v Událostech komentářích na ČT 24 od 22:00 hod. si ...

    Read more...

     
  • 13.08.2020 16:43
    Předseda senátu, který si notoval s místopředsedou Filipem ...

    Read more...

     
  • 13.08.2020 16:29
    Life is full of happiness and some times need some people to ...

    Read more...

     
  • 10.08.2020 14:20
    Zato až půjdou lesby a gayové budou "svobody" plná média i ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Bernaskova IrenaVčera uplynulo přesně 110 let od narození nejvýznamnější české protinacistické odbojářky Ireny Bernáškové. I když jde bez nadsázky o učebnicovou hrdinku, na žádné velké oslavy nedošlo. Její jméno je dnes bohužel takřka neznámé - po statečné ženě, která organizovala vydávání ilegálního časopisu V BOJ a byla za to jako první Češka odsouzena nacisty k smrti, není dnes pojmenována jediná ulice ani veřejné prostranství.

Přitom už letmý pohled do Ně­mecka odhalí, že například tam­ní protinacistickou odbojářku Sophii Schollovou, která taktéž vy­ráběla a rozšiřovala protinacistic­ké tiskoviny a byla za to popravena stejně brutálně jako Bemášková – gilotinou, zná každý Němec už od školních let. Po Sophii Schollové je v Německu pojmenována řada ulic, náměstí a vzdělávacích institucí. Vyšlo o ní mnoho knih a její životní příběh se stal námětem tří hraných filmů. Odbojová skupina Bílá růže, ve které Schollová působila, přitom vydala „jen“ pět letáků, zatímco Irena Bernášková se svými spolupracovníky připravila 37 čísel ilegálního časopisu. …

… Výsledkem tohoto statečného postoje byl fakt, že k berlínskému Lidovému soudu putovala Inka jako hlava odbojové skupi­ny, zatímco Preissig i Bemášek stanuli před soudem nižší instance v Drážďanech a jejich podíl na vydávání časopisu byl označen za okrajový. Inka Bernášková se s hrdostí na svoji odbojovou aktivitu nijak netajila, odmítala však obvinění z protiněmeckého nacionalismu. „Vzhledem k mé obha­jobě chci uvést, že k mé činnosti mě přimě­la obava a tehdejší zdání, že převratem 15.III.1939 ztratím svou vlast, že je ohro­žen život mého národa. Bojovala jsem tím ovšem proti Německu, protože obsadili naši domovinu vojáci němečtí. Ale podnik­la bych bývala totéž například proti Anglii, kdyby to byli bývali Angličané,“ napsala česky německému státnímu návladnímu.

Není tudíž příliš překvapivé, že byla 5. března 1942 odsouzena k nejvyššímu trestu. Svým příbuzným to oznámila v dopise prodchnutém těžko uvěřitelnou ironií;

„Jak se máte všichni? Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se mi­nule odvážila sotva nadhodit: jsem zasnou­bená od 5.3. se smrtí. Sice nedobrovolně, ale když jsem s ní tolik koketovala při své činnosti venku, není divu, dělá-li si na mne nárok, že? Konečně neshledávám to nic strašného očekávati o něco dříve tuto .svat­bu, která přece nakonec žádného nemine - stejně poraženého i vítěze.“

Inka zároveň za­kázala své advokátce, aby žádala o milost. Rozsudek tak byl vykonán 26. srpna 1942 v berlínské věznici Plotzensee.

Inka Bernášková zde byla popravena jako první Češka, její poslední slova údajně zněla „A Československá republika přece bude!“ Tato exekuce musela být značně neobvyklá i pro samotné katy - formuláře k dokumenta­ci popravy byly totiž předtištěny pouze v mužském rodě. Válku nepřežili ani Voj­těch Preissig s Eduardem Bemáškem. Byli sice odsouzeni k trestům v řádu několika mě­síců, po jejich odpykání je ale čekal trans­port do koncentračního tábora.

Hrdinka z jiné doby

Při uvažování nad životem Inky Bernáškové se nabízí otázka, proč stále zůstává zapo­menuta. Počátkem 90. let sice vyšla kritic­ká edice ilegálního časopisu V boj, ale bo­hužel v dosti nízkém nákladu. V roce 1998 byla Inka vyznamenána Václavem Havlem medailí Za hrdinství, režisérka Alena Hyn­ková o ní v rámci cyklu Zapomenutí hrdi­nové natočila dokument, na její první kniž­ní životopis ale stále čekáme .

A to žijeme v době, kdy stát vydává ne­malé finanční prostředky na mapování pří­běhů obětí totalitních režimů. Odpověď na otázku, proč životní příběh Inky Bernáškové vyvolává dnes nezájem jak u lidí odpo­vědných za zkoumání historie, tak u veřej­nosti, bude patrně složitější. Osoba, která naprosto nezištně dokázala obětovat svůj život za vyšší ideály a počínat si přitom ne­uvěřitelně statečně, se zkrátka do dnešní doby nehodí.

 

Petr Koura, historik, LN 8.2.2014

* * *

Wikipedie: Irena Bernášková. Z pořadu Neznámí hrdinové veřejnoprávní ČT, není video k dispozici, jen text?! Země, která zapomíná a nectí své hrdiny nemůže očekávat, že hodnoty, za které bojovali a obětovali své životy, budou šířeny, ctěny, uznávány, udržovány a nezapomínány – s patřičným dopady na společnost, hospodářství, kulturu a mravní úroveň země.

 

Jan Šinágl, 10.2.2014

 

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.31 (13 Votes)
Share

Komentáře   

0 #2 Jan Šinagl 2014-02-12 21:45
Autor textu má jasno. Bohužel, jak je u podobných článků zvykem, nejsou volně přístupné na webu. Je nutno je přepisovat s patřičnými riziky při práci s automatickou korekturou textu. V nouzi pomůže google. Jinak uvítám pro příště stručnou, vstřícnou poznámku, např. prosím opravte si překlep na třetí řádce apod. Potom je možné pracovat efektivněji a neztrácet čas. Jinak děkuji za upozornění a omlouvám se tímto panu Kourovi za nechtěnou chybu.
-1 #1 Pavel Košina 2014-02-12 15:18
Autor článku či textu by měl mít jasno, jestli se jedná o Irenu Bernáškovou či Bemáškovou, já to například nevím. Sophii Schollovou ale znám. Hezký den!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)