Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Nejnovější komentáře

  • 20.04.2018 09:08
    Vážený pane Formane, děkuji za Váš názor. Mnoho lidí mnoho ...

    Read more...

     
  • 20.04.2018 08:26
    Podobné, zlehčující komentáře, s anonymními odesílateli, v ...

    Read more...

     
  • 20.04.2018 01:16
    Vazeny pane Sinagle, Obdivuji Vasi houzevnatost a snahu o ...

    Read more...

     
  • 19.04.2018 23:28
    No není pravda, že je to jen reality show :)

    Read more...

     
  • 19.04.2018 17:51
    Jak je to u nás když někdo mluví, má své názory a zveřejňuje ...

    Read more...

     
  • 19.04.2018 11:58
    To snad je jenom sen. Toto se děje v našem tzv. demokratickém ...

    Read more...

Strojový překlad


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

IUSTITIA nebeZemřel Zdeněk Kučera - Kausa Ivana Ošťádala - Pěstní souboj Reich-Vyvial vyhodnocen - Lukáš Nečesaný byl nepravomocně zproštěn obžaloby - Pravidla hlasování - Navara

Dne 15. listopadu zemřel soudce Zdeněk Kučera, který byl předsedou senátu táborské pobočky Krajského soudu v Českých Budějovicích, proslavného nekonečným příběhem na thema konkursní mafie soudce Jiřího Berky. Pokud Vrchní soud v Praze jeho rozsudek zruší, bude se celé hlavní líčení opakovat od počátku s jiným soudcem, takže půjde-li vše tím tempem jako doposud – a nový soudce se konce procesu dožije – mohli bychom si vyslechnout pravomocný rozsudek někdy kolem r. 2027. Méně informovaným čtenářům tohoto blogu připomínáme, že Berkova a Thonatova konkursní mafie řádila na přelomu tisíciletí. … To je určitě dobrá zpráva. A ještě lepší zprávou bude, až státní zástupce obviní Milana Juštu, který je za jeho předchozí nespravedlivá odsouzení trestně odpovědný.

* * *

Zemřel Zdeněk Kučera

Dne 15. listopadu zemřel soudce Zdeněk Kučera, který byl předsedou senátu táborské pobočky Krajského soudu v Českých Budějovicích, proslavného nekonečným příběhem na thema konkursní mafie soudce Jiřího Berky. Pokud Vrchní soud v Praze jeho rozsudek zruší, bude se celé hlavní líčení opakovat od počátku s jiným soudcem, takže půjde-li vše tím tempem jako doposud – a nový soudce se konce procesu dožije – mohli bychom si vyslechnout pravomocný rozsudek někdy kolem r. 2027. Méně informovaným čtenářům tohoto blogu připomínáme, že Berkova a Thonatova konkursní mafie řádila na přelomu tisíciletí.

* * *

Kausa Ivana Ošťádala

Muž v nadpisu je fysikem, docentem Mathematicko-fysikální fakulty University Karlovy, jenž, prošed celou zákonem předpokládanou habilitační proceduru, měl býti jmenován profesorem. Leč nebyl, jelikož Jeho Presidentská Výsost usoudila, že onen, zaplet se kdysi nepěkně s StB, jest osobou této pocty nehodnou.

Ošťádal proti této svévoli brojil správní žalobou na ochranu před nečinností, avšak soudy, včetně naposledy Ústavního, usoudily, že měl podat správní žalobu proti sdělení, jímž president ministryni školství intimoval svůj úmysl jmenovaného profesorem neučinit. Bez ohledu na to, že toto sdělení nebylo Ošťádalovi vůbec oznámeno, takže o existenci rozhodnutí v materiálním smyslu se mohl dozvědět nejvýš tak od vrabců na malostranských střechách.

Nesouhlasíme, arci nesouhlasíme ani s disentujícími Pavlem Rychetským, Janem Musilem a Jiřím Zemánkem a s Eliškou Wagnerovou, která jejich postoj podpořila.

Domníváme se, že jmenování akademickou obcí presidentu předloženého habilitanta není rozhodnutím, neboť presidentu nesvědčí pravomoc uvážit, zda návrhu vyhoví čili nic, a to ani podle předchozí, ani podle nové úpravy. Je v daném případě pouhým ústavním notářem, který návrh – disposici – akamedie provede, a učinit tak musí, při absenci výslovně určené lhůty, v přiměřené lhůtě, resp. bez zbytečných průtahů.

V tom se shodujeme s disentujícími. Rozdíl je však v tom, co vidíme jako adekvátní žalobní typ. Jakkoli soudní praxe dovodila, že nečinnostní žalobou se lze dožadovat nejen stricte vydání rozhodnutí nebo osvědčení, ale např. též vyřízení žádosti o informace, v daném případě není president správním úřadem a nelze jej proto pořadem správního soudnictví k činnosti nutit ani nečinnostní, ani zásahovou žalobou – a už vůbec, přirozeně, ne žalobou proti rozhodnutí, jehož není. Na místě je proto přímo ústavní stížnost, jíž se habilitant bude domáhat odstranění protiprávního stavu, který president svou nečinností založil, a protože v daném případě není správním úřadem, nemá stěžovatel k disposici žádný jiný prostředek právní obrany.

Za podstatné pokládáme, že není přípustné, aby o veřejných subjektivních právech kteréhokoli občana rozhodovala exekutiva svévolně, bez možnosti soudního přezkumu, a neměly-li soudy dostatek odvahy to vyslovit v případě věčného justičního čekatele Petra Langra, měly by to dokázat aspoň tentokrát.

* * *

Pěstní souboj Reich-Vyvial vyhodnocen

Dorazil rozsudek ve věci Štěpána Reicha, z něhož máme za nezbytné citovat poněkud in extenso:

Bohužel pak ani další kroky svědka Vyviala nesvědčí o jeho snaze jakkoliv mírnit situaci nebo používat hmaty a chvaty sebeobrany (jak o nich hovoří podaný návrh na potrestání). Jsou to naopak opakované pěstní výpady, které jednoznačně směřují vůči několika pořadatelům akce, kteří byli jasně odlišeni oranžovými tričky, přičemž mezi útoky na tyto pořadatele se snaží jednání svědka mírnit dokonce člen antikonfliktního týmu s číslem 316060, který jen několik sekund předtím mírní napjatou situaci a sám hlasitě nabádá pořadatele, aby se nenechali vyprovokovat. Přesně opak přitom činí policista Vyvial, který svým agresivním chováním zjevně eskaluje situaci a v podstatě díky jeho chování se pak stává hlavním aktérem i následných televizních reportáží a o pravém smyslu jeho počínání zjevně nebylo nic známo ani okolo stojícím policistům v civilních oděvech, kteří se během jeho pěstního souboje již prezentují se zdviženýma rukama, v nichž drží policejní pásky, nakonec jiná skupina asi pěti až sedmi policistů se snaží zpacifikovat obžalovaného na zem a ve chvíli, kdy leží čelem k zemi, je teprve zjištěno, že se také jedná o příslušníka Policie ČR. Pokud se tedy vzápětí po několika minutách svědek Vyvial rozhodl zajistit právě obžalovaného Reicha, není soudu zcela zřejmé, z jakého důvodu tak učinil právě vůči této osobě, neboť z žádného z opatřených záznamů není zřejmý předchozí úder vůči policistovi Vyvialovi, naopak to byli jiní pořadatelé, kteří na Vyvialovo chování reagovali stejnými pěstními údery. K zahájení úkonů trestního řízení nakonec došlo téhož dne ve večerních hodinách v reakci na oznámení policisty Vyviala na příslušném obvodním oddělení, ovšem souhrnem všech zjištěných skutečností se takové trestní oznámení svědka jeví soudu spíše jako jistá účelová reakce na jeho předchozí zjevně profesní a lidské selhání. Jinak řečeno soud má o úloze jakéhokoliv policisty při účasti na demonstracích tohoto typu poněkud jiné představy a nevidí nejmenší důvod, proč by pak případné trestněprávní ochrany měli požívat policisté, kteří bohužel svým vlastním předchozím, ať již verbálním či dokonce fyzickým agresivním projevem vyvolávají konfliktní situace, kdy jsou ochotni přistoupit i k razantním útokům pěstí směřujícím na hlavy v zásadě kohokoliv, kdo se nachází v jeho těsné blízkosti.

Ano. Ano! Být takových soudců jako Josef Tatíček většina, mohu to tady zavřít a jít se živit kupř. jako programátor…

Jako myšlenkové cvičení si laskaví čtenáři mohou představit, co by se stalo, kdyby případ dostala na stůl soudkyně kvalit státní zástupkyně Jany Spurné, jež za identické důkazní situace navrhla obžalovaného uznat vinným – a že jich mají u každého soudu přehršel!


Aktualisováno.
Štěpán Reich nyní může své trestní oznámení takto doplnit. Na výklad Inspekce, proč se Vyvial ničeho špatného nedopustil, se velmi těšíme.

* * *

Lukáš Nečesaný byl nepravomocně zproštěn obžaloby

To je určitě dobrá zpráva. A ještě lepší zprávou bude, až státní zástupce obviní Milana Juštu, který je za jeho předchozí nespravedlivá odsouzení trestně odpovědný.

* * *

Pravidla hlasování

Nebude řeč o pravidlech hlasování ve volbách do poslanecké sněmovny, ta jsou v pořádku a jak jsme mohli před týdnem zaznamenat, k výraznějším chybám při sčítání hlasů tam dochází zcela výjimečně, nejvýš jednou za volební období. Chci psát o kause Ortel, která mi skutečně pohnula žlučí, jednak proto, že jsem pamětníkem komunistických manipulací s hlasy do obdobné soutěže, jednak z důvodu, že u mne ještě zcela nevymizel smysl pro spravedlnost a fair play.

Jak vyplývá z dostupných informací, Ortel, skupina i zpěvák, měli být z letošního ročníku soutěže Český slavík Mattoni vyřazeni z důvodu protiprávnosti své produkce, avšak znalecký posudek, který byl k tomu účelu zpracován, takový závěr neumožnil. Proto se organisátor rozhodl pro bezprecedntní krok a místo skutečně obdrženého počtu hlasů oběma Ortelům započítal hlasy z loňského ročníku, přičemž počet hlasů získaných letos nezveřejnil; kapela proto v soutěži skončila druhá a zpěvák třetí. Důvod, proč se tak stalo, který je popsán v tomto dokumentu, svou pitomostí vyráží dech.

Ač jsem v 70. letech popmusic neholdoval o nic víc než dnes, matně se pamatuji, jak byli ze soutěže Zlatý slavík několik let po sobě vyřazování protirežimní zpěváci Karel Kryl a Marta Kubišová, a o něco jasněji si vzpomínám, jak v letech osmdesátých nesměli uspět Waldemar Matuška a Pražský výběr, ale že se to samé zopakuje v lehce sametovějším provedení, jsem se věru nenadál.

Nemyslím, že by se Tomáš Ortel se svou kapelou domáhali reparace zásahu do osobnostního práva, resp. dobrého jména u soudu, za to jim akce, jejíhož slavnostního vyhlášení se odmítli zúčastnit, patrně nestojí; organisátoři se v očích většiny diváků, včítaje ty, kteří mají o Ortelově hudbě podobně nízké mínění jako my, diskreditovali způsobem, jaký tu nemá obdoby; my pro ně a zejména po ty, kteří jejich počínání mediálně pokryli, máme následující vzkaz: Až budete, moji drazí mediální prostituti a prostitutky, zase hořekovat, že u voleb uspěl Okamura, vzpomeňte si na Českého slavíka a na to, jak jste se ve svorném šiku stáli proti Ortelovi. Účet obdržíte v příštích volbách – tedy pokud se nepodaří zmanipulovat je stejným způsobem, jakým bylo zmanipulováno hlasování v oné zprofanované hudební soutěži.

* * *

Navara

Městský soud v Praze dnes částečně potvrdil a částečně zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ve sporu, ve kterém se ode mne žalobce smutné postavy David Navara domáhá relutární satisfakce ve výši 50 tisíc korun. V tomto výroku odvolací stolice prvostupňový rozsudek potvrdila, takže peníze ode mne Navara nevysoudí v žádném případě, v ostatních byl rozsudek zrušen a soud I. stupně dostal pokyn vést nejprve žalobce k takové úpravě žalobního petitu, aby jeho žaloba byla vůbec projednatelná (Navarovo odvolání, naše vyjádření k němu).

Jednání D. Navary příliš nechápeme: vynakládá nemalé finanční částky naprosto iracionálním způsobem, když už dávno mu musí být jasné, že mne tímto způsobem nemůže porazit, nejen proto, že jsem – ve vší skromnosti – daleko lepší právník než on, ale zejména proto, že si zvolil cestu, která k cíli vést nemůže, neboť i velmi tupý soudce z jeho podání a zejména ze způsobu, jakým u soudu vystupuje, pochopí, že jeho umanutost není výrazem skutečného příkoří, které by mělo být odčiněno, ale snahy instrumentalisovat justiční aparát k osobní odvetě.

Jestli chce Navara bojovat proti nacistickému zlu, nechť tak činí podobně jako např. Klára Kalibová a ať si vybere případ, kdy je někomu fysicky ublíženo pro jeho původ; pak navíc nebude stát proti mně, protože já takové jednání odsuzuji a rozhodně bych podobného násilníka nehájil a nepodporoval. V oblasti svobody projevu je Navara, stejně jako jiní, arci bez šance.

http://paragraphos.pecina.cz/

J.Š.27.11.2017

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share
Přidat komentář