Verva, s níž se pustila vlivná média (a nejen ona) do Andreje Babiše, má sílu tornáda. Proč? Odpověď je nasnadě. Babiš v několika posledních týdnech skutečně ťal do živého. Svým svérázným způsobem řekl, že u nás panují poměry, které dusí potenciál této země, oslabují její konkurenceschopnost a výrazně snižují její perspektivu. Mluvil i o korupci a byl nebývalé ostrý, a dokonce jmenovitě konkrétní. A to už bylo příliš! Kdo je to ten Babiš? Proč to dělá? Vždyť má miliardy! On není jeden z nás? A pak to šlo pěkně rychle za sebou. Celý jeho byznysový úspěch je prý jen nafouknutá bublina. Daří se mu prý jen proto, že v tom uměl chodit. A navíc – vždyť je to bývalý soudruh, který prý taky spolupracoval s Stb. Nemá anonymní firmy v daňových rájích. No a? Zaměstnává v ČR tisíce lidí. No a? Platí tady vysoké daňové odvody. No a? Nechce přispívat partajím na kampaně, nechce dávat všimné. Aha! A dokonce nás prý porazí ve volbách! Tak to ne holenku! Znáš příběh Chodorkovského? Ne, tak to bys měl!
Již dříve jsem napsal, že nejsem soudce, abych někoho soudil, a nejsem kněz, abych někomu dával rozhřešení. Nikdy jsem nebyl součástí žádného „jejich“ systému. Vždy jsem vystupoval veřejně proti praktikám bývalé KSČ a Stb. Přesto, anebo možná právě proto, mě až mrazí z agrese nové vlny kádrováků. Posuzují příběhy z let, kdy ještě nebyli na světě anebo jim maminky četly Mateřídoušku. A někteří z nich, ti starší, mají za sebou socialistickou žurnalistiku, kariéru v SSM atd. Nevím, co, kdo, kdy, kde, komu, a zda li vůbec, něco podepsal či nepodepsal. Jedno však rozlišuji zcela zásadně. A to tzv. ochranu ekonomických zájmů země v osmdesátých letech a aktivní „boj s vnitřním nepřítelem“. V té první skupině byli lidé, kteří pracovali ve vedoucích pozicích významných oborových státních podniků, pracovníci podniků zahraničního obchodu, obchodní radové na ambasádách, ale asi i ekonomové z různých ústavů apod. Byli podřízeni systému, jehož součástí bylo přinejmenším i podávání hlášení o zahraničních cestách. Jisté formy ochrany ekonomických zájmů země fungují i v jiných státech, včetně rozvinutých demokracií. Kdežto v té druhé kategorii byli lidé, kteří byli „vysazováni“ do jistého prostředí anebo byli alespoň tzv. naverbováni k aktivní spolupráci. A byli mezi nimi občas i velmi agilní udavači, kteří mnoha lidem pořádně ztrpčili život. Mám na mysli období tzv. normalizace. Do té první skupiny například patřil i bývalý guvernér ČNB a pozdější premiér Josef Tošovský. Ten byl v letech 1984-1985 ekonomem Živnostenské banky v Londýně. Je pravděpodobné, že do režimu ochrany ekonomických zájmů patřili i pracovníci Federálního statistického úřadu. Tam zase pro změnu pracoval další budoucí premiér Jan Fischer. A netřeba zdůrazňovat, že oba byli členové KSČ.
Připomínám tyto dva příběhy jenom proto, abychom měřili stejným metrem a zasazovali různé soudy do objektivních souvislostí a proporcí. Nemám v úmyslu nic bagatelizovat či relativizovat. Pokud bychom se posunuli ze státních institucí do polistopadového byznysu, pak bychom našli příběhy, kdy skutečně vlivní hráči našli silné páky na uplatňování svých zájmů. A to buď přímo anebo prostřednictvím nových mladých tváří. Není žádným tajemstvím, že p. Kellnerovi na počátku kariéry pomohl p. Popovič, že p. Tykač měl vlivného spojence p. Potáče. A legendárního Viktora Koženého si vymyslel Boris Vostrý, který měl prý dobré vztahy mimo jiné s Dušanem Třískou. Vlivnou skupinu J&T uvedl do života Tkáč st., významný předlistopadový bankéř (SBČS). U rozjezdu Penty stál údajně pro změnu generál Lorenc. A Martinu Romanovi prý pomohl na vrchol zkušený bývalý člen dozorčí rady KB doc. Kopp. Všechny tyto informace a mnohé další jsou výlučně z otevřených zdrojů. K tomuto poznání nepotřebujete být investigativcem či badatelem nedávné historie. Ti, kteří patřili do té první skupiny, měli skutečně náskok. Měli sociální kapitál, uměli cizí jazyky a znali ekonomické parametry prostředí. Mnozí z nich toho dokázali využít a někteří i zneužit. Já řadím pana Babiše do té kategorie první. A to je ten výrazně lepší model. Oceňuji to, že se odvážil veřejně postavit těm druhým a jejím následovníkům. Pokud někdo „vydělává“ miliardy z provizí a privatizačních spekulací a jiný tím, že udržel výrobu a zaměstnává lidi, pak v tom spatřuji velmi podstatný rozdíl. Ostatně nebýt Švýcarů a Američanů, pak by se žádné kauzy MUS či Pandury u nás vůbec nevyšetřovaly. Znáte to rčení o tom, jak někteří podle sebe soudí jiné? Ukázkově nám předvedl minulý týden expremiér Topolánek.
Petr Havlík, 5.12.2011
Komentáře
Bud jste mu skocil na spek o cemz pochybuji nebo Vas sponzoruje ovsem v tomto pripade se odhlasuji z Vaseho newsletteru a nema smysl dale cist Vase clanky.
Nechápu, jak se můžete zastávat Babiše, dokonce i Šinágl mne velmi zklamal, protože se postavil na jeho stranu a chce využívat nakradené miliardy! Vůbec mu nevadí, že se "ANO 2011" nedistancuje od komunistů!!!! Je to varovné znamení, které má jen odvést lidi od boje proti komunistům. Jenže pouze oni mají na svědomí to, co se dělo před "NENÁPADNÝMI LISTOPADOVÝMI ZMĚNAMI" a co děje po ních!!! Proto razím jedno heslo všude, kde mohu. "Dle komunistů, ale proti nim: Za opravdovou revoluci, nové znárodnění a pak privatizaci, ale bez nich!!!"
Je úplně jasné, že 90% lidí z horních 10.000 jsou komunisté (i když třeba převlékli kabát!), 5% jsou OPRAVDOVÍ restituenti (jinak je jich hodně falešných) a zbylých 5% jsou lidé, kteří se bez zmanipulovaných privatizací dostali nahoru vlastní pílí!
Tím pádem by Babiš měl přijít o své nakradené miliardy (mimochodem: proč asi skokově zdražil řepkový olej o 10 Kč? Bylo to jen proto, že se Babišovi podařilo zmanipulovat ty idioty nahoře a přimíchávat tento olej do nafty!!!) a Šinágl o jeho toužebně očekávanou podporu!!!
Josef Němec, 1joe