Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt srp 13 @08:30 -
OS Trutnov Pavel Wonka
út srp 18 @14:00 -
Praha-Ryzyně: 75.výročí návratu RAF z Velké Británie

Nejnovější komentáře

  • 05.08.2020 09:28
    Dlouhé vyprávění právníka Sokola nemůže znejistit skutečnost ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:14
    Jsem velmi překvapen, že paní Chaloupková má takové problémy ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:12
    Tiago z Brazilii. Jsem Tiago Borges, brazilec, je mi 29 let ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:10
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:06
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...

     
  • 04.08.2020 17:05
    Dopis na podporu Jana Chaloupkové Dobrý den do České republiky ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Libor_Michlek_sentorZemě, která likviduje schopné lidi je nemocná a ohrožuje i sama sebe.

… Vlastně po přečtení článku jsem si potvrdila to, co jsem se před už 10 lety domnívala a odhadovala o své kolegyni, která se dokázala vyšplhat až na pozici nejvyšší, tudíž nadřízenou, osobu zcela bez svědomí. Domnívala jsem se, že svědomí má každý, ale článek mě ujistil, že jsem se mýlila. Z pozice moci, kterou si dokázala vybudovat pomocí zmíněných vlastností a toho, že se ostatní báli, se dostala na pozici nejvyšší. …

Dobrý den pane Šinagle,

 

zaujal mě dnešní článek "Tam, kde jiní mají svědomí, nemají nic“. Děkuji. Myslím, že se sociopatický člověk, který poškozuje nejen ekonomiku, ale celou společnost nevyskytuje pouze v řadách politiků a známých osobností, ale i v řadách mezi námi, kteří působíme v běžných profesích.

Vlastně po přečtení článku jsem si potvrdila to, co jsem se před už 10 lety domnívala a odhadovala o své kolegyni, která se dokázala vyšplhat až na pozici nejvyšší, tudíž nadřízenou, osobu zcela bez svědomí. Domnívala jsem se, že svědomí má každý, ale článek mě ujistil, že jsem se mýlila. Z pozice moci, kterou si dokázala vybudovat pomocí zmíněných vlastností a toho, že se ostatní báli, se dostala na pozici nejvyšší. A tak se také stalo, že jsem díky této osobě přišla po 16 letech o zaměstnání.

Přišla jsem o zaměstnání téměř před 3 roky, hnusným způsobem, na který nezapomenu a to vlivem zneužití moci osoby, která byla povýšena krátce před tím do vyšší, skoro nejvyšší pozice. V době mé 14 denní dovolené tato osoba vytvořila organizační změnu a po mém návratu jsem musela pracoviště opustit do 3 dnů po návratu z dovolené. Důvodem nebyly pracovní problémy (alespoň ne moje), ani žádné jiné. Byla jsem okradena po šestnácti letech o práci (jedná se o účetní práce), práce zůstala dál, práci nikdo nezrušil, jenom se přidělila z části nově přijaté pracovnici, která nastoupila před půl rokem a z části nově přijatému zaměstnanci a já byla vyhozena "na ulici". Jedná se o prostředí vysoké školy a nejvyšší osoba školy tj. děkan, to celé odsouhlasila, neboť se tím vůbec nezabývala. Ten nyní nově působí od ledna t.r. jako nový člen Zastupitelstva města. Já musela odejít z důvodů efektivnosti a nadbytečnosti a nyní v době krize škola navyšuje počet zaměstnanců na pozicích, kde to nejspíš ani není potřeba, kde dříve stačila bohatě jedna jako např. mzdová účetní (dříve dokonce důchodkyně pracující na 6 hodin) od ledna t.r. dvě mzdové účetní, vědecké odd. místo jedné, od ledna už tři.

I toto je dílem osoby, která můj odchod způsobila. Jedná se o osobu s narcistickými rysy, vyznává sama sebe. Má komplexy méněcennosti, i když se tváří jako suverénní. Vládne a bojí se ztráty moci. Vládne tak, jak chce, beze svědomí, má na to podmínky a je jí to dovoleno. Vyhnala mě, protože se mě bála. Je egocentrická. Myslím, že jsem v ní vzbuzovala nejspíš odpor tím, že se domnívala, že jsem silnější, schopnější a chytřejší. To ji rozčilovalo a tak ponižovala, šikanovala, vyřazovala z kolektivu. Je to důvod k rozvázání pracovního poměru? Dělala to, bylo jí to dovoleno a ostatní se bojí o práci, tudíž mlčí.

Netušila jsem, že takový podraz je možný zrealizovat, a tak podlým způsobem, navíc v době prázdnin v červenci, kdy jsou odbory a téměř všichni na dovolených. Děkan se nezabýval zaměstnancem ve věku nad 50 let, i když mu to ukládá kolektivní smlouva, na jejíž existenci dotyčná ani nepomyslela.

K soudu jsem žalobu nepodala, protože bych soud nejspíš nevyhrála a kdyby vyhrála, bylo by to Pyrrhovo vítězství, protože tahle paní, tajemnice fakulty, by nejspíš odvolána nebyla děkanem a ve funkci by zůstala. Podala jsem stížnost rektorovi Univerzity Karlovy v Praze. Stížnost sice řešil sestavením a jednáním komise, ale nic nevyřešil, jak bývá v naší zemi běžným zvykem.

Tragické ovšem pro mě na tom je to, že ve věku 52 a více je nemožné znovu najít nového zaměstnavatele a slušné zaměstnání. Dostávám se do úzkých výběrů, např. i z 500 uchazečů mezi tři v posledním kole. Jakmile odpovím na otázku tj. datum mého narození, je konec, je vybrán někdo jiný. Jsem ve skupině osob, která tu snáší už skoro tři roky skrývanou diskriminaci. Pro zaměstnavatele jsem stará, pro stát jsem mladá. Výsledek potom je, že jsem téměř bez příjmů. Protože nemám jiné členy domácnosti, je to pro mě dost bolestivé a unavující.

Pane Šinágle, korespondovala jsem s Vámi před 10 lety i později ve věci téměř 20letého restitučního sporu, který nás nechaly soudy v r. 2007 prohrát. Mafie soudců nám způsobila křivdu, neboť dům, o který jsme žádali vydat byl veden ještě v r. 2007 v majetku ČR. Bytový podnik a podnikatel, který dům užíval jej užíval na základě neplatné kupní smlouvy z května r. 1990. Bylo jednoznačné, že když podnikatel dům užívá neoprávněné a dům vlastní ČR je povinností státu dům vydat. Jednalo se o dům naší babičky, které byl v 50. letech znárodněn. Co z toho soudy dokázaly vyrobit za 18 let je neskutečné.

Začátky korupce v naší zemi začaly už v r. 1990. Nechaly jsme všechny ty zlosyny činit všechny ty křivdy, zla, podvody všichni tady, jeden vedle druhého ze strachu o sebe samé, s klapkami na očích, nikdo nechtěl hledět pravdě do očí a vzpamatovat se. Mocichtiví činili to, co jim bylo národem dovoleno, beze studu, beze svědomí. Mám obavy, že je pozdě nyní něco narovnat. Já jsem za znárodněný majetek bojovala všemožnými způsoby, oslovovala všechny - ombudsmana, prezidenta, předsedu vlády, knížete, senátora, jednala na Magistrátu, ale soudy jsou "nezávislé". Už nikdo po nich nechtěl, aby byly spravedlivé a tak nebyly a nejsou.

Další křivdu jsem dostala ztrátou zaměstnání. Možná se toho neštěstí a křivd sesypalo na mě v jednom životě více než na ostatní.  Prostřednictvím soudního sporu, jsem registrovala špatné změny v republice už od r. 1990 a čím čas běžel dál, bylo to jenom horší a horší. Mám na mysli z hlediska morálky, úpadku morálky.

Já jsem tehdy nebyla schopná to celé podat k soudu, protože jsem pod tíhou předcházejícího soudního sporu, který trval téměř 20 let a dopadl pro nás křivdou, nevěřila  už ničemu, natož tomu, že vyhraji spor o neplatné rozvázání pracovního poměru. A máte pravdu, tam se nedá jít s myšlenkou, že to nemá cenu.

Byla jsem na tom psychicky mizerně, dostala jsem i  neschopenku, řešila jsem totiž u toho mobingové chování vůči mně, které trvalo delší dobu, obrátila jsem se na občanské sdružení v Praze, zabývající se mobingem na pracovišti a toto sdružení podávalo stížnost na mobing vedoucí k výpovědi rektorovi UK. Pan rektor sestavil komisi, ale jeho odpověď byla, že moje stížnost je neopodstatněná. Obrátila jsem se na právníka, ten byl ochotný řešit žaloby dvě. Jedna na mobbing, druhou na neplatné rozvázání pracovního poměru. V případě mobbingu mně chyběly důkazy. Bohužel neměla jsem ani nahrávku, žádný záznam chování.

Nadřízená prováděla na akademické půdě takové zvláštní drzosti jako např. už v r. 2007 po návratu z dovolené přišla s tím, že je rozhodnuto o tom, že část mé práce bude převedena někomu jinému a mně bude snížen osobní příplatek o 1000 Kč.

Chtěla jsem vědět proč, jaký je důvod? Důvod je nějaký její vnitřní projev zla, takže žádný konkrétní vysloven nebyl. Pak to byly další záležitosti, jako např. že se mi omylem dostal do rukou seznam rozdělených odměn a moje byla citelně ze všech nejmenší. Dále vyřazování z kolektivu atd.atd. Neoslovila jsem žádného ze zaměstnanců jako svědka, protože i zaměstnanci se drží raději teplého místa raději na straně vedoucí. Neriskovali by.

Co se týká rozvázání PP, bála jsem se rozhodnutí soudce, že organizační změna je v rukou zaměstnavatele a já do toho nemám co mluvit. Bohužel zaměstnavatel může rozvázat PP a nemusí uvádět, proč zrovna tento člověk má odejít. Tohoto se děkan fakulty držel a věřím tomu, že ani on nevěděl, proč právě já, anebo byl zpracovaný tajemnicí, která si to vzala jako svůj cíl. Proto jsem neriskovala další životní prohru u soudu. Nebyla jsem přesvědčená o tom, že morálka u soudu zvítězí. I Všichni zaměstnanci včetně pedagogů věděli, že to je velké svinstvo, co provedli, nikdo nic neudělal. Poslala jsem při skončení PP všem zaměstnancům dopis na rozloučenou, byla jsem tehdy sice vyřízená, s pocity utlačení, ale lépe jsem praštit do stolu neuměla.  Všichni byly na dovolených a mě vyloženě vykopla do třech dnů jak největšího fluktuanta, tak jsem zaměstnancům všem alespoň napsala. Posílám Vám ho v příloze.

Vedení je tam stále stejné. Soudit se mně s nimi již nechce. Já jsem ty předcházející roky s jiným vedením byla docela spokojená, ale to, co je tam dodnes, se mně jeví jako ostuda a i hodnocení  zaměstnanců jsou hodně špatná.

Moje odváděná práce byla vždycky kvalitní, přesná, za kterou se nemám co stydět a to oni věděli. Po mém odchodu jsem řešila jen samé další problémy nekvalitních zaměstnanců. Špatně spočítaná mzda v rozdílu několik tisíc, kterou opravili dodatečně za 4 měsíce.  Prý za to může počítač a tak prý celá fakulta měla chybné mzdy za srpen ještě v lednu neopravené. Nechápu, že to neopravili dříve. Další měsíc špatně spočítaná náhrada mzdy za prac. neschopnost v září,  chybné oznámení mé zdravotní pojišťovně, takže po 4 měsících v lednu mně hrozila pokuta od VZP, že nehradím zdravotní pojištění, po skončení PP byly zjištěny OSSZ další chyby, takže po roce a půl jsem dostala doplatek další  tisíce, které nevyplatili v době, kdy měli.  Všechno odstranili, ale jenom proto, že jsem chyby nalézala sama. Kdo ničemu nerozumí, nepřijde na to. Na fakultě většina lidí mzdám nerozumí.

Měla jsem rok pracovní neschopnost bez ukončeného pracovního poměru a mohla jsem v průběhu tohoto roku žalobu podat. Neměla jsem sílu, pořád se mi to honilo všechno hlavou, dostávalo mě to do stresů, smutku z kolektivu, ve kterém jsem strávila 16 let. Podala jsem podnět ke kontrole a stížnost na Inspektorát bezpečnosti práce v HK. Odpověděli, že o výsledku mě budou informovat. Nic neposlali.

Poslala jsem dopis i prezidentu Václavu Klausovi. Odpověděl, že bych měla podat stížnost na Inspektorát práce, nic víc.

Takže jak vidíte několik možností mimosoudních jsem vyčerpala, i když jsem na to byla sama. Dnes mám pocit, že neprofesionalita, úpadek morálky na nás promlouvá ze všech stran a jako jen zaměstnanci fakulty tenkrát, teď už kouká celý národ, jak je celá vláda v úpadku i s prezidentem.

 

Pěkný večer.

H.Č. 6.3.2013

* * *

Vážení spoluzaměstnanci,


když jsem se vrátila teď v pondělí 12.7. po 14 dnech dovolené (bohužel s antibiotiky), upadla jsem do šoku, kdy mně bylo sděleno, že bylo rozhodnuto o mé výpovědi a moje působení na fakultě tak skončí po 16 letech náhle a to do 3 dnů. Proč jsem to zrovna já, kdo má odejít po 16 letech jsem nepochopila, vysvětleno mně to dostatečně nebylo a považuji to za vrchol úpadku morálky vysoké školy. Tomuto rozhodnutí nepředcházely žádné hádky ani neshody z mé strany, ani žádné jiné komunikace k tomuto výsledku vedoucí. O mně beze mne. Protože se s Vámi již neuvidím, loučím se s Vámi alespoň těmito pár slovy, i když můj pracovní poměr nekončí hned.

Pracovala jsem tu ráda, zejména prvních 6 let do roku 2000 na osobním oddělení, které mně bylo zrušeno z důvodů organizačních. Proč jsem to zrovna já, kdo musí znovu řešit těžkou složitou situaci, mnou nezpůsobenou? Proč nebylo jiné řešení? Snad ten nelehký úkol, který mně položily před sebe některé osoby na FaF úspěšně zvládnu. Snad se i Vy budete mít lépe, když odejdu a nebudete mě už potkávat. Těm, kteří se mnou spolupracovali rádi, těm děkuji za pěkné chvíle a spolupráci.

Svoji práci jsem zvládala mnohdy víc než na 100%. Bohužel i toto bylo některým osobám zde, spíš na obtíž. Pokud si někdo představoval práci nějak jinak, nevyjádřil se. Slova uznání pro mne neexistovala. Právě z těchto lidí mně bývalo hodně smutno, zvlášť, když komunikace nestála za nic, mnohdy neměla vůbec známky jakékoliv odbornosti ani kvality, ale dobře fungovala schopnost a znalost, jak vyřadit někoho z kolektivu, nejlépe ho odstranit, protože by mohl mít pravdu a být trochu víc schopnější, než se někomu hodí. Jednoduše řečeno, já nejsem člověk na nějaké zbytečné vysedávání u kávy v pracovní době a vedení řečí o ničem, což mně bylo vyčítáno. I proto mně byl plat snížen a práce odebírána. Jsem asi jiný typ? Nevím. Mám ráda práci. Práci, která má smysl. Bohužel tady byla tato moje vlastnost postavena proti mně. Proč? Zdá se to destruktivní, ale já odpověď znám. Psychologie mě vždycky zajímala.

Řešení bylo, moje dříve bezdůvodně odebraná práce mně mohla být vrácena, protože k mé náplni patřila dlouhých 7 let, nová pracovnice od ledna 2010 nemusela být vůbec přijata.

Nebo i vzhledem k nově vytvořené funkci stavební technik, která částečně kopíruje moji funkci, bych hravě těch několik nových administrativních bodů z oblasti stavební činnosti zvládla, neboť jsem se zabývala oblastí výstavby a byla k tomu hodně blízko. Částečné znalosti z oblasti stavebnictví mám, protože to máme i v rodině. Můj bratr je stavební technik celý život a do problematiky by mě zasvětil.

K docílení efektivnosti práce není potřeba maturita na stavební škole. Pro mne je maturita vlastní život a to v mnoha směrech, než jen k evidování inventárních čísel majetku, kam se moje pracovní náplň omezila, aby na mne bylo co nejméně vidět a co nejvíce se rozhodovalo o mne beze mne. Výsledkem je i toto rychlé rozhodnutí o mém rychlém zmizení. Nechci bojovat se zákeřností kolegů, kterou jsem musela často přijímat.

Považuji svůj odchod za zcela zbytečný z pohledu efektivnosti práce. Věřím, že mám nad sebou ochranu, která mě otevře cestu své schopnosti využít pro skutečnou efektivnost, a to i v mém věku, i když je doba dnes obtížná. Neschopenky jsem nemívala. K tomu mě povede i ten fakt, že dcera dosud studuje vysokou školu a moje vyživovací povinnost k ní stále ještě neskončila jako samoživitelce a osobě, která se na zajištění chodu své neúplné rodiny podílí celý život bez druhé poloviny. Ani tato okolnost nebyla zohledněna dle Kolektivní smlouvy.

Píši všem otevřeně a naposled, protože nechci, aby vznikaly okolo mé osoby nesprávné dohady, mylné výklady a píši jako člověk. I s antibiotiky, v úmorným vedrech těchto tří posledních dnů do pozdních hodin jsem zvládla naplnit vše tak, abych uvolnila židli někomu od 16. 7. 2010. Jedno mně to samozřejmě není.

Přeji Vám všem dost radosti, ale i rozumné hrdosti a dostatek smyslu pro spravedlnost, která tu přestala existovat. Dílo zla bylo dokončeno cestou, do které jsem mluvit již nemohla. Každý nese vlastní zodpovědnost za škody způsobené druhým na životě, ale nese i zodpovědnost za to, že tam, kde mohl pomoci, nepomohl.


Na závěr se rozloučím hezkým příběhem:

Jeden večer vzal starý Indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: "Synku, ta bitva v každém z nás je bitva mezi dvěma vlky." Jeden je špatný. Je to vztek, závist, žárlivost, sobeckost, falešnost, namyšlenost, nepřejícnost a ego. Ten druhý je dobrý. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost. laskavost, empatie, soucit a důvěra". Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal. "A který vlk vyhraje?" Starý Indián odpověděl, "Ten, kterého krmíš".


Doufám, že mně rozumíte.

S pozdravem

Č.H.
15.7.2010, 19 h

* * *

„Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly sviním; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.“

(Mt 7:6)

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentáře   

0 #7 Hana 2013-03-08 22:15
Cituji JK:
Není to neuvěřitelné, je to normální a časté. Jen sdělovací prostředky o těchto případech nesmí psát a hovořit. Proto si společnost myslí, že to není možné. Stádo je prostě nutné zabavit např. hrou na volbu prezidenta. Proč ale skoro všichni vrcholoví politici ČR nají nějaký problém buď s StB nebo rovnou KGB?

Tak to máte pravdu. Nabídla jsem natočení reportáže o činnosti resp. nečinnosti soudů do pořadu Na vlastní oči dvakrát, naposledy v r. 2006, ale nebyl zájem. Prý se záležitostmi restituce už nezabývají. Soudy je řeší možná ještě dnes.
+3 #6 JK 2013-03-08 10:34
Není to neuvěřitelné, je to normální a časté. Jen sdělovací prostředky o těchto případech nesmí psát a hovořit. Proto si společnost myslí, že to není možné. Stádo je prostě nutné zabavit např. hrou na volbu prezidenta. Proč ale skoro všichni vrcholoví politici ČR nají nějaký problém buď s StB nebo rovnou KGB?
0 #5 Hana 2013-03-07 16:57
Cituji dominika:
To je tedy síla, nevěděla jsem, že je možné dostat bez udání důvodu okamžitou výpověď. To byla výpověď dohodou? nebo s udáním důvodu? nebo jsou teď nové zákony které umožní vyhození z práce? protože opustit práci do tří dnů, to není ani výpověď, ale vyhazov. Porušovala jste nějak pracovní kázeň? nebo jste byla písemně upomínaná za porušení kázně? přišla jste pozdě do práce, nebo pila alkohol? Nedělala jste svoji práci? prostě asi neznám nové zákony, nebo zákony v době vašeho ukončení pracovního poměru, ale nechápu to. Myslela jsem, že i při výpovědi je výpovědní lhůta.
Stejně tak i nechápu verdikt soudu o nenavrcení majetku. Jak to zdůvodnil? že vaše rodina svůj majetek prodala a nebyl jí vyvlastněn?

Dobrý den, paní Dominiko, to nebyla výpověď dohodou. To byla výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodů změny organizační struktury, vytvoření nové pozice a zrušení mé pozice, ačkoliv náplň práce a rozsah mé práce zůstaly. Do doby skončení pracovního poměru jsem nesměla docházet na pracoviště, protože moje pozice přestala k datu 15.7. existovat. Pracovní kázeň jsem neporušovala, do práce i z práce jsem chodila včas a žádné závažné pracovní přestupky se mnou řešeny nebyly, alkohol nepila, naopak jsem se vždycky snažila být zaměstnavateli prospěšná a dle potřeby chodila i v sobotu.

Co se týká soudního sporu majetkového, to je složité soudní řízení na všech úrovních soudů, ale ve zjednodušené podobě nám jako rodině dům nebyl vydán, ani žádná jiná náhrada, ačkoliv byl dům stále ve vlastnictví ČR a ten měl povinnost vydat oprávněným osobám. Protože se jednalo o majetek, protistrana dům pořídila v r. 1990 od státu za zvýhodněnou odhadní cenu z r. 1988 tj. 200 000 Kč a neplatnou smlouvou. Může se to jevit jako neuvěřitelné, ale je to tak.
-1 #4 Jana 2013-03-07 15:19
Cituji Olin:
Já tomu také nerozumím.
Vždyť i když se ruší místo, výpověďní lhůta jsou 3 měsíce,nikoli 3 dny. Nebo se mýlím ?


Mýlíte se. Výpovědní lhůta je 2 měsíce, dál se jedná nejspíš o překážku zaměstnavatele.
+2 #3 Pavel 2013-03-07 14:25
Cituji Olin:
Já tomu také nerozumím.
Vždyť i když se ruší místo, výpověďní lhůta jsou 3 měsíce,nikoli 3 dny. Nebo se mýlím ?

Nemýlíte se, je to tak trochu nesmysl...
+4 #2 Olin 2013-03-07 13:29
Já tomu také nerozumím.
Vždyť i když se ruší místo, výpověďní lhůta jsou 3 měsíce,nikoli 3 dny. Nebo se mýlím ?
+3 #1 dominika 2013-03-07 12:35
To je tedy síla, nevěděla jsem, že je možné dostat bez udání důvodu okamžitou výpověď. To byla výpověď dohodou? nebo s udáním důvodu? nebo jsou teď nové zákony které umožní vyhození z práce? protože opustit práci do tří dnů, to není ani výpověď, ale vyhazov. Porušovala jste nějak pracovní kázeň? nebo jste byla písemně upomínaná za porušení kázně? přišla jste pozdě do práce, nebo pila alkohol? Nedělala jste svoji práci? prostě asi neznám nové zákony, nebo zákony v době vašeho ukončení pracovního poměru, ale nechápu to. Myslela jsem, že i při výpovědi je výpovědní lhůta.
Stejně tak i nechápu verdikt soudu o nenavrcení majetku. Jak to zdůvodnil? že vaše rodina svůj majetek prodala a nebyl jí vyvlastněn?

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)