Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá srp 26 @15:00 -
Lošany: Otevření Památníku rodiny Mašínů

Nejnovější komentáře

  • 09.08.2022 12:44
    Díky, díky, díky. Když mi bylo 17 až 19 let, tak můj parťák byl ...

    Read more...

     
  • 06.08.2022 14:37
    Jak jste se právě od sudetoněmeckého pisálka dozvěděli, vzal ...

    Read more...

     
  • 05.08.2022 13:06
    Na Ukrajině padla plukovnice, která se chlubila zabíjením.

    Read more...

     
  • 05.08.2022 11:12
    Exekutor zabavil dům investora Krúpy. Ve prospěch firmy, s ...

    Read more...

     
  • 04.08.2022 13:45
    Rusko nyní spaluje zemní plyn tak intenzivně, že je plamen ...

    Read more...

     
  • 03.08.2022 18:59
    Díky za zprávu. Stručné, silné, výstižné. Ari Lieberman

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Siwca Riszard PLObdrží cenu ruských novinářů, pojmenovanou po Anně Politkovské, Julius Fučík?! To jsme se dozvěděli z veřejnoprávní ČT v hlavních večerních zprávách v den tohoto 45.výročí! O Ryszardu Siwieczovi ani slovo…?!

8. září roku 1968, se během dožínkových oslav na varšavském Stadionu Desetiletí  – (v současné době Národním Stadionu – nově postaveném.) se sebeupálil, v přítomnosti předsedů strany, diplomatů a sta tisíce diváků,  Ryszard Siwiec. Byla to oběť a gesto odporu proti účasti  Polska  v ozbrojené intervenci Varšavského Paktu v Československu.  Čin Ryszarda Siwce je gestem nebývalé odvahy – zdůrazňují historici.

Polský Instytut Pamięci Narodowé (polská obdoba českého ÚSTR), pobočka v Řešově, zpracoval  internetowé stránky, které jsou částí projektu, připomínajícího památku velkého Poláka:  www.ryszardsiwiec.com. Přesvědčení Ryszarda Siwce nejlépe tlumočí jeho vlastní slova, nahraná 7. září 1968, den před jeho odjezdem do Varšavy. Celou nahrávku lze vyslechnout  NÍŽE.

Předseda  IPN Łukasz Kamiński v rozhovoru s Polským Rozhlasem zdůraznil,  že Ryszard Siwiec si nepřál jen protestovat, nýbrž i také otřást svědomím. Gesto odporu  - dle názoru předsedy IPN – mělo lidi podnítit k odporu proti komunismu.

Když čteme  text Siwcova poselství -  hovoří  Łukasz Kamiński – musí v nás vybudit reflexi, zda neapeluje na naše svědomí náhodou i dnes.

Ryszard Siwiec zemřel následkem rozsáhlých popálenin 12.září. Na magnetofonovém pásku, nahraném dva dny před sebeupálením, nám dramaticky sdělil své poselství. Už ve vlaku napsal své ženě dopis na rozloučenou:

"Milovaná  Marysio, neplač. Škoda  sil, budou Ti potřeba. Jsem si jist, že jsem 60 let žil  pro tuto chvíli. Odpusť mi, že nebylo lze jinak. Umírám proto, aby  nezahynula pravda, lidství a svoboda, a to je menší zlo než smrt milionů. Nejezdi do Varšavy. Mně již nepomůže nikdo. Dojíždíme do Varšavy, píšu ve vlaku, proto křivě. Je mi tak dobře, cítím vnitřní klid jak nikdy v životě".

Bohužel, poslední Siwcova  korespondence se dostala na poště do rukou SB (polské StB), a jeho žena dopis dostala  teprve  po 20 letech.

Ryszard Siwiec byl vojákem  Armii Krajowé. V  poválečných letech odmítl přijmout místo učitele, aby se nezúčastnil  procesu indoktrinace mládeže a pracoval jako účetní. Psal  a kolportoval protitotalitní letáky.

„Ryszard Siwiec vychovával pět děti. Jak vzpomíná jeho rodina, byl humanista, katolík a vroucí vlastenec, kultivující národní tradice. Jeho vášní byla literatura. Jeho sbírka knih čítala kolem 3.000 svazků.  Měl rovněž okázalou kolekci fajfek. Byl sportovec, jezdil dokonale na lyžích a plaval. Před válkou hrál hokej v prvním mužstvu  „Černých” za Lvov (Lvov je na Ukrajině, území, anektované SSSR). Po mnoho let na svém soukromém psacím stroji „Erica” psal letáky, a podepisoval je pseudonymem Jan Polak. Do poštovních schránek je vhazovala dcerka Elżbieta, studující ve Vratislavi. Ryszard Siwiec se nesmířil s politickou situací, jaká v Polsku nastala po příchodu  Sovětů. Odmítal komunistickou ideologii a totalitní systém, čehož dramatické události z 8.září 968, byly posledním důkazem.” – čteme na stránkách  www.ryszardsiwiec.com .

Polsko se k památce  Ryszarda Siwce vrací pozdě  -  řekl Wit Siwiec, host  TVP Info (informačně-zpravodajský program polské televize, obdoba české ČT24, nejsnadněji  českým divákům dostupný ze satelitu Astra 1 19° Východ na transpondéru 59, frekvence 10862 polarizace H, jinak také v místech, kam dosáhne signál terrestrické televize, v rámci prvního multiplexu DVB-T).      

Češi protest sebeupálením uctili stejně i u svého krajana Jana Palacha v době, kdy byl čin Riszarda Siwce v Polsku utajován. Wit Siwiec připomněl, že v letech  komunismu v Polsku bylo o protestu jeho otce přikázáno mlčet. Také matka, starající se o osud pěti dětí je zavazovala k mlčení. Řekla jim, že se stala „nehoda”…

Andrzej Arseniuk, tiskový mluvčí  IPN  zdůrazňuje,  že paměť  o  Ryszardu Siwcovi je jedním z hlavních úkolů, které na září  IPN naplánoval. V měsíčníku historie „pamięć.pl”  vycházejí články, věnované osobnosti  Ryszarda Siwce; ke každému čísly  bude připojena kniha „Całopalny”, vyprávějící o R.  Siwcovi a jeho protestu. Dopis s knihou se dostane do všech všeobecně vzdělávacích středních škol v Polsku. Od 9.září začne rozesílání CD realizovaného oblastním oddělením IPN v Řešově s multimediální  výstavou „Krzyk szarego człowieka. Ryszard Siwiec 1909–1968” (česky „Výkřik řadového člověka) do všeobecně vzdělávacích středních  škol Podkarpatského vojvodství (Řešov je jeho hlavním městem). Dále 10.září  se bude na  Kazimierzowském hradě Přemyšli konat prezentace projektu „Krzyk szarego człowieka. Ryszard Siwiec 1909–1968”, spojená  s promítáním filmu „Usłyszcie mój krzyk” v  režii  Macieje Drygase. V dalších měsících bude prezentováno divadelní představení „Samospalenie” Krzysztofa Szekalského v provedení Przemysława Bluszcze. S událostmi výročí budou  spojeny také prezentace rytin  „Krzyk szarego człowieka. Ryszard Siwiec 1909–1968”; připomenut bude také album Petra Blažka „Ryszard Siwiec 1909–1968”, vydaný IPN v roce 2010.

 Viz video a nahrávka na: http://niezalezna.pl/45752-krzyk-odwagi-mija-45-lat-od-samospalenia-ryszarda-siwca-posluchaj-nagrania

* * * 

Delšího komentáře netřeba. Polsko nezapomnělo. Také v hlavním zpravodajském programu prvního programu Polské televize (TVP1) byl věnován vzpomínce na Ryszarda Siwce mezi jinými zprávami poměrně dlouhý časový úsek. Také na portále pana Šinágla byla památce Ryszarda Siwce opakovaně věnována vzpomínka i v minulých letech.

Vlad. Kebrle, 8.9.2013 (pozn. v závorce Vl.K.)

 

ČT 24 7.9.2013: Křik prostého člověka. Uběhlo 45 let od sebeupálení Ryszarda Siwiece

ČRo 8.9.2013: Poláci vzpomínali na Ryszarda Siwiece, který se před 45 lety upálil na protest proti okupaci ČSSR

* * *

V hlavních večerních zprávách veřejnoprávní ČT jsem v den 45. výročí sebeupálení Riszarda Siwce - 8.září – nezaznamenal ani slovo, zato Reportáž psanou na oprátce, kdy si Svaz novinářů Ruska (SNR) připomněl památku novináře Julia Fučíka, kterého před 70 lety popravili nacisté…?! To, že měl udělit SNR cenu, pojmenovanou po zavražděné novinářce Anně Politkovské, jako prvnímu Juliusovi Fučíkovi, by bylo opravdu na zvracení a urážkou jak Anny Politkovské tak i urážkou Riszarda Siwce. Jejich charakter a mravní postoje jsou na hony vzdáleny charakteru Julius Fučíka. Rusko nám tak opět ukazuje, že se mnoho nezměnilo.

 

Jan Šinágl, 9.9.2013

 

 

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.71 (7 Votes)
Share

Komentáře   

+2 #2 Jan Herna,Th.Dipl. 2013-09-10 12:49
Vždycky, když jsem projížděl kolem Domu odborů všiml jsem si, že ulice se jmenuje Siwieczova. Teprve poměrně nedávno jsem se dozvěděl, jak veliký, morálně silný člověk to byl.
Na rozdíl od Fučíka, který sice věděl, jak to v SSSR vypadalo, ale lhal všem, že je to země "světlých zítřků". Stejně jako lhal Gottwald o pomoci SSSR Československu.
Lhaní je zřejmě norma komunistů.Začal o to Marxem, který psal proti vykořisťování zaměstnanců a sám vykořisťoval svoji služku a neplatil výživné na dítě, které jí udělal. To živil bohatý továrních Fridrich Engels
+3 #1 Vitezslav Haramule 2013-09-09 16:25
At je to svaz chovatelu drobneho zvirecttva,svaz pritifasisticky ch bojovniku,Sovet sky svaz a svaz ceskoslovensko sovetskeho pratelstvi je vlaste spolecenstvi poskoku urciteho rezimu k tomu aby svaz- ovalo ruce svobodomyslneho obcana.Oni si rozdavaji sve rady mezi sebou o divim se ze take neudelili rad" nejlepsiho upira" Guste Fucikove,ktera mohla spokojene zit za komunistu z jedne mrtvoly profesora Horaka po mnoho let.Ja si naopak myslim ze za dane situace ktera dnes v rusku vladne, udeleni ceny od Putinovych lokaju by byla urazka toho statecneho polaka.Pamatujt e si ze komunisti meli sve rady jedine pro nerady.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)