(K článku v LN, 7. Září 2016, „Lety nebyly „český tábor“)
Jak hluboce se mýlí novinář LN Petr Zídek! Konečně, i většina národa se tak mýlí. Jsme „napakovaní“ komunistickými názory. Když posuzujete ze svého křesla politické dění, snažte se vžít do tehdejší situace.
Protektorátní vláda vznikla původně jako československá vláda po odstoupení pohraničí Benešem. (Používal se termín 2. Republika.) Myslím, že nikdo nemá důvod naříkat, že to byla vláda kolaborantská. (Londýnská vláda Benešova nevykonávala tehdy přece vládu nad českým územím, nedá se říci, že to byla naše legitimní vláda! To jste si, pane Zídku, vymyslel!)
Den před vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava (14. 3. 1939) se po domluvě Tisa s Hitlerem odtrhlo Slovensko. Druhý den podepsal Československý, teď už český prezident, Dr. Emil Hácha souhlas s obsazením zbytku českých území Německým vojskem, přifařením Čech a Moravy k Říši, a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava. Po podpisu řekl právník Hácha Hitlerovi, (honili ho klem stolu a cpali pero do ruky), že jeho podpis není dostačující, že to musí schválit Parlament. Tomu se Hitler jen zasmál, a dal pokyn vojskům na českých hranicích shromážděným – vstoupit na české území.
A Hácha, stejně jako část vlády 2. Republiky, transformovaná na vládu Protektorátu, zůstal prezidentem až do konce války.
Pan Petr Zídek uvažuje, podle toho, že Ladislav Feierabend utekl do Londýna, že si rozmyslel kolaboraci! Nepřijímejte názor na něj od Gottwalda a komunistů. Vždycky vládu vykonával jako Čech, a využil příležitosti. Pane Zídku, velká část politiků i řadových vojáků, kteří z Protektorátu mohli odejít na Západ, to byl výsledek vládnutí Protektorátní vlády! Proto byl Eliáš zastřelen.
Když se vžijete do ducha té těžké doby, nebylo lehké být Čechem, ale nejtěžší bylo být členem protektorátní vlády. Drtivá většina ministrů hrála dvojí hru. Někteří byli vyměněni. Musela se tvářit, že kolaboruje, a věděla, co riskuje.
Národ, ten měl tolik zrádců a udavačů v tom Protektorátě, že za to bychom se měli stydět! A ten národ na konci války zdivočel. Ministři protektorátní vlády byli i s prezidentem Háchou vyhlášeni za kolaboranty a bývalí udavači teď začali vykonávat mstu na těch věrných Češích z „Protentokrátní“, jak se říkalo, vlády. Prezident Hácha byl ubit k smrti na Mírově.
Ten Hácha, kterého měl podle přání západních států, Beneš navštívit a požádat ho o předání prezidentského úřadu. Ale Beneš se řídil už Stalinem, a ne Londýnem.
Hrdinové, národní hrdinové byli většinou ti ministři. My, Češi, jsme tenkrát bez protestu přijali, že si Stalin odtrhl kus čs. území – Podkarpatskou Rus. Že Beneš přijal od Stalina mnoho rad, jež tehdy uskutečňoval. Například zákaz Agrární strany, bez nějž by komunisté nevyhráli volby 1946 (na Slovensku byli až třetí). Ale to už sem nepatří.
10. 9. 2016, Vrbík, Zlín
P.S.
Lety byly zřízeny českou vládou na nátlak Němců, ale to se nedá říct, že nebyly českým táborem. Němci "nabídli" Češi udělali - tak, aby pokud možno se vlk nažral... Byl tam český velitel, český personál, hlídali čeští četníci. Tak jako v internačním táboře ve Svatobořicích. Ministrem veřejných prací byl Baťův nejvyšší ředitel Dominik Čipera a on by patrně zřídil pracovní, "baťovské tábory", jaký byl už za republiky v Lutonině u Vizovic. Jeho smyslem mělo být zaměstnat lidi, kteří se hlásili k Baťům, a nic neuměli. Do 15. či 16. hodiny pracovali a po odpočinku nastoupili na učení, aby získali kvalifikaci. Nějaké řemeslo. To už před okupací plánovali Jan Baťa a jeho ředitelé, včetně Čipery, zřízení takových táborů pro Čechy, vyhnané (humánněji, než pak bylo vyhnání Němců poválce) ze zabraného pohraničí. U protektorátní vlády ale pracovní tábor zřizovali jiný ministr, než Čipera. S.V.
* * *
Dopis byl zaslán redakci LN. Do dnešního dne bez reakce. Dosud jsem nečetl, že byl dr. Hácha ubit na Mírově? Vím, že na Pankráci bylo na něho dozorci močeno, kdy už byl těžce nemocen. Beneš to vše věděl a neudělal nic pro člověka, kterého dobře znal dlouhé roky.
Jan Šinágl, 25.9.2016
Read more...