Aktualizováno 5.3.2020: VS Praha – JEDNÁNÍ – USNESENÍ. Dobrá víra a „in dubio pro reo“ (v případě pochybností ve prospěch obviněného) senát neuznal. Zavinění vyžaduje úmysl, který se neprokázal. Postavit
se poctivou prací proti miliardové lobby je nerovný boj. Právo na spravedlivý soud mělo volno. Předsedkyně senátu měla vstoupit do KSČ v roce 1989...?
* * *
Dobrý den, pane Šinágle,
možná se pamatujete, sešli jsem se před cca 3 roky v tramvaji na Malostranském náměstí, vy jste jel z parlamentu a já na krajský úřad kvůli stížnosti a od té doby čtu vaše maily. Nekontaktoval jsem Vás, protože jsem čekal jak dopadnu se svojí kauzou – a nyní nastává vyvrcholení, na které Vás (a spoustu poslanců a ministryni a další) zvu:
* * *
Vážení členi výborů pro životní prostředí a ústavněprávních výborů Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
budu rád, když se Vy nebo někdo z Vašich asistentů zúčastní veřejného zasedání Vrchního soudu v Praze dne 5.3.2020 ke skandálnímu procesu, trvajícímu již 8. rokem, který vyvolala skládkařská mafie ve spolupráci s justiční mafií některých předlistopadových členů KSČ za prokázaných porušení principů trestního práva s cílem zlikvidovat mne jako nepohodlného novináře.
A vše bude v nejbližších měsících ještě eskalovat při projednávání a schvalování nového zákona o odpadech, kde půjde pro uvedené podvodné firmy o miliardy Kč neoprávněných zisků, čemuž se (nejen já) budu snažit, jako nedávno svým vystoupením na semináři v Senátu, zabránit (blíže viz můj článek). Tedy pokud budu ještě žít.
Situace je podobná jako při vraždě novináře Jána Kuciaka (jen se používají sofistikovanější a hůře dokazatelné metody, než jsou střelné zbraně), a dobře víme, k jakému skandálu a k čemu to nakonec na Slovensku vedlo. Prosím, snažme se mu zabránit!
Pozvánka a vysvětlující dopis s důkazy jsou v přílohách, včetně kontaktu na mne.
S přátelským pozdravem JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura
* * *
I u nás se vraždí novináři!
Vážené senátorky a senátoři, poslankyně a poslanci ústavněprávních výborů,
nepíšu Vám kvůli nějaké protekci, tu jsem nikdy nevyužíval a uměl jsem si vždy vše vybojovat sám, byť to bylo někdy složité a stálo mne to dost sil. Zažil jsem tak už leccos (kvůli komunistům jsem musel právnickou fakultu vystudovat od prvního ročníku dvakrát, když jsem úmyslně dostal z jejich příkazu u posledních státnic 4 čtyřky, CSc jsem nezískal proto, že mi bylo znemožněno na závěr složit povinnou zkoušku z marxismu-leninismu, po vyhození z práce jsem byl 2 roky bez zaměstnání, než jsem vysoudil zrušení lživého pracovního posudku), ale to není nic oproti tomu, co se děje nyní. Zkrátka kam se hrabou tehdejší komunisté na několik všeho schopných bezskrupulózních jedinců ze skládkařské mafie, kterým jde jen o vlastní prospěch a dokáží přesvědčit (nejlépe asi penězi, kterých mají z kartelových podvodů dostatek) pár bývalých komunistů, kteří do KSČ vstoupili těsně před rokem 1989 (a tehdy se již do KSČ nevstupovalo z přesvědčení) z justiční mafie, ať už z řad státních zástupců či soudců.
Cui bono? O co vlastně v tomto procesu jde?
V roce 1990 jsem spoluzakládal výbor pro životní prostředí ČNR, později Poslanecké sněmovny, který jsem do roku 1995 jako tajemník vedl, než jsem odešel do soukroma. Když jsem byl vybrán regulérním výběrovým řízením v roce 1997 jako výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), a zjistil jsem záhy, jak odpadářské firmy podvádějí, tak jsem založil kvůli tomu i Sdružení pro udělování certifikátu Odborný podnik pro nakládání s odpady (SUCO) a pak spolu s Německem a Rakouskem i obdobný celoevropský spolek EVGE. Členy tohoto sdružení byly samozřejmě i ty největší naše odpadářské firmy.A.S.A. a AVE CZ Odpadové hospodářství, které přes to všechno od roku 2007 začaly tajně praktikovat ty nehorší kartelové dohody s tzv. tvrdým jádrem s obraty v miliardách Kč. Iniciátorem těchto podvodů byla společnost.A.S.A., kterou tehdy vedl jednatel Ing. Petr Vokřál spolu s obchodním ředitelem a prokuristou oznamovatelem Ing. Petrem Morávkem. Když po provalení hrozil skandál, tak to nový zahraniční majitel.A.S.A. (nyní FCC) ututlal tím, že Vokřála (po „vzájemné dohodě“) propustil s tučným odstupným několika milionů Kč (a ten po domluvě s Babišem si zaplatil za 1 milion svou volební kampaň, vstoupil do hnutí ANO, stal se jeho místopředsedou a byl zvolen primátorem Brna) a na jeho místo v roce 2013 postoupil Morávek. Rakouští majitelé společnosti AVE CZ Odpadové hospodářství to ututlali tím, že okamžitě vyhodili jednatele dr. Hodecka, rakouského občana, který neuměl slovo česky, takže on určitě nemohl být tím, kdo tyto kartelové podvody sjednával. Druhým jednatelem byl oznamovatel Mgr. Roman Mužík, toho ale vyhodit nemohli, protože pak by firmu neměl kdo vést a bylo už jednáno o jejím prodeji holdingu EPH pana Křetínského, což by silně ovlivnilo prodejní cenu směrem dolů.
Když se tyto kartelové podvody provalily a ÚOHS je začal prošetřovat, tak šéfům těchto firem bylo jasné, že jakmile ÚOHS vydá své Rozhodnutí, tak je budu muset nechat dle Stanov ČAOH i SUCO vyloučit jak z České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), tak i ze Sdružení pro udělování certifikátu (SUCO), což by mělo pro ně a jimi vedené firmy katastrofální následky. A navíc jsem prosazoval spolu s MŽP zvýšení poplatků na skládkách spolu s ukončením skládkování v souladu s legislativou EU, což by jim snížilo zisky o miliardy Kč. Rozhodnutí ÚOHS (viz č.j. ÚOHS-S346/2010/KD-21896/2010/850/KNe) se stamilionovými pokutami pro tyto firmy bylo proto vydáno až koncem listopadu 2012, čímž tyto firmy sice byly částečně finančně potrestány, ale jejich šéfové ne, protože předseda ÚOHS Ing. Petr Rafaj na ně nepodal trestní oznámení, jak byla jeho povinnost. Jen výsledné pokuty po 70% slevě byly ve stovkách milionů Kč, protože nemohly být větší než 5 % ročního obratu, byť to vše probíhalo několik let. Tímto postupem se podařilo Vokřálovi, Morávkovi a Mužíkovi s pomocí Rafaje tento největší miliardový podvod v odpadovém hospodářství u nás ututlat. Prozatím.
Jediný, kdo mohl ještě proti tomu všemu vystupovat, jsem byl já. Za ta léta mne všichni znají jako čestného, poctivého a neúplatného člověka, který jde vždy za spravedlností i kdyby ho to mělo stát osobně velké potíže. Proto jsem musel být co nejrychleji odstraněn (povedlo se 15.8.2012 podvodem na schůzi předsednictva ČAOH, která ale nebyla usnášeníschopná) a pracovně i lidsky znemožněn tím, že šéfové těchto firem 4.9.2012, tedy jen 19 dní po mém odvolání a jen několik dní po zaslání děkovného dopisu na mne podali hned 7 trestních oznámení – za zpronevěru, porušení povinnosti při správě cizího majetku, poškození zájmů EU, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, krádeže, podvodu a případně jiného trestného činu a doufali, že se něco z toho uchytí. A aby to byl zločin, tedy se sazbou až 8 let a povinností mít placeného advokáta, tak uvedli škodu přes 5 milionů Kč, přestože obrat ČAOH byl jen kolem 1 mil. Kč ročně, a aniž měli k dispozici účetnictví – to by nezvládl ani velký mág David Copperfield, takže jasný podvod, tentokráte ale ze strany ČAOH.
Postupně sice ČAOH některá trestní oznámení odvolala, ale jiná zase přidala a po vyhazovu a trestních oznámeních a pomluvách u členů ČAOH i v tisku jsem tím byl (zatím) dočasně „mimo hru“, přišel o zdroj obživy a o všechny přátele, protože jsem se neměl, jak bránit. Ale bylo jim jasné, že pokud proces prohrají, bude to znamenat obrovský skandál pro jejich firmy a velkou blamáž pro ČAOH a SUCO a pro ně osobně vyhazov a konec kariéry.
Policie tato nesmyslná oznámení na mne rok neustále odkládala, takže jsem o nich nevěděl, ale po nástupu nové a nezkušené státní zástupkyně ze SZ Praha 4 Mgr. Venduly Škráškové (bývalé advokátky, které se příliš nedařilo a po roce svou advokátní kancelář zrušila) v polovině roku 2013, která vycházela neustálým odvoláním právničky ČAOH JUDr. Kristýny Oberfalcerové vstříc (stovky stran instrukcí a příkazů komisařkám se záhadně ztratily), se jí to podařilo nakonec přes odpor policejních komisařek dotáhnout 6.3.2017 až k obžalobě, tentokráte z důvodů údajného dotačního podvodu, že prý jsem v žádosti o dotaci MPSV z OP LZZ na rekvalifikaci zaměstnanců firem ČAOH propouštěných z důvodů tehdejší hospodářské krize uvedl nepravdivé údaje. Ale protože to ani jeden z revizních posudků nepotvrdil, tak musel být zcela v rozporu se zákonem povolán neschopný znalec, který ani nevěděl kdo je to řídící orgán, ale papouškoval to, co bylo od něj protistranou žádáno a o toho se obžaloba opřela, ač měla k dispozici revizní i superrevizní posudek. Že je to nemožné? Rád Vám ukáži záznam posudku.
Až do léta 2013 jsem byl naprosto zdráv a neměl jsem (kromě obrovského psychického i finančního stresu, jaký zažívá každý nespravedlivě stíhaný a obžalovaný) žádné rizikové faktory pro infarkt (lékařská vyšetření mohu doložit - abstinent, nekuřák, sportovec, bez cukrovky a obezity). V létě 2014 jsem začal být stíhán pro zločin dotačního podvodu a zpronevěru a rok a půl poté po mnoha podáních vysvětlení na Policii, při náhodném předoperačním vyšetření kvůli kamínku v močovém měchýři byl u mne náhle zjištěn těžký infarkt a pokud bych nebyl okamžitě v IKEM operován (4násobný bypass), byly mi dávány maximálně 3 měsíce života (2 tepny ucpané zcela a třetí napůl, po jediném roce!). Ten kamínek mi tak vlastně zachránil život.
Operace se sice podařila, ale můj stav se nezlepšil, ale spíše zhoršil (srdce funguje jen na 25 % a s častými fibrilacemi), takže po půl roce mi musel být implantován kardioverter, který mne zatím drží při životě. Protistrana to bohužel ví, takže se od té doby snaží celý proces, který se vyvíjí v její neprospěch, co nejvíce prodlužovat a komplikovat s nadějí, že brzy zemřu a proces bude zastaven bez její prohry. Negativní důsledky tohoto falešného nařčení ze zločinu na mé zdraví pilně podporuje např. i tím, že mi kvůli částce cca 1,1 mil. Kč, o které jasně věděla, že je neodůvodněná, protože jí žádné peníze na účtu nechyběly, tak přesto podala návrh městskému soudu v Praze na zástavu pozemku kolem mého rodinného domu v ceně 6 mil. Kč a tím i domku s hodnotou dalších 6 mil. Kč (tedy 10násobku zákonné výše!). A předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Monika Křikavová jí promptně v neveřejném zasedání vyhověla! Po mém odvolání vrchní soud sice požádal městský soud o zrušení této zástavy, což ten po několika měsících provedl, aniž mi to ale oznámil, to abych se trápil dál. Rekreační chatu po rodičích a stavební pozemek pro děti jsem musel ve finanční tísni nevýhodně prodat a své životní pojištění zrušit (nové už mi kvůli zdravotnímu stavu nikdo nedá) a půjčovat si peníze od sousedů, abych měl na advokáty, a ten domek na kraji Prahy byl jediný náš majetek za léta poctivé práce, takže se to těžce podepsalo na mé psychice (třesou se mi ruce, všeho se lekám a při televizi či četbě novin několikrát denně pláču) a manželce jsem to ani nemohl říci, abych uchránil alespoň její zdraví, protože místo odchodu do důchodu musela dál pracovat abychom měli statisíce Kč na soudní posudky a advokáty, zatímco protistrana to platí z podvodů.
Protože jsem zatím ještě stále přežíval, tak protistrana přitvrdila a neštítila se asi mi povolit šrouby na kole mého auta. Vzhledem k tomu, že již nejsem pracovně aktivní, jsem od vyhazovu v důchodu, a navíc těžce nemocen, tak tímto autem jezdím pouze několik cest ročně (lze dokázat servisními prohlídkami), parkuji ho pouze v uzamčené garáži svého rodinného domu a nikdo tak neví, že je moje. V červnu loňského roku jsem se zúčastnil jako čestný host největší odpadářské konference Odpady a obce v Hradci Králové, a protože z této konference vždy dělám články do časopisů, tak jsem musel zůstat do večera abych nafotil vítěze soutěže o Křišťálovou popelnici. Protože bylo horko a nebylo mi dobře, tak jsem si lehnul na parkovišti do svého auta a otevřel dveře i okna. Kolem prošel Mgr. Svoboda, který tam byl spolu s mým nástupcem v ČAOH Ing. Petrem Havelkou (oba po vyhazovu z České inspekce životního prostředí byli ihned přijati do vedení ČAOH) a pozdravil se se mnou a šel do zaparkovaného auta ČAOH jen kousek za mnou. Já jsem pak seděl od 20 do 23 hodin u podia, takže nebyl problém, aby jeden z nich došel k mému autu na liduprázdném parkovišti se stovkou aut a během dvaceti vteřin mi povolil 4 šrouby u pravého předního kola (kolo je k dispozici, viz foto). Dokázat na 100 % to sice samozřejmě nejde, ale na 99,9 % to nikdo jiný být nemohl a ani nikdo jiný neměl důvod vraždit nemajetného důchodce. Pokud jsou povoleny všechny šrouby, tak se to hned pozná podle hluku a vibrací a nedá se dál jet, ale pokud kolo visí pouze na jediném šroubu, vyhne se do strany, začne „šmajdat“ a jak vypadala pneumatika po pouhých cca 1000 km je vidět na fotu v příloze.
Dodávám, že 3 měsíce před tím byla provedena v autorizovaném servisu každoroční servisní prohlídka a kolo bylo v pořádku, na povolené kolo jsem přišel náhodou až při přezouvání kol v listopadu, kdy mi vedoucí pneuservisu vynadal, že jsem blázen, že jezdím na zničené pneumatice a že mi zcela chybí jeden šroub a další 3 jsou povoleny. Stačilo ještě cca 100 km a pneumatika by se dle názoru servisních techniků v pravotočivé zatáčce okamžitě úplně roztrhla a v rychlosti 130 km/h by to znamenalo náraz do středových svodidel a pak do protijedoucích aut a asi nejen smrt mou a případně i manželky, ale i nevinných lidí v autech v protisměru. Myslím, že se nikdo už nediví, že po této události se raději zdržuji doma a příliš nikam nechodím, protože zaplatit si „zabijáka z Východu“ není pro oznamovatele žádný finanční ani morální problém.
Po dvou letech vyšetřování a dokazování a prokázání, že oznamovatelé beztrestně drze u výslechů lžou, např. že o dotačním projektu nevěděli (že nečetli mé maily, kde jsem jim o něm psal, dokonce ani maily z ministerstva), že mají jiné mailové adresy, že nebylo vráceno vybavení realizačního týmu (trvalo 5 let, než přiznali opak), že mi nepodepsali plné moci (pravost podpisů na plných mocích musel prokázat až písmoznalecký posudek), že nikoho v tomto období nepropouštěli (byť výroční zprávy jejich firem hovoří o opaku) a dokonce trvale lžou i o výši údajné škody, tak Městský soud v Praze nakonec musel uznat, že jsem se žádného trestného činu nedopustil a ani jsem nic nezpronevěřil, a celé obžaloby mne rozsudkem ze 14.6.2018 zprostil.
Po nesmyslném odvolání městského státního zástupce Mgr. Ing. Michala Hanycha (který se těsně před rokem 1989 z hornického učně stal během pár let důlním inženýrem a pak i vystudoval při zaměstnání u Policie v Praze dálkově právnickou fakultu v Brně a přes zásadní nesrovnalosti ve svých životopisech a podstatně zkrácenou povinnou praxi byl jmenován městským státním zástupcem a který během soudního procesu po kontaktu s oznamovateli zázračně prozřel a v půlce procesu otočil náhle své názory o 180o). Vrchní soud v Praze pak celou kauzu vrátil v neveřejném líčení zpět městskému soudu, mimo jiné s originálním odůvodněním soudkyně vrchního soudu JUDr. Hany Kárové, že rekvalifikační „školení mělo probíhat v oboru účetní, za situace, kdy jsou účetní programy a není třeba nikoho školit.“ Přitom každý soudný člověk dobře ví, že i nyní, po 9 letech, by toto nesmyslné tvrzení znamenalo totální kolaps celé naší společnosti. Je to stejná hloupost, jako kdyby někdo tvrdil, že není třeba soudců, státních zástupců či advokátů, a tudíž ani právnických fakult, neboť máme Automatizovaný systém právních informací (ASPI), takže stačí do něj zadat pár údajů a zmáčknout „enter“ a vypadne nám rozsudek. Zkrátka bylo třeba proces prodloužit o další rok a doufat že už konečně zemřu, takže kdo chce psa bíti, hůl si vždycky najde, byť v tomto případě ale hodně pochybnou.
A přestože ani v novém líčení u městského soudu se nepodařilo státnímu zástupci prokázat, že by došlo k dotačnímu podvodu (povedl se mu pravý opak tím, že si vyžádal od firem výroční zprávy, které jasně ukázaly, že oznamovatelé dále lžou, když tvrdí že nebylo koho rekvalifikovat, když se prý nepropouštělo, a přitom došlo v tomto období k propuštění dokonce několika stovek zaměstnanců, tedy několikanásobně více, než projektem požadovaných 36) či ke vzniku jakékoliv škody ČAOH (přestože celých 7 let žádám o prokázání škody účetnictvím ČAOH), nikdy k tomu nedošlo (vyjádření Svazu účetních ČR ohledně potřebnosti školení účetních a použití účetnictví jako hlavního důkazního prostředku - viz příloha Doplnění důkazů, soudkyně JUDr. Křikavová pro jistotu proto odmítla na HL přečíst), a přesto všechno po mé závěrečné řeči po důvěrné poradě se SZ a Poškozeným zrušila svůj minulý osvobozující rozsudek a zcela popřela, co v něm uvedla, a novým rozsudkem z 16.10.2019 mne odsoudila k 2 letům 3 měsícům podmíněně a k nesmyslné náhradě škody ve výši první splátky dotace 764 588.08 Kč. Základní principy trestního práva, že důkazní břemeno nese státní zástupce a že kromě „cui bono“ v pochybnostech platí i „in dubio pro reo“ zkrátka v mém případě platit nesmí.
Takže po mém odvolání je to nyní opět u Vrchního soudu v Praze. Ochranku mi Policie asi nepřidělí a tato nebezpečná situace neskončí, dokud nebude celý proces konečně uzavřen a po více jak 7 letech zastaven další nesmyslný ping-pong, jehož jediným smyslem je prodlužovat celý proces až do doby, kdy vzhledem k mé závažné zdravotní situaci a vysokému věku bude proces se mnou ze zdravotních důvodů přerušen nebo až zemřu. Ale já odmítám zemřít jako zločinec, když jsem celý svůj život prožil jako poctivý občan!
Vše, co jsem uvedl, je pravdivé a je samozřejmě založeno v soudním spise (má již přes 5000 stran, neboť protistrana mnohé listiny tam uložila už i 3x, protože jsou-li argumenty slabé, je třeba je posílat soudu neustále!) a proto přikládám v příloze pozvánku na zasedání Vrchního soudu v Praze, které je veřejné (viz Vyrozumění o veřejném zasedání Vrchního soudu dne 5.3.2020 od 9 hodin v jednací síni č. 5/I. patro, č. dveří 101), aby se mohl kdokoliv osobně přesvědčit o výše uvedeném, a rád odpovím na jakékoliv dotazy a doložím všechny důkazy.
Nemám co tajit, a tak ve snaze předejít obrovskému justičnímu skandálu pozvání na veřejné zasedání vrchního soudu včetně tohoto dopisu proto samozřejmě přeposílám též poslancům a senátorům výborů pro životní prostředí a ústavněprávních výborů Parlamentu ČR, aby viděli, jak jsou u nás dodržovány zákony, které schvalují a kdo u nás vlastně místo nich vládne, dále ministryni spravedlnosti, předsedům Nejvyššího a Vrchního soudu, nejvyššímu státnímu zástupci a vrchní státní zástupkyni, Syndikátu novinářů ČR a dalším zainteresovaným organizacím včetně zástupců vybraných sdělovacích prostředků, a v případě chybného či nezákonného rozhodnutí Vrchního soudu jsem jako novinář, člen Syndikátu novinářů ČR připraven vše zpřístupnit i celé široké veřejnosti, neboť i naši běžní občané mají právo znát, jak u nás funguje spravedlnost a zda žijeme opravdu v právním státě!
Současná ministryně spravedlnosti JUDr. Marie Benešová totiž neříká či nezná celou pravdu, když tvrdí, že je možné si u nás objednat nezákonné trestní stíhání. V našem údajně právním státě je totiž možné, když je dost peněz, objednat si dokonce i nezákonnou obžalobu, a když je těch peněz opravdu hodně, tak je možné to dotáhnout minimálně až k vrchnímu soudu, společensky znemožnit a následně úmyslným prodlužováním trestního stíhání zdravotně likvidovat nezákonně obžalovaného, což už hraničí se snahou o justiční vraždu nevinného člověka, jehož jediným skutečným proviněním je, že svoji prokazatelnou celoživotní poctivostí stojí v cestě dalším a dalším podvodům objednavatelů, a za to měl jít místo do penze na zasloužený odpočinek tak na několik let do vězení, tedy pokud by včas nezemřel, a rodina měla přijít o své celoživotní úspory a střechu nad hlavou.
To je neuvěřitelné svinstvo, které vyvolává oprávněné asociace se situací novináře Jána Kuciaka a všichni dobře víme, k jak obrovskému skandálu a k čemu všemu to nakonec na Slovensku vedlo!
Jen ohled na tu většinu poctivých státních zástupců a soudců mne vede k tomu, že to jako aktivní novinář, člen Syndikátu novinářů ČR, zatím široce nepublikuji, byť o mé články seriálu Úspory naruby se nyní redakce odborných magazínů doslova perou (rád ukáži). Byl jsem iniciátorem a hlavním protagonistou například největší akce na úspory energií zaváděním kompaktních zářivek v roce 1994, kdy se prodávaly občanům za poloviční ceny (podařilo se mi zajistit dotace od ČEZ ve výši přes 70 milionů Kč a nulové marže výrobců a povedlo se to patrně proto, že jsem z toho neměl ani korunu), nebo nedávno jsem za své peníze vydal několik tisíc brožurek s výpočty dokazujícími nesmyslné vyhození přes 22 mld. Kč v Zelené úsporám a tím jsem prosadil Kotlíkové dotace, které mají mnohem větší efekt (mohu ukázat) a proto se snažím zamezit snahám některých nadnárodních skládkařských firem o neustálé oddalování zákazu skládkování neupraveného komunálního odpadu, které skýtá těmto firmám spoustu možností k podvodům a k převádění miliard Kč ročně svým zahraničním mateřským společnostem a které nám pak chybí na zavádění nových technologií pro recyklace odpadů, a nevidím žádný důvod pro to, abych byl za to takto protiprávně trestán, zatímco praví pachatelé si užívají nakradené prostředky a páchají další podvody a krádeže.
S pozdravem JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura
Kontakt pro případné dotazy: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Přílohy:
Návrh na provedení důkazů 5. 3. 2020
Stanovisko Svazu účetních 9. 9. 2019
Vyrozumění o veřejném zasedání 5. 3. 2020
P.S.
Premiér Babiš: „Personální politika mi nejde. Ministři nerostou na stromech.“ J.Š.
* * *
Read more...