… Skutečné pohřby však nastávají, když lidé zcela rezignují na své lidství, ztratí úctu k sobě i ke druhým, v samotě vždy doprovázené smrtelnou prázdnotou, lhostejností ke spravedlnosti, podobná pekelné trýzni, umocněné beznadějí. …
* * *
Pravda je kladivo, které tříští skálu zla
V přímém přenosu sledujeme všude ve světě postupující pandemii koronaviru, denně počítáme oběti, jejichž imunitní systém nezvládl zákeřný útok neviditelných zabijáků. Vyhlašované stavy nouze v jednotlivých státech drasticky zasahují do všech oblastí lidského života. Práva a svobody občanů se ztenčily na nákupy v omezeném sortimentu, cest do zaměstnání i venčení domácích mazlíčků blízko bydliště. Železná opona na hranicích silně evokuje minulé totalitní časy, některé státy však propouští tisíce vězňů, aby odlehčily státnímu rozpočtu, rozkolísanému mimořádnými výdaji na ochranu veřejného zdraví. Humánní stránka tohoto opatření umožňuje propuštěným vězňům postarat se o své rodiny a chránit je před zničujícími důsledky smrtící pandemie.
Neuvěřitelně švejkovský přístup odpovědných správců veřejného majetku k blížícímu se ohrožení veřejného zdraví představovala humanitární zásilka ochranných zdravotnických prostředků do spřátelené Číny. Po veřejné blamáži s darovací smlouvou se po několika týdnech projevil zoufalý nedostatek ochranných roušek i respirátorů, nyní se zdravotnický materiál expeduje za neuvěřitelně obtížných podmínek ze spřátelené Číny, operační střediska příslušných ústředních orgánů atakují možné dodavatele ze všech stran v nedůstojném postavení prosebníka.
Ministerstvo spravedlnosti ani Generální ředitelství Vězeňské služby ČR nezajistilo dostatečnou ochranu vězněných před šířením infekční nákazy potencionálních přenašečů – zaměstnanců i příslušníků Vězeňské služby ČR. Ve Věznici Plzeň mi bylo příslušníky Vězeňské služby ČR dokonce vyhrožováno kázeňskými tresty, pokud budu nosit ochranou roušku na obličeji.
Trestuhodný přezíravý nezájem prezidenta Ing. Miloše Zemana o podmínkách vězněných osob, kteří nepochybně i svými hlasy podpořili jeho opětovné zvolení, vyžaduje mimořádnou dávku cynismu a byl hlavním důvodem pro sepsání otevřeného dopisu.
Mgr. František Šejnost v.r.
nar. 3.5.1959
právník i vysokoškolský pedagog
t. č. nezákonně odsouzený
Příloha: Na slovíčko, pane prezidente z 25.3.2020
* * *
Z dopisu:
... Kdo chce hrát vyšší hru, musí se dobře naučit její pravidla, pád z výšky tolik bolí. Člověk by neměl chtít příliš mnoho, ale také ne příliš málo, v prvním případě vypadá jako blázen, ve druhém jako blbec. Je opravdu těžké chovat se přiměřeně, když ješitnost nerozpozná falešné úsměvy i lichotky, naopak naplňuje politiky rozkoší a příjemně lechtá jejich uši. ... Jaké hrozby mohou nastat při regulované myšlenkové jednosměrnosti politických mocenských struktur? Soustředěný odpor občanských iniciativ, bez jednotného ideového programu, ale jednotní v opozici, chtějí zúčtovat s politickou nadvládou, totožní ve svých omylech, zaplacených nejvyšší hodnotou. ... Pouliční umělci i solidní nakladatelství zveřejňují Vaše karikatury, řada komentátorů posměšně paroduje Vaše politické a kulturní úsudky, obrovské množství skečů, ironií i jazykových buffonád negativně ovlivňují veřejné mínění, kulisa červených karet nespokojených občanů tvoří smutný doprovod Vašich cest, na veřejných shromáždění Vám veřejně spílají tisíce nazlobených občanů. ... Bolestně Vám chybí realistická proměna postav občanů v žijící obyvatele naší vlasti, s jeho životním bohatstvím, snažíte se vyhovět vkusu vládnoucí politické koalice víc než požadavkům pravdivosti a nekompromisního pohledu prostých občanů, poctivých živnostníků, dělníků a obchodníků. ... Proč neustále brojíte proti těm, co jsou chytřejší, vzdělanější, je přece potěšitelné nacházet druhé, kteří jsou zdatnější v politice i kultuře. Nebojte se těchto „obrů“ ale spíše „trpaslíků“, obtočí Vás pavučinou pevněji než provazem. ... Když je člověk zmítán zlobou sobě rovných, dá se to vydržet, ale když jím cloumají „pidimužíci“, je to k vzteku a nelze to ponechat bez trestu, jakkoli směšný. ... Tristní výsledek, stotisícové počty odsouzených přesahují stotisícové počty exekvovaných občanů neradostná bilance v těžkých dobách pandemie.
... Pomalu ztrácíte i dar rozesmát občany, které máte reprezentovat, když podstata sdělení zůstává smrtelně vážná, uvolněný smích strhává hradby zkostnatělých výhrad, proniká do nejtajnějších záhybů mysli, se samotným smíchem se nedá vůbec polemizovat. ... V paradoxu obrovského bohatství i nesmírné bídy lze vystopovat blížící se rozpad tradiční evropské civilizace. Morálka jako bílý šátek, milosrdně zakrývající chyby lidské komunity, ale mravnost většinou nikde nevidíme. Mravností se udržuje lidský rod, ale morálka umožňuje lidem obyvatelnost a vzájemné soužití. ... Vaše tvář se časem rozpadla do zvrásněné soustavy rýh a čar, celá Vaše bytost se sesula do předsmrtné podoby, bojíte se dne, kdy Vám bude dovoleno pochopit úděl i poslání člověka, ztraceného v šedivém davu politiků, marnost nad marnost. ... Je tragické, když máme k dispozici vysílačky i mobilní telekomunikační prostředky s neomezeným dosahem, ale bližního neslyšíme. Kolem naší planety obíhají družice, ale přesto mnoho lidí, kteří by spolu mohli být šťastní, k sobě nemohou. Zaznamenal jsem i dva čerstvé hroby spojené telefonním kabelem, aby nebožtíci i po smrti neztratili mezi sebou spojení, nápad nepostrádá půvabnou tragikomedii, memento pro živé. ... Skutečné pohřby však nastávají, když lidé zcela rezignují na své lidství, ztratí úctu k sobě i ke druhým, v samotě vždy doprovázené smrtelnou prázdnotou, lhostejností ke spravedlnosti, podobná pekelné trýzni, umocněné beznadějí. ... Proč ve světě zůstáváme přes stanovenou míru osudu, když každému z nás bude nakonec vystaven závěrečný účet nejen za pohřeb. Proto nemá žádný člověk na ničem příliš lpět, jen na pravidelném tlukotu svého srdce a dopřávat si dary života, mezi které prioritně náleží mezilidská komunikace, schopnost dávat lásku a pečovat o své zdraví. ... „Základní povinností státu je ochrana jejích demokratických základů, ochrana zdraví a životů občanů.“ ... Justiční zločinnost dosáhla svého zenitu, věznění nemají právo ani na zrnko spásné pravdy, zlomek sebemenší naděje na spravedlnost se tříští o vchody majestátních soudních budov, ošklivost voskových figur v červenočerných i fialovočerných talárech soudného občana silně odpuzuje. ... Absolutní neschopnost lží se prokazuje pouze časem, v mém případě až po sedmi letech nekonečných tahanic jsem byl zproštěn všech bodů obžaloby, ačkoliv Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 usilovalo ve spojení se samotným ďáblem, abych byl nezákonně odsouzen a společensky zatracen.
... Mezi obvyklé úvahy soudce se mnohde vyskytl následující monolog: „Jak jsem se na něho s odporem podíval, hned jsem věděl, že jsem se nemýlil. Jak přede mnou stál, jak mluvil i jak vypadal, byl vinen. Na čele měl dávno napsáno, že je zločinec, schopný všech podlostí.“ ... „Od svého narození netouží tento zločinec po ničem jiném než po rozvrácení, zničení a odstranění všeho, co naše předchozí generace vybudovaly, co je nám drahé, co všichni uctíváme.“ ... Postupem doby se vytvořil hluboký příkop mezi občany a justicí, nikdo nenašel odvahu jej zasypat, natož popohnat státní zástupce i soudce k odpovědnosti za justiční zločiny nebo propustit neschopný vězeňský personál, který oč méně má lidské lásky, tím více energie vkládá do své nenávisti. ... Jste už příliš dlouho konzervativní, stáří Vás falešně přesvědčuje, že svět zůstane takový, jaký byl dosud, ale nejsilnější výraz života země žije v intervalech mezi zrozením a agónií lidské společnosti ohrožované pandemií. ... Jste jediným prezidentem, který veřejně ignoroval jedinečnou příležitost ke 100. výročí vzniku československého státu i k 30. výročí pádu komunistické nadvlády k vyhlášení amnestie pro vězněné, kteří jsou natlačeni v přeplněných věznicích v podmínkách, evokující nacistické i komunistické pracovní tábory a touží svobodně vydechnout. ... Ať se Vám vryje do paměti, že veřejná služba pro občany k dosažení spravedlnosti i za cenu smrtelných úzkostí a ztrátě výsadního společenského postavení je jedinečné vítězství. ... Jednou skončí i Váš příběh o člověku, který se mohl stát národním „Troubles-shooter“, ale zamítán osudem mnoho bloudil, až došel svého konečného cíle, aniž Vás ověnčí Matka Vlast jakoukoli poctou či vděčností. ... Obrazy Vaší tváře zmizí z úřadů i škol, poštovní známky s Vaším portrétem doplní album sběratelů, Vaše jméno se stane tou nejzbytečnější skladbou slova, nastane zapomnění, jaké se lidem dostává, bez ohledu, jaké veřejné funkce v minulosti zastávali. ... Možná Vám zůstává poslední příležitost k sebereflexi, k ryze osobnímu „The Purification Ceremony“, neboť v sobě nosíte všechny mrtvé, kterým byla přestřihnuta stříbrná nit života v důsledku katastrofální zdravotní péče ve věznicích a kteří Vám jdou naproti.
... Na rozdíl od Vás, obklopený sametem i křišťálovými lustry, denně trpím za své přesvědčení i zásadový občanský postoj, neustále přemísťován do různých věznic s nálepkou „Nežádoucí osoba“, kdybych se však znovu narodil, svědčil bych zase o dobách, kdy člověk člověku byl nejhorším nepřítelem a justiční mašinérie spolehlivě ničila životy tisíce bezúhonných občanů se stejnou kadencí jako nacistická i komunistická justice.
* * *
Naopak, ten kdo se o vše stará, třeba se ujímá něčeho více a něčeho méně, každou část státu opatruje jako část svého těla, je nakloněn k mírnosti, i když by byl s prospěchem zákrok přísný, dávaje najevo, jak nerad sahá po trpkém léku. Ten, v jehož duši není nepřátelství, není surovosti; kdo vykonává svou moc vlídně a ku prospěchu všech, přeje si, aby občané chválili jeho vládu, cítí, že je dosti šťasten, jestliže rozdá všecko blaho, které má. V řeči je přívětivý, snadno přístupný, roztomilý, vlídně se tváří, čímž si nejspíše zjednává lidskou náklonnost, ochotný vyhovět spravedlivým žádostem, ale ani k neoprávněným není drsný – takový vladař je od celého lidu milován, ctěn a chráněn. Lidé o něm mluví stejně potají jako na veřejnosti. Takový vladař chráněný svými skutky, nepotřebuje vojenské ochrany; zbraně má jen k ozdobě.
Jako si na ukrutné pány ukazují po celém světě, jako jsou předmětem nenávisti a opovržení, tak i křivda spáchaná vladaři má širší rozsah a o potupě a nenávisti se vypravuje s pokolení do pokolení. Oč lépe by bylo nenarodit se, než náležet k těm, kteří se narodili k veřejnému pohoršení!
Shovívavost zjedná vladaři bezpečnost i na nechráněném místě.
Jediné je opevnění nedobytné – láska spoluobčanů. A není větší slávy, než když vladař nechá svou urážku nepotrestánu.
Vladařovo postavení je významnější, než aby potřebovalo útěchy, a jeho moc zjevnější, než aby si utrpením někoho jiného opatřoval osvědčení svých sil. … Avšak veřejné mravy v státě se spíše napravují, když se tresty neplýtvá, neboť množství chybujících je příčinou, že se chybování stává zvykem. A je méně těžká potupa, kterou mírní hromada trestů. Mnohem těžší hněv dopadne na hlavy těch, kteří ruší veřejný řád, uvidí-li se, že je jich málo. Nebezpečné je, věř mi, ukazovat veřejnosti, oč více je zlých!
SENECA: VYCHOVATEL A UTĚŠITEL
J.Š. 28.3.2020
* * *
Read more...