Rozsudek soudu (od 36:15 min.) je neuvěřitelný zločin proti lidskosti. Tento otřesný dokument je věnován všem těm, kteří přes těžký osud, na něm spolupracovali. Člověk má právo žít až do smrti, ne přežívat přirozenou smrt a trpět osamoceně až do posledního okamžiku. Přesto na konci nabízí naději. J.Š.
***
Dem Sterben zum Trotz | Video k dispozici do 26.11.2022
90 procent nákladů, které člověk během svého života vynaloží na zdravotní pojišťovny, vzniká v posledním roce života. Jedná se o obchod, který každoročně dosahuje miliard eur. Mezitím tento trh pro sebe objevili i velcí investoři, kteří investují obrovské částky do rozvoje a převzetí klinik a pečovatelských zařízení.
V čele klinik sedí vyškolení zdravotničtí ekonomové, kteří mají za úkol udržet kliniky a zařízení v zisku. Místo opatrnosti a péče o lidi jsou na prvním místě bohaté a výnosné terapie. Zátěž spojená s krizí Corona opět zvýšila náklady, ale také podrobila kontrole poskytování intenzivní péče. Otázka, jaké náklady jsou oprávněné nebo jaká lékařská péče je přiměřená, se v souvislosti se systémem Covid19 ještě zhoršila.
Největší trápení pacientů, sester a lékařů
"Die Story im Ersten: Dem Sterben zum Trotz" odhaluje, jak vznikl systém, který jako by ztrácel ze zřetele člověka a způsobuje ničivý tlak a největší utrpení pacientů, ošetřovatelů i lékařů.
Důsledky ekonomizace zdravotního systému jsou patrné zejména u nejstarších a nejslabších osob. Zbytečné operace, nadměrné čištění krve a mučivé terapie bez cíle již nejsou ojedinělými případy v celé zemi - protože zdravotní systém platí nemocnicím podle výdajů. Vedení nemocnic tlačí na lékaře, aby více operovali, a šéflékaře láká na bonusové smlouvy. Proto v Německu umírá stále více lidí na přístrojích - mezitím je přibližně každý třetí umírající stále ventilován. Počet pacientů, kteří jsou stále operováni, vzrostl mezi lety 2007 a 2015 o 21 %, počet dialyzovaných pacientů o 30 % a počet pacientů s trvalou tracheotomií o 16 %. "Velká část těchto zákroků v závěru života se provádí dokonce proti výslovné vůli člověka nebo alespoň bez ní," říká lékař a kritik paliativní péče Mathias Thöns v rozhovoru s autorkou Alexandrou Hardorfovou.
Hardorfová je autorkou filmu, ale také matkou a dcerou. V blízkosti nizozemských hranic se autorka s vlastní rodinou nejprve vyrovnává s problémy důstojného odchodu. Její tchán Hans (76) má rakovinu a velmi slabé srdce. Při rutinním vyšetření je pak v břiše objeveno aneurysma. Diagnóza: neoperabilní, rozsudek smrti. Rodina se po rozhovoru s ošetřujícím lékařem rozhodne. Pokud céva praskne, neměla by být zahájena žádná život udržující opatření, protože z Hansova pohledu by pak důstojný život již nebyl možný. Německo-nizozemská rodina se rozhodne, zda vůbec v případě nouze zavolá nizozemskou záchrannou službu. Protože v Německu je na rozdíl od Holandska intenzivní péče poskytována automaticky při přijetí do nemocnice. Hadice, kabely, monitory - to Hans, stejně jako mnoho dalších lidí v Německu, nechce.
Jaké dokumenty jsou v případě nouze důležité?
Alexandra Hardorfová začíná svůj investigativní výzkum právě zde. V empatických rozhovorech s traumatizovanými lidmi a expresivních obrazech přibližuje individuální osudy i složité struktury německého zdravotnického systému. "Die Story im Ersten: Dem Sterben zum Trotz" se ptá: Kdy je čas ukončit terapii? Jak mohu uplatnit svou poslední vůli? A komu prospěje, když bude terapie přesto pokračovat?
V dokumentu se setkáváme s lékaři, lidmi, kteří se vzdali léčby, informátory, postiženými, kritiky a obhájci našeho zdravotnického systému, abychom odhalili struktury, které mohou vést k utrpení jednotlivců i celých rodin. Na své cestě se však autorka setkává i s lidmi, kteří jí pomáhají, aby se měla dobře. Film ukazuje, které dokumenty jsou v případě nouze důležité, na co si dát v nemocnici pozor a co má každý člověk právo požadovat.
Film Alexandry Hardorf
Produkce Bremedia na objednávku Radia Bremen pro Das Erste.
Tento program je od 26. listopadu 2021 nejprve k dispozici online a poté po dobu dvanácti měsíců ve vysílání ARD Mediathek.
***
Na celém světě umírá ročně 6 milionů dětí hladem. Každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou. Převážná většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde 12,9 % obyvatel trpí podvýživou. V Asii hladoví nejvíce lidí - dvě třetiny obyvatel. Takhle se chová vyspělá civilizace?
Dočkáme se podobného pořadu i ve veřejnoprávní ČT? Zakoupí ČT vysílací práva? Jako službu veřejnosti, by to udělat měla.
Nedivme se, že léčba rakoviny metodou MUDr. Karla Fortýna byla "zadupána do země" – na levných, rychlých a osvědčených metodách léčby se nevydělává...
Jan Šinágl, 1.12.2021
***
Osvědčenou metodu k léčbě rakoviny bez následků máme už 60 let!
Komentáře
Martin Hampejz, LN 4.12.2021: Injekce, lístek do nebe
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.