Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Rovněž obecné soudy by proto neměly klást důraz na to, co stěžovatelka v minulosti nezvládla, nýbrž na to, že prokázala ochotu obětovat se pro jiného a pomáhat mu. Ústavní soud proto využívá této příležitosti též k tomu, aby stěžovatelce složil poklonu za její láskyplnou péči o nezletilého, jež jistě vedle radosti přináší i těžkosti a starosti. Současně jí i vedlejšímu účastníkovi přeje do dalších let hodně zdraví, štěstí a společné pohody.

* * *

Uděluje-li náš blog cenu Osel měsíce, bylo by nespravedlivé neocenit naopak judikáty, které si to zaslouží. Činíme tak a smekáme před odůvodněním dnes zveřejněného nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4054/19; soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, další členové senátu Kateřina Šimáčková a Ludvík David.

Ve věci jde o případ stěžovatelky z Brna, kterou obecné soudy odmítly jmenovat pěstounkou nezletilého, nyní desetiletého chlapce, přestože se o něj spolu se svým manželem vzorně starala. To soudy odůvodnily tím, že stěžovatelka má dluhy ve výši přes 330 tisíc korun, takže stěžovatelka způsobem života nezaručuje, že je schopna funkci poručníka vykonávat řádně a tudíž že její jmenování je v souladu se zájmem nezletilého.

Nepochopitelné, nelidské rozhodnutí, jakých vydávají české soudy každý rok tisíce.

K tomu Ústavní soud napsal:

Jelikož, jak vysvětleno minule, právo v této zemi – snad dočasně – není, je vhodná doba na články rekapitulační a reminiscenční. Začněme tím, co podle našeho subjektivního pohledu česká justice za posledních cca 20 let, kdy její výstupy blíže a nikoli jen striktně laicky sledujeme, nejvíce zorala, pohnojila a, žel, nesklidila, neboť plody jejích neúspěchů sklízíme my, poddaný lid.

Výběr i pořadí jsou rovněž zcela subjektivní, a budeme rádi, když v komentářích náš bottomlist vhodnými dalšími příklady rozhojníte.

Protože jde o žebříček záporný, přiřadili jsme každé položce záporné číslo: čím závažnější affaira, tím nižší pořadí.

Dnes provedla česká a rakouská policie serii domovních prohlídek, odůvodněnou vydáním knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou. Prohlídky proběhly mj. u Pavla Kamase, Lukáše Nováka a Erika Sedláčka. Publikaci samotnou neznáme, a proto ještě ani nepředjímáme, jak bude vedena obhajoba, ale umíme si už nyní představit řadu poutavých a čtenářsky atraktivních variant.

O dalším vývoji budeme informovat.

https://paragraphos.pecina.cz/

Aktualiziert am 30.11.2023: Lex Schwarzenberg

***

Adam von Pezold, der Urenkel von Adolf Schwarzenberg, dem Oberhaupt des Schwarzenberg-Zweiges der Familie Hluboka-Krumlov mit großem Besitz in Südböhmen, hätte es nicht besser ausdrücken können:

"Als das Gesetz verabschiedet wurde, war eines der erklärten Ziele, dass das Eigentum allen Menschen in der Tschechoslowakei zugute kommen sollte. Wenn ich mir heute anschaue, wie es zum Beispiel in Hluboká aussieht, dann gehört es etwa fünf oder sechs Leuten. Der Staat hat es sicher nicht behalten. Zuerst war es die große Konzentration von Schwarzenberg-Eigentum, die uns gestört hat, jetzt haben wir eine neue Konzentration. Stellen Sie sich vor, ein Herr in Uniform kommt zu Ihnen nach Hause und sagt, Sie wohnen hier nicht mehr, und alles, einschließlich Ihrer Brille und Ihrer Familienfotos, gehört jetzt mir. Ein paar Jahre später käme dann ein Herr in einer anderen Uniform, der auch gegen den Herrn in der ersten Uniform kämpfte, und er würde sogar ein Gesetz erlassen, um Ihr Haus zu stehlen, einschließlich aller Ihrer persönlichen Gegenstände. Dann würden die Uniformen verschwinden, die Freiheit käme, aber der freie Staat würde plötzlich so tun, als ob die Herren in Uniform nichts gestohlen hätten. Sie tun einfach so, als ob alles in Ordnung wäre. Ich glaube nicht, dass sich das jemand gefallen lassen würde."

Eine aktuelle Analyse von Seznam.cz zeigt auch, wie es mit dem nicht zurückgegebenen Schwarzenbergischen Eigentum - nicht nur mit den Schlössern, sondern auch mit den Teichen und den südböhmischen Brauereien - weiterging. Im Rahmen der Privatisierung kamen einige Politiker und Parteipaten zum Zuge.

Adolf Schwarzenberg hatte in seinem Testament als Bedingung für die Übergabe des Besitzes an Karel Schwarzenberg festgelegt, dass Fürst Karel der Familie Pezold helfen würde. Diese Bedingung hat er nicht erfüllt. Hätte das Familienoberhaupt gelebt, hätte sie Karel Schwarzenberg das Anwesen weggenommen. Darüber wird Prof. Tomas Halik bei der Gedenkfeier für Karel Schwarzenberg kaum predigen...

Original Artikel in Tschechisch>

Josef Dobrovský 1824: “Nesmíme se chlubit vylhanými dějinami. Nám stačí to, co je v našich dějinách pravdivé. Lži bychom měli přenechat těm, kdo kromě lži nemají ničeho jiného.“

***

Ve zvláštním vydání Heimatbrief Saazerland(Dopisy z domova Žatecko) si můžete sami přečíst tu hrůzu, jakou masově páchali Češi na nevinných obětech, včetně dětí po válce, tedy v době míru. Dnešní české děti, mládež a studenti o těchto zločinech proti lidskosti neví nic. O zločinech nacismu vědí dost, ale o zločinech komunismu takřka nic. Nedivme se, když o zločinech nacismu veřejnoprávní Česká televize informuje v různých formách takřka denně, ale o našich vlastních zločinech proti lidskosti jen zřídka. Nikdy v hlavních vysílacích časech, většinou k večeru, pozdě večer, či k ránu. Tuto brožuru vydali potomci obětí z Postoloprt vlastním nákladem. Bude vydána také v češtině, jako podobné publikace o Lidicích, které zaplatil stát? JŠ

***

„…Navrhuji malý experiment: zkusme vyrobit pamětní desku s nápisem Všem nevinným obětem lidických událostí června 1942 a sledujme ten poprask, který nastane, když se ji v Lidicích pokusíme umístit. Protože v Lidicích zabíjeli Němci Čechy, kdežto v Postoloprtech se staly události a zabíjení Němců bylo pouhým (omluvitelným) excesem jinak spravedlivého vyhnání… tedy, ehm, vlastně odsunu.“ Tomáš Pecina

Černý květ našich dějin. Putování po stopách postoloprtského masakru. Výročí masakru ne Švédských šancích opět médii zamlčeno, stejně jako výročí masakru v Petržalce!

Josef Dobrovský 1824: "Wir dürfen uns nicht mit einer falschen Geschichte brüsten. Es genügt uns, was in unserer Geschichte wahr ist. Wir sollten die Lügen denjenigen überlassen, die nichts als Lügen haben".

Inschrift auf der Gedenktafel - Bild rechts: Die Postelberg (Lenešice) Fasanerie. In den Jahren 1943-1945 gab es ein Lager für gemischtrassige Juden und diejenigen, die ihre Angehörigen nicht verleugneten. Ende Mai und im Juni 1945 wurden die Räumlichkeiten des Lagers von der tschechoslowakischen Armee für unnötige Folterungen, Lynchmorde und Tötungen deutscher Zivilisten genutzt. Erinnern wir uns an die Opfer, denken wir an die Versöhnung unter uns.

***

In der Sonderausgabe des Heimatbriefs Saazerland können Sie selbst nachlesen, wie schrecklich der Massenmord an unschuldigen Opfern, darunter auch Kinder, durch die Tschechen nach dem Krieg, d.h. in Friedenszeiten, gewesen ist. Die tschechischen Kinder, Jugendlichen und Studenten von heute wissen nichts von diesen Verbrechen gegen die Menschlichkeit. Sie wissen genug über die Verbrechen des Nationalsozialismus, aber fast nichts über die Verbrechen des Kommunismus. Wir sollten uns nicht wundern, wenn das öffentlich-rechtliche tschechische Fernsehen fast täglich über die Verbrechen des Nationalsozialismus in den verschiedensten Formen berichtet, aber nur selten über unsere eigenen Verbrechen gegen die Menschlichkeit. Nie zur Hauptsendezeit, meist abends, spät nachts oder morgens. . Diese Broschüre wurde von den Nachkommen der Opfer aus Postelberg herausgegeben. Wird sie auch in tschechischer Sprache erscheinen, wie ähnliche, vom Staat bezahlte Publikationen über Lidice? JŠ

***

"...Ich schlage ein kleines Experiment vor: Versuchen wir, eine Gedenktafel mit der Aufschrift 'Allen unschuldigen Opfern der Ereignisse vom Juni 1942 in Lidice' anzufertigen, und beobachten wir den Aufruhr, der sich ergeben wird, wenn wir versuchen, sie in Lidice anzubringen. Denn in Lidice töteten die Deutschen Tschechen, während in Postoloprty die Ereignisse stattfanden und die Tötung von Deutschen lediglich ein (entschuldbarer) Exzess einer ansonsten gerechten Vertreibung... äh, eigentlich Vertreibung war."Tomáš Pecina

Černý květ našich dějin. Putování po stopách postoloprtského masakru. Výročí masakru ne Švédských šancích opět médii zamlčeno, stejně jako výročí masakru v Petržalce!

Jsou už tak zdeformovaní (zřejmě i s přispěním koronaviru), že si už zřejmě nejsou vůbec schopni uvědomit jak trapně a hloupě se chovají jako předpokládaná elita národa? V normálním člověku to nutně evokuje myšlenky na Bohnice…

Sešla se inteligence s absencí morálky, zdravého rozumu, dobrých mravů a způsobů, slušnosti, respektu k občanům, zato s absolutní poslušností. Expertní tým prezidenta tak bude nyní muset řešit přednostně vlastní krizi, kterou si sám způsobil. Opět jsme to světu „ukázali“. Nepochybně tato fotografie pobaví celý svět, což bude asi největším příspěvkem krizového štábu k řešení koronaviru. Kdo před takto se chovajícími lidmi ochrání stát? Premiér Babiš to okomentoval slovy: "Kolegové to nedomysleli...". Ano je lépe myslet. Naštěstí se v tomto případě zvuková nahrávka jistě nedostane na veřejnost a případný protokol už bude „myslet“ jinak. Vskutku „elita“, kterou by ocenil i Jaroslav Hašek… J.Š.

Covidová pandemie znamená, minimálně pokud jde o tuto zemi, konec práva a právního státu, to není pro nás novinka. Průvodní znaky nástupu hygienické diktatury jsou arci i pro nás nesnesitelně trapné.

Příkladem budiž dokument, který je předkládán k podpisu zdravotníkům-zaměstnancům Krušnohorské polikliniky s. r. o. Po ryze ideologické pasáží (nazvali bychom ji po vzoru katholické věrouky Credo) následuje potvrzení, jímž zdravotník uznává, že vakcinace je ryzí dobrodiní, na němž mu zaměstnavatel dovolil se podílet, a poté je nucen, odmítne-li to, buď toto rozhodnutí odůvodnit, anebo uvést, že tak učinit odmítl, a konečně, jde-li o zdravotníka terminálně nehodného a zmíněnému beneficiu se příčícímu, má právo dokument rovněž odmítnout podepsat; pak ovšem musí počítat s následky. Že zpupník skutečně nepodepsal, potvrdí, soudě dle počtu řádků k tomu určených, dva jeho kolegové; k dokonalosti tu chybí snad toliko kolonka pro popis, jak se delikvent, odmítaje signovat, tvářil, a rubrika pro počet ran, které mu za to byly na místě rákoskou za zpupnost vysázeny.

Lex Schwarzenberg je hovorové označení zákona č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. Je typickým příkladem zákona, jímž legislativa překročila své kompetence dané dělbou moci ve státě a vydala zákon, jenž je fakticky individuálním právním aktem; svědčí to o hlubokém úpadku právní kultury v Československu po 2. světové válce.

Lex Schwarzenberg je v rozporu s dnešním pojetím ústavnosti rovněž tím, že nařizuje paušální konfiskaci schwarzenberského majetku, aniž by uváděl, za jaký delikt je tato sankce ukládána. Není to zřejmé ani z rozpravy v parlamentu: jako jediné zdůvodnění konfiskace se tu uvádí, že Schwarzenbergové byli německá šlechta.

Vizte též

zákony o zásluhách

• lex Masaryk
• lex Hlinka
• lex Štefánik
• lex Beneš

https://iuridictum.pecina.cz/w/Lex_Schwarzenberg

… Je zvláštní a dle našeho soudu docela smutné, že třicet let po převratu je tím, kdo českým občanům a jejich občanským právům poskytuje ochranu, Putinovo Rusko, a porušovateli těchto práv jsou lidé, kteří hujersky a tupě vykládají právní předpis demokratické Evropské unie, který má, inter alia, sloužit k právě opačným účelům, tedy k ochraně občana před špiclováním a šmírováním ze strany státu….

***

Dne 28.1.2021 jsem ve věci zaslalZOI MsP, včetně dotazu kam zmizel veřejně přístupný seznam současných soudců, kteří byli členy zločinecké organizace KSČ. Dne 12.2.2021 mi MsP odpovědělo.

Cituji z odpovědi MsP: S ohledem na zjištěná zneužívání údajů z databáze InfoJednání soukromými subjekty formou budování vlastních databází umožňujících jmenovité vyhledávání, Ministerstvo spravedlnosti jako správce uvedeného portálu (a tím i obsažené sumy osobních údajů) omezilo okruh publikovaných údajů plně v souladu s čl. 24 a čl. 32 GDPR k zajištění ochrany osobních údajů účastníků řízení. V této souvislosti lze odkázat i na informace uveřejněné Úřadem pro ochranu osobních údajů pod odkazem: https://www.uoou.cz/uoou-ke-nbspshromazdovani-osobnich-udaju-ucastniku-soudnich-rizeni-v-nbsp-internetovychdatabazich/d-41607 - cituji: Veřejná kontrola soudní moci, jež může být nahlížena jako podmnožina veřejného zájmu, je v podmínkách českého právního řádu zajišťována prostřednictvím zásady veřejnosti jednání před soudem, včetně veřejného informování o všech nařízených jednáních s označením stran. Kontrola soudního řízení v konkrétní věci (ve věci identifikovaných účastníků) se tak ex ante projevuje účastí veřejnosti při jednání soudu a naplňuje se veřejným vyhlášením rozsudku. V tom lze spatřovat těžiště demokratické legitimity výkonu soudní moci. Je přitom nesporné, že dostatek informací ze soudních řízení k naplnění tohoto cíle poskytuje sám stát, resp. soudy a státní správa soudů, a to zcela dostatečnými a přiměřenými prostředky. Po skončení konkrétního soudního řízení však již (plošná) identifikace účastníků řízení není nezbytnou podmínkou pro naplnění této funkce. Kontrola výkonu soudnictví ex post se na základě zveřejňovaných (veskrze anonymizovaných) rozsudků koncentruje na obecnější aspekty: jednotnost a konzistenci rozhodování, sledování vývoje judikatury v čase, zjišťování justičních excesů apod., to však již bez ohledu na totožnost účastníků řízení. Kontrola výkonu soudnictví z hlediska přístupu k informacím o průběhu a výsledku soudního řízení nemá být samoúčelným nástrojem uspokojování subjektivní zvědavosti, nýbrž má působit jako demokratický korektiv soudce při jeho činnosti v konkrétním řízení (nikoliv však k nátlaku na soudce v konkrétní věci). 

Výše uvedeným postupem nijak nedošlo k dotčení práva být přítomen jako veřejnost soudnímu jednání, neboť toto právo nesouvisí s tím, že by ten, kdo chce být jednání přítomen, musel mít možnost zjistit, jakých konkrétních osob se jednání týká. Nadto se v den soudních jednání vyvěšuje u jednacích síní seznam jednání pro daný den s uvedením spisové značky i jmen (zletilých) účastníků řízení.

CovidPass, nabízený jako vstupenka do lepšího, protože bezpečného světa, je ten nejnebezpečnější nápad, který se v hlavách moderních technologů moci zrodil, a pokud nechceme skončit tam, kde jsou dnes, co do svobody, Číňané, měli bychom se mu společně co nejrázněji postavit.

***

Vinou covidové paniky žijeme ve zideologisované a zároveň zhysterisované době; to není právě dobrá kombinace, neboť tyto atributy působí v synergii: ideologie zásobuje hysteriky nepřebernou studnicí argumentů a pseudoargumentů, a hysterie činí ideologii všudypřítomnou a nevyhnutelnou, schopnou vytlačit na okraj mediálního prostoru prakticky všechnu ostatní agendu. Lidé se mění v tlampače hlásající covidově-ideologické floskule, přičemž věci podstatné nelze od těch nepodstatných odlišit: pravdu má ten, kdo více a přesvědčivěji křičí.

Stíhat nepřátele státu je třeba za všech okolností, bez milosti a (hlavně) bez logiky, aby se v obyvatelstvu zasela konformogenní úcta ke státu, jeho představitelům a momentálně vládnoucím ideologiím. Po pouhém roce od serie domovních prohlídek (o nich blíže zde) se rozbíhá další politický proces se skupinou kolem Pavla Kamase, Lukáše Nováka a Erika Sedláčka. Obviněni byli za vydání dvou publikací: jedné historické a jedné populárně-publicistické. Pozoruhodným se jeví, z čeho je pplk. Zlata Pálfiová viní: příkladmo E. Sedláčka z autorství předmluvy, kde dílo výslovně označuje za revisionistické, a Pavla Kamase za formulaci předmluvy ke druhé knize; pod ní je ovšem podepsán společně s Adrianem Preißingerem a dle stylu se zdá, že předmluvu pouze přeložil do češtiny. Ovšemže A. Preißinger obviněn nebyl, leč to nevadí, závadové texty je trestné i překládat, a možná dokonce o nich i přemýšlet.

Připomínám tiskovou konferenci se zachránci Michala Šnajdra ze dne 24. 1. 2019 - Tisková konference s Michalem Šnajdrem, jehož česká justice poslala na 10 let za nic na Mírov! Případu se věnovala i TV Seznam v pořadu Josefa Klímy ze dne 12. 6. 2020 – Ve vězení seděl bezdůvodně, selhali policisté, státní zástupci i soudci - chování a výpovědi policisty a státního zástupce jsou něco neuvěřitelného! Bude se TV Seznam a další média věnovat  i kauzám níže, které jsou ještě mnohem otřesnější a zatím široké veřejnosti neznámé? Najdou média odvahu?

Aktualisiert am 30.11.2023: IURIDICTUM Lex Schwarzenberg

***

Aktualisiert am 16.11.2023: Die Geschichte von Orlik und dem geliebten Fürsten Schwarzenberg, der von den Tschechen liebevoll ausgeraubt wurde -  Alžběta Pezoldová a Karel Schwarzenberg - Halbbruder Charles hat die Oberhand. Elisabeth wischt sich die Nase. Wird die Vorhersage von Rüdiger von Pezold an Palouš endlich wahr? Insgesamt 40 Milliarden Kronen. Die Pezolds haben 1970 geheiratet, haben zwei Töchter und fünf Söhne. Den Nachlass von Adolf Schwarzenberg, der durch das Gesetz Nr. 143/1947 Slg. an die Tschechische Republik übertragen wurde, soll jemand verwalten, wenn die Erbin bekommt, worum sie seit Jahren vergeblich bittet.

***

Ich werde nicht daran erinnern, was sich wiederholt und überall bekannt ist, ich werde daran erinnern, was weniger bekannt ist und auch nicht vergessen werden sollte. JŠ

***

Mit seinen Haltungen und Handlungen war er ein Symbol für die "tschechische Frage", die zweihundertjährige Suche nach einem Gleichgewicht zwischen dem Charakter des Einzelnen und der Sprache der Mehrheit. Wie sein Vater und sein Großvater glaubte er, dass die Lösung darin liegt, dem Land zu dienen, dem man angehört. "Der Dienst an einer Sache, die größer ist als wir selbst, verbindet die Menschen - die Sprache, die wir dafür verwenden, spielt keine Rolle. So einfach ist das."

Der Staat hat auch einen der ältesten Pensionsfonds der Welt geplündert, den die Schwarzenbergs im 18. Jahrhundert für Tausende ihrer Angestellten eingerichtet haben. Irgendwie haben sie natürlich nichts bekommen. Der einzige, der öffentlich gegen diesen Missbrauch auftrat, war der Historiker und Publizist Václav Černý. Er schrieb, dass plötzlich das Gefühl aufkam, es sei ein Verbrechen, etwas zu bauen und zu besitzen. Alle Schwarzenbergs verließen mit nur wenigen Koffern mit persönlichen Gegenständen die Heimat, um auszuwandern.

Lex Schwarzenberg ist die umgangssprachliche Bezeichnung für das Gesetz Nr. 143/1947 Slg. über die Übertragung des Eigentums am Vermögen des Hluboká-Zweiges der Familie Schwarzenberg an die Tschechische Republik. Es ist ein typisches Beispiel für ein Gesetz, mit dem der Gesetzgeber seine Befugnisse im Rahmen der Gewaltenteilung im Staat überschritten und ein Gesetz erlassen hat, das eigentlich ein individueller Rechtsakt ist; es ist ein Beweis für den tiefgreifenden Verfall der Rechtskultur in der Tschechoslowakei nach dem Zweiten Weltkrieg.

Die Lex Schwarzenberg widerspricht auch der heutigen Vorstellung von Verfassungsmäßigkeit, indem sie eine pauschale Konfiszierung des Schwarzenberg'schen Vermögens anordnet, ohne die Straftat zu benennen, für die die Strafe verhängt wird. Dies geht nicht einmal aus der Parlamentsdebatte hervor: Die einzige Rechtfertigung für die Beschlagnahme ist, dass die Schwarzenbergs deutscher Adel waren.

Siehe auch

Verdienstgesetze

• lex Masaryk
• lex Hlinka
• lex Štefánik
• lex Beneš

https://iuridictum.pecina.cz/w/Lex_Schwarzenberg

V Portugalsku při prvních 100 nakažených a žádném mrtvém byl vyhlášen krizový stav. Před tím byly už zavřeny školy, bary, diskotéky a zakázána sportovní utkání. Hranice se Španělskem byly neprodyšně uzavřeny. I proto prochází Portugalsko lépe krizí než ostatní malé státy Evropy. Kde bychom mohli být dnes, kdybychom se zachovali jako Portugalci? Čím déle bude trvat karanténa, tím více budou exponenciálně stoupat hospodářské škody a tím i nemožnost návratu k dosavadní životní úrovni. Budou nutně narůstat i zdravotní, sociální a psychické problémy, kdy i počet mrtvých může být mnohem vyšší, pokud zastavení hospodářství země a pohybu lidí bude pokračovat. Jsme ve válce a žádnou válku nelze vyhrát bez obětí. Dokázat vyhrát s mnoha zbytečnými oběťmi není umění. Je to jen Pyrhovo vítězství. J.Š.

* * *

Vláda je v pasti vlastní strategie, protože nemůže opatření rychle uvolnit, aby se neukázalo, že byla zbytečná a z hlediska boje s nakažlivou nemocí spíše kontraproduktivní, a bude-li v nich pokračovat, stane se vítězem, avšak zároveň se ocitne v posici krále spálené země.

* * *

Tak jak je to s tebou, soudruhu? Musíš se rozhodnout, na čí straně stojíš. Jsi s námi, nebo proti nám?

Já se tedy přiznám, soudruzi: jsem proti vám!

Nebo výhra? Nevíme, a ponecháváme věc k úvaze čtenářově, představujíce mu toliko samotný pramenný materiál, rozsudek soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 Jana Kobery, kterýmž se prozatím uzavírá náš sedm let trvající boj s policií a ministerstvem vnitra o zákonnost akce, již v horkém létě 2014 provedla při pochodu aktivistů sexuálních menšin pre-crime jednotka pražské policie pod vedením policisty slynoucího nerozsáhlými vědomostmi o právu, zato však hypertrofovaným vědomím vlastní moci, jinak též známého kasinového bijce Davida Obuška Jandy.

Aktualizováno 30.11.2023: IURIDICTUM: Lex Schwarzenberg

***

Aktualizováno 18.11.2023:Příběh Orlíku a milovaného knížete Schwarzenberga, kterého ale Češi s láskou okradli - Alžběta Pezoldová a Karel Schwarzenberg - Nevlastní bratr Karel má navrch. Alžběta utřela nos. Splní se nakonec předpověď Rüdigera von Pezolda sdělená Paloušovi? Celkem jde o 40 miliard korun. Pezoldovi se vzali v roce 1970, mají dvě dcery a pět synů. Na majetku po Adolfu Schwarzenbergovi, převedený zákonem č. 143/1947 Sb. na zemi Českou, by měl kdo hospodařit, dostane-li dědička, oč po léta marně žádá - Kmotři, stínový premiér i senátor. Kdo všechno má schwarzenberský majetek - Vzkaz Schwarzenberga Havlovi a nejenom jemu

***

Nebudu připomínat co je všude opakováno a známé, připomenu co je méně známé a nemělo by být také zapomenuto. JŠ

***

Svými postoji a konáním byl symbolem „české otázky“, dvou set let hledání rovnováhy mezi charakterem jednotlivce a jazykem většiny. Stejně jako jeho otec a děd věřil, že řešení je ve službě zemi, ke které člověk patří. „Služba něčemu většímu, než jsme my, lidi spojuje – na jazyku, kterým to děláme, pak nezáleží. Takhle prosté to je“.

Stát vykradl i jeden z nejstarších penzijních fondů na světě, který Schwarzenbergové už v osmnáctém století založili pro tisíce svých zaměstnanců. Ti, jaksi samozřejmě, už nedostali nic. Jediným, kdo se veřejně postavil proti této zvůli, byl historik a publicista Václav Černý. Napsal, že najednou zavládl pocit, že něco vybudovat a vlastnit je zločin. Všichni Schwarzenbergové odešli jen s pár kufry osobních věcí do emigrace.

Slovensko je, bohužel, stále, aspoň pokud se práva týče, velice zaostalou východoevropskou zemí, které je lépe se zdaleka vyhnout. Ovšem to, jak je schopen praktikující právník ignorovat flagrantní násilí na dítěti a podporovat policii v tom, jak se všemožně snaží zamést trestní oznámení pod koberec, to námi tedy vážně otřáslo.

Měl-li kdo z vážených čtenářů vysoké mínění o slovenském právu a právnících a skutečný tristní stav těchto nenaznal ani z čerstvého rozsudku v případu Kočner, budiž mu stručně připomenuta kausa nezletilé, nyní jedenáctileté Dorotky, která utekla od matky, jež ji spolu s druhem denně bila, ze Slovenska do Prahy k otci. Ještě v den útěku, tedy 26. dubna 2020, za ni podal otec trestní oznámení slovenské policii, sboru slynoucímu naprostou neschopností, zato však příkladnou zkorumpovaností. Co se v řečené, právní stát nepřipomínající ani náznakem, zaostalé zemi dělo dál, předčilo ovšem i naše nejhorší očekávání.

… Proto se i soudci, kteří jsou jinak známí jako právní radikálové, uchylují do oportunního judikatorního podřepu, čekajíce, až se vichřice boje s pandemií přežene, a činíce si, možná bláhově, naději, že takový den ještě kdy nastane a pokud, že Covidem zreformovaná společnost je ještě bude potřebovat.

***

Mnohé asi zajímá, jak dopadla naše causa s antigenním testováním nezletilé Doroty M. na 4. ScioŠkole Praha, o níž jsme referovali nedávno. Zákonný zástupce testování nezletilé písemně zakázal, ledaže budou dodrženy zákonné předpoklady zdravotního zákona a dalších, vesměs silou ústavního zákona nadaných právních předpisů. To škola, ač nerada, akceptovala, a byla učiněna dohoda o tom, že antigenní test bude prováděn v domácích podmínkách a škola bude vyrozuměna pouze o jeho případném positivním výsledku.