Tomáš Baťa: "Neexistuje nejde."
***
Byznysově společenská debata v Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Doporučuji skvělou debatu lidí, kteří nazývají věci a dění pravými jmény a připomínají nám, jak aktuální je odkaz Tomáše Bati (od osmé minuty). Firma Baťa byla největší československá firma a sedmá na světě. Dne 3.dubna bylo 145.výročí jeho narození. Níže výtah z debaty.
***
Tomáš Baťa: „Moje fabriky bez lidí jsou jen kusy oceli a betonu.“
Mladičká, čerstvě nastoupivší sekretářka nepozdravila na chodbě Baťu, než došla na konec chodby, byla nezaměstnaná – o přísnosti a charakteru. „Člověk s křivým charakterem nemůže udělat rovnou práci.“
Baťa byla emoční firma, tu neudrží peníze, ale nadšení lidí. Nemůžeš dávat, co nemáš. Neumíš ocenit sám sebe, nemůžeš ocenit druhé lidi. To firma Baťa lidi učila, najít vztah sám k sobě a moci to dávat druhým. Tam začíná baťovská služba. Není definovaná, je to to něco navíc. Je to vědomé vnímání lidí, situací a života jako takového. Nic nestojí, to je na ni to nejkrásnější, není spojena s financemi.
Nejdražší co máme je čas a naše energie.
Naučme se sloužit a pak nebudeme moci uniknout penězům. Služba je jako magnet, když se lidé potkávají, rádi se k nám vrátí. Služba je podnikatelská filosofie.
Ivan Baťka: Covid není příčina, ale akcelerátor potřebných změn!
Ekonomika spěla k této situaci. Vůbec to nebylo překvapivé. Dlouhodobě jsme to věděli. Nezpůsobila to Čína, ale my dlouhodobým rozhodnutím, že budeme těžkou práci dávat druhým (v Evropě bude jen design a výzkum) a čemu jsme dospěli? Tam kde je výroba, tam se logicky přesune design a výzkum a know-how, které jsme kdysi měli se předalo někam jinam a my už ho nemáme. Když přestanete hrát fotbal, nemůžete vyhrávat zápasy.
Energetická krize, proč?
Pokud převáží ideologie a utopie, tak logicky musí přijít následek. Ten následek je tam, kde jsme dneska. Vše musí být děláno profesionálně a nelze vše vyřešit za jeden den (zelená ideologie). Nejsme v krizi, ale v období transformace. Stejné to bylo v letech 1928 až 1932. Začne to energetickou krizí – pokud bude chlad, budou blackouty, protože to umí spočítat každý, kdo tomu trošku rozumí. Prostě energie není dost. S energetické krize se dostáváme do průmyslové a hospodářské krize. Realitou je, že podniky dnes vypínají. Nebudou hnojiva, příští rok se zdraží potraviny. Nemáme AdBlue, čili kamionová doprava kolabuje. Kolaps námořní dopravy nezpůsobuje Čína (vypraví za 3 dny), ale USA, kde je chaos, stojí tam prázdné kontejnery a lodě. Stejné se přelévá Anglie a Evropy, protože řešíme věci přesně tak, jak Baťa by je neřešil a jak proti tomu bojoval.
Einšteinova definice šílenství: „Dělat věci stejně a očekávat různé výsledky.“
Klasický případ, tisknout peníze stále dokola a dokola. Ono to nefunguje a nic neřeší, tak to uděláme znovu a znovu …
Máme jednu krizi, vytiskneme peníze, máme druhou, vytiskneme peníze, máme třetí, vytiskneme peníze. Proč je tiskneme? Protože všichni tvrdí, že příště už to bude jinak. To je přesná definice Einsteina. Krize energetická, průmyslová, hospodářská. Hromada podniků v Evropě stojí, uhlí nemá strop, cokoliv je mimo Evropu k dostání nakupuje Čína, do Evropy se to nedostane. Čína zakázala vývoz hnojiv, potravin, surovin a dalších věcí, protože potřebuje zajistit sama věci pro sebe.
V momentu, kdy vymístíte věci do Číny a ta zakáže věci vyvážet, tak si myslím, že nás čeká velmi zajímavé období a to jenom proto, že jsme se rozhodli outsourcovat. Ten znamená, že začnete mít nohy na stole a budete očekávat, že za vás někdo něco udělá. To je dnešní Evropa. Byl to vždy pád jakékoli říše v momentu, kdy začala outsourcovat.
Baťa rád používal výrok z Bible: „Jenom na tom poli se rodí, kde hospodář za svým pluhem chodí.“ Nechodíme za svým pluhem, nedivme se následkům. Jsme v zásadní transformaci, kterou nepojmenováváme, nerozpoznáváme. Proto poneseme její následky. Nebude to jednoduché a bude to velice velkou výzvou pro všechny, protože evropský průmysl neexistuje. V ČR máme jen několik málo podniků, které dělají konečné produkty, často jsme jen subdodavatelskou součástí nějakého řetězce. Transformací je subdodavatelský řetězec narušen a musí být zásadním způsobem změněn.
Krize ve firmě jsou úplně jinak, vyvolávám je záměrnou krizí, třeba zbourám barák, kam se odkládaly nepotřebné věci, kde mají lidé své půdy, kam věci přirozeně odkládají. V momentu, kdy tu půdu nemáte, tak se musí celý ten organismus adaptovat na to, že ta půda není a tudíž to logicky vede ke změně chování lidí a ke změně procesů. Dokonce tu změnu procesů provedou ti lidé, kteří to dělají.
Budoucnost už není to co bývala.
Modularita je obor pro budoucí nejisté časy. Jsem zděšen z toho, že celé země mluví jen o datacích. Nejsme schopni se sami uživit, že nás vlastně živí ty dotace. Baťa by o těchto věcech mluvil velmi nekompromisně. Prof. Milan Zelený: „Je to jako cirkus, který přijede na víkend a v pondělí všichni prosperují, je klid – a je krize.“
Neumíme udělat výběrové řízení, musí na to být firmy, naše neprojde. To jsou důsledky všeho zaváděného. Vrátit se k lokalizaci, používat naše lidi, naše hlavy, pak jsme schopni fungovat. Hospodář má stát za svým pluhem a starat se o své pole.
Když Baťa objevil patro zbytečných úředníků: “Všichni ven a okopávat řepu!“
Dotace jsou cestou do pekel. V době krize Baťa snížil ceny o 50%, začal vyvážet fabriky do zahraničí – a rostl. Bude se zdražovat, tištěním peněz se inflace rozjela mnohem dříve. Ivan Baťka: Banky, místo aby finacovaly projekty, přesouvaly peníze do akcií a spekulantských věcí. To čeká na řešení. Jenom v derivátech je více peněz, než je výkon celé světové ekonomiky. „Je to jedová koule, které se všichni bojí dotknout“, řekl jeden světový finanční expert. Zapomeňme, že plyn a elektřina se vrátí na úroveň před dvěma roky, to možné není. Vybudujme svůj průmysl a hospodářství s konečným produktem, který slouží přímo zákazníkovi. Zahraniční firmy nám pomohli vybudovat např. automobilky, ale obrovské dividendy jsou pryč, v zahraničí, přitom jejich průmysl je dávno mrtvý, jak vědí všichni. Už nemůžeme vyrábět tolik aut, protože se začaly vyrábět v Číně. Má dneska vlastní auta, vlastní průmysl. Nejsou kam odvést, proč to nikdo nepojmenuje? A my dále zadlužujeme tuto zemi, protože postupujeme přesně tak, jak nemáme.
Jdeme zase sanovat.
Nesouhlasím s dotacemi, sanováním, tisknutím peněz, odmítám úvěry, žití na dluh. Jdeme přesně opačně a logicky poneseme určité následky. Tohle vše nás donutí dívat se na věci z jiného pohledu, abychom pochopili, že tištěním peněz problém nevyřešíme.
Přechod z lineární na cirkurální ekonomiku – dělat méně a více kvalitněji.
Zdražíme o 50%, ale naše výrobky musí vydržet 2x tolik než předtím. Výrobky se musí inovovat, ne vyměňovat. Musíme konečně dojít k tomu, že nemůžeme mít každý rok nový mobil, lyže, novou značku, nepotřebuji pořád nové a nové kolo. Tvoříme obrovské množství odpadu a problémů. Ivan Baťka: Baťa nám poradil jak na to, jeho úžasný grál, který nám zanechal pro zemi a podnikatele, 10 let jsem ho nemohl rozluštit: Alexandr veliký šel za nejbohatším kupcem té doby a ptal se ho: “Prosím Vás, co je tajemstvím Vašeho úspěchu a bohatství, jak je možné, že jste nejbohatší člověk na světě? Kupec mu odpověděl: „Nakupuji draze, prodávám levně“. Prof. Jan Švejnar to ještě nepochopil: „Opravdové podnikatelské umění není konkurovat ostatním s nízkými mzdami, ale vysokými mzdami.“
Baťa byl bytostně pravicový politik jako Ronald Reagan: „Pokud něco funguje, zdaňte to, když to přestane fungovat, dotujte to.“, takto mluvil k socialistům. Baťa byl vyznavačem poctivé a charakterní práce s tím, že každý má začít u sebe. Nekonečná spirála inflace vede k zániku společnosti.
Tomáš Baťa: „Devadesát devět chyb, stý úspěch.“
Baťův vizionářský důkaz na vyváženost: „Nezapomínejme na sebe“. Baťa věděl, že čím více budou spolupracovníci zapomínat na život, tím spíše je brzy přestane bavit práce. Nechtěl, aby byli lidé fixováni prací samotnou. Pro manažery u Baťů platilo: „Mějte aspoň jeden koníček. Učte se zpomalit. Důležitá je rovnováha.“
***
Před 145 lety se narodil Tomáš Baťa – ani zmínka o Janu A. Baťovi, který firmu po tragické smrti svého nevlastního bratra v roce 1932 přivedl k plnému rozkvětu?
Do roku 1931: 24 podniků, 1 045 prodejen, 16 560 zaměstnanců.
Od 1932 do 1942: 120 podniků, 5 810 prodejen, 105 700 zaměstnanců.
Jan A. Baťa zachránil tisíce židů tím, že otce s rodinami posílal před začátkem nacistické okupace do zahraničních filiálek firmy Baťa. Podpořil vyškolení 1000 pilotů, kdy tušil začátek války. Jeden z jeho řiditelů na Slovensku kpt. Josef Trojan, patřil k největším hrdinům SNP. Jan A.Baťa podporoval finančně odboj proti nacistům a exilovou vládu Edvarda Beneše v Londýně. Byl komunisty odsouzen na 25 let těžkého žaláře a ztrátě veškerého majetku. Dodnes jeho potomkům nebyl majetek vrácen ani zaplacena finanční náhrada. V Brazilii opět začal budovat továrny a města (v roce 1956 byl nominován na Nobelovu cenu. Vzdal se jí ve prospěch jiného Brazilce). Zemřel v roce 1965 v den otevření nového mostu přes řeku, který navrhl, s posledními slovy: „Pravda vyjde najevo jako olej na vodu.“
To vše je stále tabu i 30 let po listopadu 89. Lecos to vypovídá, resp. napovídá, proč není zájem tyto naše velké hrdiny a vlastence zviditelňovat a kdo na tom nemá dodnes zájem...
Bylo mi ctí moci letět s Electrou Jana A. Bati na pozvání jeho vnuka Johna Bati Nashe, jako poděkování za moji práci.
Přesměrujme proud správným směrem, dokud je čas, jinak nás nadcházející doba a zkoušky smetou!
Jan Šinágl, 31.10.2021
***
Dodatek pro komplexní pochopení Baťova systému a myšlenky
Baťa říkal, že chce, aby jeho lidé ve firmě byli vzdělaní a bohatí, protože jenom Ti jsou svobodní. A jeho výrok byl, že nejdříve musíme naučit lidi vydělávat peníze (a samozřejmě poctivě a kvalitně pracovat), pak je naučit šetřit a nedělat dluhy a následně je nutné je naučit tyto peníze rozumně vydávat. Čili pracovat ano, ale s těmito cíly a komponenty. Pak lidé správně v diskusi píší a zlobí se, že pracují celý život a nic nemají. Ale je to jen nesprávná a zbytečná diskuse nad zavádějícím textem. Nemáme soutěžit v levné práci, ale vytvářet přidanou hodnotu a své spolupracovníky dobře zaplatit. Jako to uměl Baťa. Pokud se jim ale nevysvětlí výše uvedený kontext Baťových slov a vezme se to zkratkou, tak vznikne nedorozumění a celá diskuse a kritika se zbytečně odehrává na špatně definovaném a uchopeném kontextu.
Jinak to co se dnes musí přidávat do motorů nových dieselových aut a kamionů vzniká defacto jako vedlejší produkt výroby čpavku a močoviny a protože se nyní hnojivářským podnikům s ohledem na vysokou cenu plynu nevyplácí vyrábět hnojiva (proto jich bude málo příští rok a proto se nejspíš dále budou zdražovat potraviny), není ho dostatek.
Jinak anglické slovíčko - outsource - to je zajišťovat externě, subdodávat. To zničilo všechny říše, často rád používám srovnání, že římské legie začali prohrávat v době, kdy najímali cizí kmeny, aby bojovali za Římskou říši a tím postupně došlo k jejímu rozpadu a zániku. Parazité převládli. Proto jsem zdůraznil i to biblické přirovnání s hospodářem za vlastním pluhem, které měl Tomáš tak oblíbené.
Jana Baťu jsem následně zmínil během další cca 45 minutové diskuse. Zcela s Vámi souhlasím, že Tomáš Baťa položil jedinečné a mimořádné základy chrámu a Jan Antonín ho vybudoval do slávy a rozkvětu. Byli jako jin a jang - teprve práce jich obou tvoří jedinečný celek. Až politika, chamtivost a boj o majetky ho nakonec zničily, tak jako tomu v historii bylo mnohokrát. I dnes se díky ideologiím boří jedinečné chrámy.
To Rašín a Švehla při vzniku republiky byli jinak moudří. Promyšleně poslali do ulic kapely, aby se vznik republiky nestal útokem na lidi a chrámy, ale oslavou změny a vzniku nové etapy společné cesty Čechů, Moravanů a Slováků.
Ivan Baťka, 31.10.2021
***
Drahý zelený deal. Nepřinesou drastická opatření v boji se změnou klimatu víc škody než užitku?
Komentáře
Celou příští středu se v Glasgow budou věnovat právě centrálním bankám, bankám a finančním institucím. Je tu potenciál pro katastrofální investiční rozhodnutí a mizernou alokaci zdrojů. WSJ říká, že COP26 možná nedosáhne na vaše daně, ale půjde po vašich úsporách a penzijních fondech.
Tolik WSJ a zpět k Fergusonovi. Ten ještě vzkazuje, čemu se říká „glasgowský polibek“, a souvisí to s tamějším drsným hospodským a nočním životem. Je to něco na způsob „čelíčka“ ve stylu fotbalisty Zinedina Zidana. Třeba to delegáty konference probudí. Ale asi ne.
Zdroj: lidovky.cz/.../...
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.