Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá čvc 29 @18:00 - 10:00PM
Praha Velvyslanectví Švýcarska: Oslava státního svátku

Nejnovější komentáře

  • 04.07.2022 18:04
    Z Ukrajiny odvlekli rusáci 300 000 dětí. Tolik dětí se u nás ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 17:29
    Vážený pane JUDr. Petře Zemánku, jménem Žateckého vlastivědného ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 17:19
    Sehr geehrter Herr JuDr. Petr Zemanek, im Namen des Saazer ...

    Read more...

     
  • 04.07.2022 07:20
    Zemřel ruský vědec, kterého na Sibiři zadržela tajná služba.

    Read more...

     
  • 02.07.2022 12:37
    Dieses sechsjährige Mädchen wurde von den Russen getötet, als ...

    Read more...

     
  • 02.07.2022 12:33
    Tuto šestiletou holčičku Rusové zabili když spala ve své ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zlín

  • Další neuvěřitelný soudní skandál ve Zlíně!

    Brezina a IustitiaDne 21.4.2021 odvysílaly Události ČT reportáž o dalším soudu s lihovou mafií.  

    Otec na 13 let odsouzeného lihového mafiána Březiny a jeho manželka investovali půl miliardy do nemovitostí, akcií a cenných papírů. Zlínský soud je zprostil viny už podruhé. Vladimír Březina dostal 445 milionů, Stanislava Březinová 42,5 milionu korun. Nebylo prý možné prokázat, že oni osobně legalizovali výnosy z trestné činnosti? Není prý možno z výpisů bank poznat, zda se jednalo o ilegální prostředky? Kdo asi dává a z čeho někomu stamiliony a obdarovaný neví od koho?  

    Nebylo snad možné prokázat, odkud peníze získali? Sportka, sazka, firemní účetnictví, daně z darů na FÚ, výpisy z kont darujících a obdarovaných, prověření původu peněz, atd.?

  • Dnes před 100 lety: Expanze Baťova impéria do Nizozemska - Baťův odkaz Nizozemsku

    Bata Dorf NL UCT 8.9.2021LN Batovak Nocar 10.9.2021

    Vpravo LN 10.9.2021

    ***

    V létě uplynulo přesně sto let od doby, kdy československý podnikatel Tomáš Baťa expandoval do Nizozemska. Skvělou reportáž přinesly Události ČT (8.9.2021), byť jako třetí od konce ze 34 zpráv. Jen pro upřesnění, na fotografii v reportáži není se synem Tomáše Bati Tomíkem jeho otec, ale Jan Antonín Baťa, který firmu převzal a přivedl k rozkvětu. Zachránil tisíce Židů, mlčí se o tom dodnes. Syn zakladatele svého strýce (nevlastního bratra svého otce), o firmu po válce připravil podvodným způsobem. Kdysi sedmá největší firma světa a největší firma v Československu, začala postupně upadat a ztrácet na významu pod vedením Tomíka. Česká republika se dosud nevypořádala s potomky právoplatného majitele firmy Baťa Jana Antonína Bati. Nenahradila protiprávně zabavený majetek úspěšnému podnikateli a velkému vlastenci. Vlastenectví prokázal mj. i velkou finanční podporou SNP a exilové vlády v Londýně. To v reportáži nezaznělo, ačkoliv mělo… 130 vteřin vydalo poselství, které zastínilo všechny ostatní zprávy.

    Baťova vesnice se nachází v severním Holandsku a byla postavena přesně podle vzoru Zlína. Poslední místo starého kontinentu, kde se dodnes vyrábějí baťovské boty. Jediné co chybělo Holanďanům, byly šikmé střechy. Ty Baťa odmítal záměrně: „Pokud postavíte střechu, uděláte jen místo pro nepořádek“, tedy žádná střecha, žádný nepořádek. Moderní domky s tekoucí vodou, elektřinou, plynem, prostě všechno. Dodnes je o ně na realitním trhu velký zájem. Je to poslední fungující baťovský satelit v Evropě a přesná kopie české továrny. Martijn Mathot, generální řiditel Bata Industrials:  „Nikdy neměň vítězný plán, když funguje.“ A to je přesně tento případ. Vítězný Baťovský duch je v Baťově vesnici cítit dodnes. „Tady je místo pro ty, co míří výš.“ – tento nápis je dodnes na zdi továrny.

    O co všechno jsme zánikem firmy Baťa přišli – Tomáš Baťa vybudoval systém na „vybudování“ člověka, firmy, tedy i společnosti. Prokazatelně fungoval, kdy vybudoval nejen firmu, města, zemi, stát, tedy společnost. Dokonale spojil to dobré z teorie komunismu a demokracie, při zachování plné svobody a pracovní realizace jednotlivce jako základu všeho, tedy i poctivé práce.

  • Dr. Evžen Štern: Baťa zaměstnavatel a jeho luxus

    Ve Zlíně jsem se teprve v továrně dozvěděl, že účastník (dělník), předák, mistr i nadmistr u běžícího pásu participují pouze na případném zisku a teprve úředníci od správce dílen nahoru participují nejen na zisku, ale i na ztrátách. A tak tento systém účasti na podnikání je ve Zlíně nebezpečnější pro úředníky než pro dělníky, neboť jejich fixům bez podílu na zisku je minimální a nepřesahuje 300 až 500 Kč týdně. Výdělky vedoucích u Bati jsou veliké, ale též risiko, nehledě k možnostem náhlého rozchodu, které při vehementnosti Baťova postupu nejsou neobvyklými. Fluktuace úředníků zdá se, že je též hojnější než dělníků.

    ***

    Bata provozProč jsme tam jeli?

    Henri Dubreuil, známý autor „Standards (Dělníkem v Americe)“, který nedávno v Praze přednášel v Sociálním ústavě, chtěl za každou cenu navštíviti Baťovy závody ve Zlíně. Vábilo jej vidět továrnu, která srazila ceny obuvi v celé Evropě, kde, jak z literatury znal, celý rychle vzrůstající podnik je rozdělen v samostatné dílny a závody, které vedou samostatné účtování mezi sebou a mají určitou autonomii a v nichž se stal pokus, aby každý zaměstnanec byl zainteresován na prosperitě podniku.

    Továrna jej vábila, avšak současně jakožto francouzského socialistu a odboráře odrazovala, neboť četl v odborových listech francouzských nedávno vyšlý článek „Zlínské peklo (L’enfer de Zlín)“, ve kterém se zdůrazňuje, že Baťa zaměstnává především mladé dělníky, právě z venkova přišedší, že neuznal — snad jako jediný velký evropský průmyslník — odborové organisace, že platí nízké mzdy, a to ještě v poukázkách na zboží v jeho nákupním domě.

    Doprovázel jsem Dubreuile, veden jsa obdobnými pocity. Do Zlína mne doposavad zvali pouze vždy na prvního máje, kdy socialistická má víra ukládá mi kázat ve vlastním kostele. Mnoho jsem o Baťových závodech četl a slyšel, dobrého i nepříznivého a nevím, kolikrát jsem musil vůči cizincům, zejména na mezinárodních sjezdech sociálně-politických, hájit nejen Baťův závod, ale i Československo proti paušálnímu nařčení, že exportujeme do světa velmi levné boty, ale této láce že docilujeme zlým sociálním dumpingem ve „zlínském pekle“.

  • FOCUS BAŤA, Zlín 28. 10. 2021: Stále aktuální vzkaz Tomáše Bati dnešku - příspěvek k Summitu Glasgow

    Bata Tomas a logoBata Tomas a EUTomáš Baťa: "Neexistuje nejde."

    ***

    Byznysově společenská debata v Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Doporučuji skvělou debatu lidí, kteří nazývají věci a dění pravými jmény a připomínají nám, jak aktuální je odkaz Tomáše Bati (od osmé minuty). Firma Baťa byla největší československá firma a sedmá na světě. Dne 3.dubna bylo 145.výročí jeho narození. Níže výtah z debaty.

    ***

    EinstenTomáš Baťa: „Moje fabriky bez lidí jsou jen kusy oceli a betonu.“

    Mladičká, čerstvě nastoupivší sekretářka nepozdravila na chodbě Baťu, než došla na konec chodby, byla nezaměstnaná – o přísnosti a charakteru. „Člověk s křivým charakterem nemůže udělat rovnou práci.“

    Baťa byla emoční firma, tu neudrží peníze, ale nadšení lidí. Nemůžeš dávat, co nemáš. Neumíš ocenit sám sebe, nemůžeš ocenit druhé lidi. To firma Baťa lidi učila, najít vztah sám k sobě a moci to dávat druhým. Tam začíná baťovská služba. Není definovaná, je to to něco navíc. Je to vědomé vnímání lidí, situací a života jako takového. Nic nestojí, to je na ni to nejkrásnější, není spojena s financemi.

  • Prof. Milan Zelený: Hledání Stability v Éře Nerovnováhy

    Zeleny MilanBohužel se nedaří v hlavních médiích tento zásadní, přolomový článek zveřejnit. Byl dokončen koncem března 2020.Bata Cesty k uspechu avers

    … Chybí nám i ekonomové. Produkujeme závěje analytiků, kteří popisují a interpretují to, co se již stalo; pokud možno všichni stejně, na přání politicky tažených medií. Ekonom však hledá a umožňuje popsání a pochopení budoucnosti, evoluční a transformační proces přizpůsobení se novým výzvám a novým realitám. (Jak učil prof. Deming: Nelze nikam dojet bezpečně, s pohledem upřeným do zpětného zrcátka.) Namísto toho, viz ideu z analytické dílny ČR: Ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit. A je to? Není třeba její transformace, aby se tragické selhání již neopakovalo?  - Příroda varuje, že vše souvisí se vším – že i malý brouček či hraboš, nevinná auto-nálepka, nebo i prostý hlupák v čele, mohou existující nerovnováhu rozkolísat do dlouhotrvajících krizí přírodně-společenských závislostí. - Např. tzv. globalizace, je krátkodobý fenomén, nedávno (70. léta) objevené a zneužité levné pracovní síly, který v sobě Zeleny citatnese své vlastní, sebedestruktivní vyústění. Čím více se snažíte levnou pracovní sílu využít, tím více ji musíte organizovat, učit, předávat znalosti a návyky, atp. Levná pracovní síla se tak nutně začne prodražovat. - V USA se už lokální důraz rychle vyplatil: guvernéři jednotlivých států si určují místní protivirová opatření sami, právě podle místních podmínek a situace. Významná spolupráce mezi státy nastala automaticky. - I v tak malé zemi jako ČR, jsou hlavní aktivity soustředěny ve 2-3 městech (Praha, Brno, atp.), zatímco většina lokalit je závislá na rostoucím objemu cestování za prací a vzděláním, ztrátou potravinové soběstačnosti, pracovních příležitostí, a hlavně nezávislosti a rovnováhy v komunitě své i svých dětí. Namísto toho, více než 250 registrovaných stran aCipera citat hnutí i nadále prohlubují nerovnováhu, fragmentaci a konfliktnost. Města sama trpí předraženým bydlením, dopravními blokacemi, uměle koncentrovanou konkurencí, ztrátou spolupráce a identity – bez výhledu na spolehlivá řešení v budoucnosti. - Přesto vše, jsme jediná země na světě, která může čerpat přímo z odkazu našich geniálních podnikatelů, Tomáše a Jana Bati. Jejich odkaz bychom si už neměli nechat vzít, nebo zlehčovat, zprofanovat, či zneuctívat triviálním výkladem některých povrchně myslících politických simpletonů. - Ale, především: Baťové nebyli „globalisté“, jak se někdy tvrdí, ale přesvědčení a zapálení mistři lokální ekonomiky. Nevyváželi boty, ale celá „Průmyslová města“, která vyráběla boty, a vše potřebné – lokálně; tedy co nejblíže ke konečnému spotřebiteli. Takových měst (dnes Integrovaná Produktivní Prostředí, IPP) vyvezli Baťové přes 70 - během největší světové hospodářské krize 30. let! Je tedy Česko schopno využít potenciálu lokální ekonomiky? Odpovězte si sami: Kdo jiný? …

  • Tomás Baťa: „NEJDE – NEEXISTUJE!“

    Bata Tomas barevne Baťovské fotky: z černobílé na barevné, nádherná práce. Plnobarevný baťovský svět: Dvacet fotografií známých zlínských fotografů zobrazuje nepředstavitelné dobové vize, které dokázal baťovský Zlín zhmotnit. Na tehdejší dobu bylo také nemyslitelné vidět svět skrze barevnou fotografii.

    Co se hýbe žije, co stojí hnije. Jedno z baťovských hesel, které upozorňovalo na to, že firma Baťa je pokroková firma, jejímž cílem je být neustále v pohybu a postupovat kupředu a to doslova. Úctu a pokoru k práci – ta se nedá koupit, tu si musí odpracovat každý sám.

  • Vladimír Karfík: Wright, Baťa

    LN 6.11.2021: Před 120 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých architektů minulého století.

    LN Vladimir Karfik Wright Bata 6.11.2021LN Zlinsky mrakodrap 6.11.2021

  • Zlín 22. 4. 2022: Odhalení náhrobku Miroslava Zikmunda při 75. výročí startu na 1. cestu s Jiřím Hanzelkou

    Zlin nahrobek Zikmund 22.4.2022Zlin Tatraplan Zikmund 22.4.2022Pořídil jsem Fotogaleriia obrazový záznam všech vystoupení – viz níže. Hejtman Zlínského kraje ani primátor Zlína nepromluvili (možná na místě byli). Dostavil se, byť s malým zpožděním, i ministr kultury ČR Martin Baxa, který také promluvil, Plzeňan, stejně jako Miroslav Zikmund. Na závěr naposledy zahoukaly obě dobové Tatrovky Miroslavu Zikmundovi na jeho poslední cestě. Veřejnoprávní ČT byla na místě, po pár minutách odešla, v Událostech ČT ani slovo…

    Autor náhrobku akademický sochař Otmar Oliva to nemohl říci a vyjádřit lépe – náhrobek je ve formě zvlněné, dramatické krajiny, kde střelka ve formě Kříže ukazuje směr. Každý máme volbu svého směru. Váží tunu, má v průměru 130 centimetrů a výšku 30 centimetrů, vyroben z žuly z Mrákotína. Přítomná byla i jiná média, ale to podstatné co zajímá diváky, asi jinde naleznete. S panem Zikmundem jsem se nikdy osobně nesetkal, pouze jako malý kluk a čtenář knih Hanzelky a Zikmunda. Je mi ctí mu alespoň touto formou moci poděkovat.

     

    Miroslav Zikmund odjel do nebe k parťákovi Jiřímu Hanzelkovi…