Neskutečný zážitek s neuvěřitelným géniem loci. Žebráčtí občané ocenili i osobní přivítání starostou Čelákovic ing. Josefem Pátkem.
Stavba Volmanovi vily z třicátých let minulého století, jakoby patřila mimo dobu a do dalšího století. Do kroniky jsem zapsal: „Jak nám dnes chybějí Volmanové, Baťové, Kolbenové a další. Nezapomínejme jejich trvalý odkaz.“ Jeden schopný, nadaný člověk, kterému společnost nebrání plně sloužit zemi, vykoná vždy více pro ostatní a zemi, než stovky jiných. Už vůbec ne politiků, kteří službu zemi často vnímají jako službu především sami sobě – čest výjimkám. Skutečný podnikatel koná a tvoří hodnoty. Majetek mu slouží, je jeho pánem, na rozdíl od těch, kteří jsou jeho otroky a často ho nenabyli poctivou prací. Dopis Josefa Volmana vpravo vypovídá vše o jeho charakteru. Dle žebráckých pamětníků chodil každý den ze své kanceláře do dílen a ptal se, zda něco nechybí, stejně jako Baťa.
Velké poděkování průvodkyni paní Haně Chmelové i 23 občanům města Žebráku, kteří přijali pozvání Královského komorního města Žebrák. Bylo úzce spojeno s firmou Volman a jejími rodinnými příslušníky. Též poděkování vedení města se starostou Bc. Pavlem Horázným - doprava autobusem byla zdarma včetně pozvání k obědu, kterým by jistě ani pan Volman nepohrdl:-) Mimochodem stavební náklady na tuto vilu v tehdejší době činily cca 1 000 000 Kč, kdy rodinný domek stál cca 50 000 Kč.
Jediné co se neví, je důvod, proč Josef Volman nepodpořil svého bratra Otakara Volmana, když potřeboval pomoc. Ten mu po I.světové válce značně pomohl. Možné vysvětlení je, že chtěl vybudovat jednu velkou firmu a netříštit tak síly?
Připojuji FOTOGALERII a pět zvukových záznamů z prohlídky níže, včetně pár fotografií Labe, kdy se poblíž otvíral nový přístav pro malé loďky. Naleznete v ní i titulní stránku anglického odborného časopisu „The Machinist“ z května roku 1951. Firma Josef Volman měla obchodní zastoupení v 31 zemích světa. Pod „V“ už v rejstříku její jméno nenajdete, ani pod „T“, či „Ž“, kdy po zabavení komunisty v roce 1948 nesla jméno TOS Žebrák. Ten na tradici výroby obráběcích strojů (hlavně soustruhy a frézky) úspěšně navázal. Sarkasticky můžeme říci, že firma Volman komunistické znárodnění „přežila“, ale Klausovu „privatizaci“, další krádež v jiné formě, už nepřežila.
I v Žebráku máme Volmanovu vilu, kdysi nádhernou, se zahradami a vodotrysky. Dnes je v žalostném stavu. Slouží jako ubytovna pro zahraniční dělníky, kteří pracují v blízké průmyslové zóně… Jediné, co bylo smutné, že cestovaly starší generace a žádná mládež. Ne, že by ji téma nezajímalo, ale prostě neví, nikdo nevzbudil její zájem. Zpravodaj města Žebráku mladí nečtou, ve škole se o firmě Volman neučí, místní rozhlas mlčel…
Je symbolické, že rodina Volmanů měla původ v Rakousku i to, že jedním z účastníků byl občan Žebráku, který Němce zrovna v lásce nemá. Kšiltovku s českou vlajkou nosil hrdě. Také oběť doby.
Zvukové záznamy z prohlídky Volmanovi vily:
***
Dnes před 147 lety, 8.října 1872, byly položeny základy firmy VOLMAN v Žebráku…
JŠ
Read more...