Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 21.08.2019 09:20
    Je smutné, že se i dnes pod svůj názor mnozí bojí podepsat ...

    Read more...

     
  • 20.08.2019 20:02
    Korektura: EU, presneji Zapadni Evropa, to byl kdysi "predevsim ...

    Read more...

     
  • 20.08.2019 19:59
    EU, presneji Zapadni Evropa, to byl kdysi "predevsim obchodni ...

    Read more...

     
  • 20.08.2019 19:45
    Nemecko si v poslednich letech zadelalo na Problemy, o jakych ...

    Read more...

     
  • 20.08.2019 18:54
    Německo opakovaně dokazuje svoji schopnost vypořádat se s ...

    Read more...

     
  • 20.08.2019 18:49
    Vážená paní Dario, vynášet "konečné" soudy nad věcmi a druhými ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Bata Jan AntoninNevěřil jsem svým očím a uším, co za prokazatelné lži a pomluvy nám předvedla slovenská televize RTV v pořadu „Reportéri“ a za vydatné pomoci slovenských a českých „historiků“. Skutečná P.R. par excellence pro Slovensko a jistě i pro potomky Tomáše Bati jn., o němž v pořadu nepadlo samozřejmě ani slovo. Nepochybuji, že se jednou za svá slova, pronesená v tomto „díle“ budou historici Jan Kuklík z právnické fakulty Praha, Martin Marek, historik státního archivu Zlín, Josef Lenhart historik z Bojnic a zvláště Vít Strobach historik ČR, pořádně hanbit. U pana Strobacha je zajímavé jeho mládí a neuvedení pracoviště, zato mluví o to více a jako nezkušenější a nejvíce vědoucí. Působí dojmem člověka, kterým jsme za totality i dnes říkali a říkáme kariéristé. Samozřejmě by to bylo na podání žaloby pro prokazatelné pomluvy, ale koho bude zajímat zadostiučinění za 3-4 roky. Proto volím tuto formu ve jménu památky a odkazu tohoto velkého Čechoslováka. Ve svém "výzkumu" tito „historici“ vůbec nebrali v úvahu vývozní společnost KOTVA, která byla zřízena především jako "vývoz" Židů, kteří sjednávali zahraniční zakázky na Západě nejen pro Baťu, ale za výhodných podmínek pro další čsl. podniky. Ve výrobních jednotkách skutečně těchto Židů tolik nebylo - "jen" asi 7 % !!!. O Kotvě samozřejmě ty záznamy nejsou, protože za Protektorátu by si tím firma Baťa „podřízla krk“. To tito "historikové" zřejmě nejsou schopni pochopit. Píše se o tom v knize "Těžké časy"

Zde je malý výběr účelových tvrzení těchto „historiků“ a komentátorky:

Marek: Skupina lidí záměrně buduje mýtus o Baťovi, sochy, knihy, baťovský kult, velká politická a společenská objednávka vybudovat novy kult osobnosti – Nejprve ho proklínali a poté přehnaně chválili - Je omyl tvrdit, že se o kolaboraci nejednalo, když soud trval jen pár hodin – Kuklík: Tyhlety záležitosti by otvírány být neměly (aneb co se ukradlo se nevrací) - Šéfem se stal Jan Antonín Baťa, protože syn Tomáše Bati nebyl plnoletý (nestal se šéfem ani později, protože byl neschopný) - Odkaz firmy Baťa se po roce 1989 nekriticky glorifikuje (že by se opět natočila nová verze Botostroje?) - Potomkové Bati budují v zájmu získání odškodnění kult osobnosti v médiích – Jan Baťa podporoval exil a odboj na Slovensku, ale ne přímo (a mohl snad přímo?) - Finanční podpora byla velká (neuvádí se jaká, ale že byla jen zlomkem výnosů firmy, které během války neskutečně rostly, čili dal málo milionů a je tedy špatný?) - Obrovská prosperita byla díky nacismu a fašismu a on dobrovolně spolupracoval na zásobování německé armády (měl se snad raději nechat zabít, přestat pomáhat exilu, odboji a nezachránit 2000 Židů?) – Marek: Vyráběl součástky do V1 a V2 (žádný dokument „historik“ Marek neukázal?) – Marek: Nekriticky se hodnotí pomoc Židům, byly to jen přesuny osob do zahraničí, které se vydávají za hrdinskou pomoc Židům, přitom se tam vysílali ne kvůli židovství, ale kvůli jejich kvalifikaci, vysláno 1100 osob a z toho 70 Židů (prokazatelně jich Jan Baťa zachránil ke 2000, viz seznamy a poděkování organizací státu Izrael. Samozřejmě „historici“ seznamy neukázaly) - Lenhart: Jan Baťa se plně ztotožnil s protižidovským kodexem, přestal obsluhovat Židy ve svých obchodech a ve zarizovanych židovských obchodech prodával své zboží – Strobach: Neřídil se předpisy ale ještě byl o krok před nimi, aby mohl získat výhody - V Polsku a Německu Baťovy závody využívaly masově Židy, dokonce i osvětimské vězně (opět žádné důkazy) - Marek: Baťova firma používala 150 vězňů z Osvětimi a za 2 měsíce jich zemřelo 48 (opět tvrzení bez důkazů) - Strobach: Snažil se získat zarizovaný majetek výhodně pro sebe - Lenhart: S plným vědomím podnikal na území v područí německých nacistů, byl moc aktivní a požadoval práci navíc - Marek: byl prováděn dohled nad zaměstnanci v baťových fabrikách i doma, včetně policejních hlášení ředitelům (samozřejmě bez ukázky jediného hlášení) - Kuklík: Když bylo sídlo ve Zlíně a české soudy rozhodly NE, tak si myslím, že to musí být stejné i na Slovensku - Lenhart: Doba deformuje morálku (není náhodou prokazatelná mimofiremní činnost Jana Bati za okupace důkazem opaku?) – Lenhart: Jan Baťa konal jinak, než by konal v normální době (vskutku „historické“ moudro!) - Kuklík: Benešovy dekrety nezakládají právo vracet majetky čs. firmám a občanům i když se nedopustily kolaborace – Kuklík: Když bylo v ČR rozhodnuto, že nemají nárok, nevidím důvod, proč by to na Slovensku mělo být jinak - Marek: Nevíme jaké majetky existují, které získal od fašistického státu (takže ještě kradl s pomocí nacistů?) - Kuklík: Firma Baťa byla na „černé listině“ spojenců jako nepřítel (není to pravda, důvod byl zbavení se konkurenta za což se potom spojenci rodině Baťů omluvili) – Zda se, že kvůli dědictví jsou lidé schopni změnit historická fakta (zdá se, že kvůli státním zájmům musí Reportéri změnit hoistorická fakty s pomocí neinformovaných, hlupáků, nebo bezcharakterních a prodejných historiků) - Lenhart: Soudci musí počkat na zhodnocení historiků během působení Jana Bati na Slovensku za fašistického státu (V tom případě jistě nezapomenou na tzv. „Bílé legie“, kpt. Josefa Trojana, novodobého slovenského Štefánka, bývalého správce Baťových statků na Slovensku, který dal dohromady mnohatisícovou armádu počátkem 50.let na Slovensku a byl popraven po prozrazení jako kolaborant. Těžko si o tom přečtete v českých a slovenských učebnicích dějepisu – ani v těch po roce 1989).

Skvěle argumentuje Mgr. Robert Cholenský v hotelu SHERATON, kde s ním natočili rozhovor Reportéri po skončení Tiskové konference s potomky Jana Antonína Bati dne 18.9.2013. Kupodivu o TK ani slovo, natož si promluvit přímo s potomky Jana Bati. To by ovšem bylo o něčem zcela jiném – o PRAVDĚ!

Je to vždy o chtěném a reálně možném. Měl být snad Jan Baťa tím „správným“ hrdinou v jeho posici, nechat se popravit, nepomáhat exilu, Benešovi, Masarykovi, odboji a nezachraňovat stovky Židů?! Ta snaha jej za každou cenu očernit, záběry Tisa, Mussoliniho, takřka nic positivního?! Každý soudný a normální člověk pochopí příčiny jeho chování a jednání vedeného především myšlenkou co nejvíce pomoci i zachránit firmu a živobytí tisícům rodin. Nepochybuji, že se snažil nalézat vždy to nejreálnější řešení, ideální není nikdy!

Tomáš Baťa jn. v ČR po roce 1989 dostal mnohé co patřilo jeho strýci (s pomocí demokratického státu okradl opět svého strýce). Obdrží na Slovensku jeho strýc alespoň část toho, co mu patří a co legálně získal?

Kdyby si mohli všichni Slováci poslechnout jak hovořil vnuk Jana Antonína Bati John Nash na TK v Bratislavě, byli by nadšeni a jistě by s jeho názory a požadavky souhlasili.

Mám noho dokumentů v angličtině a češtině i z archivů USA, jasně dokazující pevný a neměnný charakter Jana Antonína Bati během II.světové války, jak pomáhal exilové vládě Edvarda Beneše v Londýně, Janu Masarykovi, odboji v Československu – i jak nečestně se zachoval Jan Masaryk, jakožto věrný a nekritický stoupenec Beneše a vykonavatel jeho vůle. Je to otřesné čtení, kdy měl člověk zcela jiné představy o těchto lidech po většinu života. Bohužel je to tak.

Také je zajímavé, že film CRISIS z roku 1939, slavící úspěch po celém světě a natočený ve filmových studiích firmy Baťa ve Zlíně, není nikde k dispozici v celku a v plné délce, chybí zejména části o Janu Antonínu Baťovi a jeho varování před II.světovou válkou. Zřejmě o něm výše uvedení historici nikdy neslyšeli?! Ve věci podám ZOI řediteli NFA panu Michalu Bregentovi.

Budeme-li stále žít ve lži o našich dějinách, budou následovat další – a další zklamání a rozčarování. Chci jen doufat, že historici výše uvedení, tyto dokumenty z archivů nikdy neviděli ani o nich nikdy neslyšeli a pokud ano, tak jim buď Pán Bůh milostiv.

Ten důraz na to udělat z Jana Antonína Bati málem fašistu, při vědomí, že po exilu do Brazílie opět budoval fabriky, města a byl navržen za Brazílii kandidovat na Nobelovu cenu (odmítl ve prospěch jiného Brazilce), člověku nahání až hrůzu, ale současně dává sílu se tomuto zlu co nejvíce postavit a bránit pravdu.

Něco musí být hodně špatného v naší zemi, když historici placeni z našich daní veřejně lžou a místo nich je veřejnosti sdělována pravda o minulosti občanem nehistorikem, který pracuje zdarma, tudíž má k pravdě mnohdy mnohem snadnější, a hlavně vždy nezávislou cestu.

Pravda o Janu Antonínu Baťovi to má stále těžké, ale určitě jednou „pravda vyjde najevo jako olej na vodu“ jak často říkával. Vlastně už vyšla, jen těch mocných uší, co ji nechtějí slyšet je zde stále dost. Jsou v menšině a je dobrým znamením, že těch druhých stále přibývá!

 

Jan Šinágl, 9.11.2013

* * *

ZOI k rukám ředitele NFA Michala Breganta ve věci filmu CRISIS z roku 1939

 

 

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.25 (4 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)