29.09.2020 - Jana Chaloupková
Úřad vlády České republiky v letošním roce několikrát otevřel pro veřejnost Kramářovu vilu. Byla to mimořádná příležitost obdivovat tento krásný dům plný elegance, symbol naší historie a státnosti a upomínka slovanského přátelství.
U zdejšího krbu často předseda vlády pronáší krátké projevy a prohlášení pro média. Zahrada vilky otevírá panoramatický výhled na řeku Vltavu a stověžatou Prahu. Můžete se procházet mezi vzrostlými stromy, sedět v poklidu na lavičce a užívat si letní sluneční paprsky. Na fasádě budovy se v jejich záři skví Kramářovo moto „Pravdou třeba proti všem“.
Toto heslo není snadné naplnit. Vždy bychom se ale měli snažit žít podle pravdy, v duchu spravedlnosti a pomoci dobrým životním podmínkám lidstva. Přestože náš život je krátký a zdá se, že je to jen kapka v oceánu světového společenství, můžeme i my významně přispět k posílení povědomí a respektování zákona, šířit dobro a rozdávat štěstí. Každý člověk má na své životní cestě svoji volbu.
Život zasvěcený architektuře
Takový muž je pro mne dr. Damjan Prelovšek ze Slovinska. Celý svůj život zasvětil architektuře a zejména slovinskému architektovi Jože Plečnikovi, který je také autorem designu jeho vlastního domu v Lublani. Proto se často říká, že Vila Prelovšek je jako miniatura Pražského hradu. Je to i oblíbené turistické místo pro cizince přicházející do Slovinska. Dveře jsou jim vždy otevřené a pan Damjan je velmi často provede nejen po svém domu, ale i po celém městě. Zná všechny podrobnosti o životě a díle Plečnika, také některé vtipné příběhy. Vždy se usmívá a jeho pohostinnost je známa po celém světě. Villu Prelovšek navštívil také bývalý český prezident Václav Havel, finský premiér Paavo Lipponen, slavný americký architekt Frank Gehry nebo manželka českého prezidenta Ivana Zemanová. V této vile se konalo několik akcí pořádaných českým velvyslanectvím např. zahradní slavnosti. Je jakýmsi symbolickým spojením mezi Českem a Slovinskem, symbolem našich hlubokých vazeb.
Plečnik studoval ve Vídni u Otta Wagnera, takže v této metropoli od něj najdete mnoho děl. Ve 20. letech minulého století se stal hradním architektem T. G. Masaryka a modernizoval Pražský hrad - nádvoří, zahrady, fontány, sochy, obelisky, panoramatické výhledy. Také navrhl prezidentův byt s Impluviem připomínajícím Itálii a její antickou eleganci. Plečnik se inspiroval těmito starými časy i slovanskou tradicí a harmonicky je propojil. Dnes, když procházíte Pražským hradem, si stěží všimnete rozdílu mezi starým a novým, tak dokonale se vše prolnulo.
Prof. Prelovšeka jsem poprvé potkala v roce 1998. Otevřel mi svět architektury a tajemství, jak jej ocenit – především soustředit se na detaily fasád při procházce ulicemi, obdivovat prvky, které mají svou krásu a také symboliku. Např. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Náměstí Jiřího z Poděbrad se nachází na bývalé královské vinici. Náměstí je také věnováno českému panovníkovi - prvnímu, který přišel s myšlenkou sjednocené Evropy. Kostel tedy pokrývá bílá košile a kabát podobný tomu, který používali králové plášti z hermelínu. Fasáda jako textil. Pochopení myšlenek umělců nám pomáhá lépe vychutnat krásu jejich uměleckých děl.
Srdcem blízký Čechám
Dr. Prelovšek je autorem mnoha publikací a článků o dějinách umění a architektury, na které se specializuje. Vyučoval dějiny umění na Univerzitě v Salcburku a historii architektury na Univerzitě v Mariboru. Nějaký čas hostoval také na Sorosově univerzitě v Praze. Působil jako ředitel Ústavu architektury na Slovinské akademii věd a v letech 1998 - 2002 jako slovinský velvyslanec v České republice. Miluje Česko a má u nás řadu blízkých přátel. Mnozí z nich se věnovali kanoistice, protože dr. Prelovšek byl vrcholovým sportovcem a jeho trenérem byl Čech. S českými kolegy se setkávali na mezinárodních šampionátech a do dnešního dne udržují pěkné blízké přátelství. Čeští kanoisté přijíždějí navštívit pana Damjana do Lublaně, když jedou do Slovinska nebo dále do Chorvatska, např. o letních prázdninách. Nejen oni, ale mnoho dalších Čechů navštíví a přenocuje v jeho nádherném domě s mramorovými sloupy, malovanými okny a vyšívacím salonem s kolekcí výšivek z Chorvatska.
Babička pana Prelovška byla chorvatská šlechtična, měla cit pro umění a budovu vyzdobila starodávnými malbami a uměleckými díly. Pan Prelovšek miluje čínský porcelán, zejména z doby dynastie Ming. Jeho drahocenná sbírka obohatila kolekci jeho babičky. Návštěva Vily Prelovšek je tedy jako pobytem v muzeu. Umlčí vás respekt k úspěchům našich předků. Najdete zde také mnoho medailí ze soutěží ve vodním slalomu p. Damjana. V roce 1972 se zúčastnil Olympijských her v Mnichově.
Bojovník za pravdu
Pan Prelovšek se nikdy nevzdává svého boje za zachování děl Jože Plečnika. Jedním z nich je i Plečnikův stadion v Lublani, který je již několik let v nebezpečí, že bude zničen, zbourán a prostor se promění v komerční objekt. Kvůli tomuto boji byl p. Damjan dokonce odvolán z funkce generálního ředitele pro kulturní dědictví na ministerstvu kultury.
Jak sám říká, „záležitost trvá více než 15 let díky zkorumpovaným politikům, místo aby byl stadion zrenovován a zachráněn“.
Umělecký fotograf
Mnoho lidí miluje a obdivuje pana Damjana za jeho usilovnou celoživotní práci, pro jeho přátelský charakter, pohostinnost a připravenost vždy pomoci. Když mu bylo 70 let, Akademie věd Slovinska vydala speciální pamětní knihu Patriae et Orbi o 804 stranách s esejí o středoevropském umění a architektuře k jeho narozeninám jako dárek. Jsou zde příspěvky od mnoha autorů, včetně slavného architekta žijícího ve Vídni Borise Podreccy, architekta Tomáše Valeny, rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jindřicha Vybírala, českého historika architektury Vladimíra Šlapety. A mým malým příspěvkem byla fotografie jubilanta pořízená v Jižní Koreji.
Měla jsem tu čest vytvořit několik knih a statí o světovém monumentálním a přírodním dědictví, včetně památek UNESCO spolu s prof. Prelovšekem a mojí matkou. Během mého posledního roku práce jako zástupce velvyslance a konzulky na Českém velvyslanectví v Rabatu Maročané říkali, že jsme novodobí Hanzelka a Zikmund.
Na Mezinárodním knižním veletrhu v Casablance 2019 jsem uspořádala Den cestovatele Zikmunda u příležitosti jeho 100. narozenin a na připomenutí Africké cesty, která začala v roce 1947 právě v Casablance. Našla jsem pohlednici s jejich Tatraplánem před bránou v Rabatu. Měli jsme v plánu vyfotografovat se na stejném místě se Škodou a pomocí této paralely uspořádat sérii konferencí a akcí veřejné diplomacie. Bohužel jsem byla poslána zpět do Prahy a nemohlo se to uskutečnit.
Pan Damjan uspořádal mnoho výstav, přednášek, vydával knihy a podílel se veřejné diplomacii na podporu propagace České republiky, její kultury, umění, turistických cílů a dědictví. Jeho aktivity byly většinou bez odměny, vycházely z jeho srdce a byly upřímné. Proto mu český ministr zahraničních věcí udělil cenu Gratias agit a ministr kultury Artis Amicias Bohamiae.
Pan Damjan je držitelem titulu Doctor Honoris Causa od UMPRUM Praha a několika medailí za celoživotní akademickou činnost.
Věřím, že tak brilantní nesobecké osoby dnes nepotkáváme tak často. Proto je musíme ocenit. Pan Prelovsek je symbolem hlubokého oddání se své práci, která je také jeho láskou, lidskosti, nikdy neunaveného spisovatele a vědce, který má široké znalosti, pozitivní myšlení a odvahu bojovat za spravedlnost.
Je hrdinou dneška.
Ing. Jana Chaloupková Ph.D.
* * *
DOBRÝ ČLOVĚK JEŠTĚ ŽIJE - další otřesný článek o diplomatickém skandálu v Maroku!
Pozdrav a podpora dr. Jany Chaloupkové z Jižní Koreje
Kdy najdou veřejnoprávní média konečně odvahu informovat o diplomatickém skandálu v Maroku?!
Read more...