… Vyprávěli mi v šedesátých létech lidé jaké metody výslechů se uplatňovaly. V létě se na celách topilo, k jídlu dostávali jen slanečky a pití žádné - nutili je pít vlastní moč. Nebylo to vždy bití, které doprovázelo vynucená přiznání. Uvězněné ženy ponižovaly v době menstruací tím, že nedostávaly menstruační vložky, jen jako výsměch jeden jediný přeložený papír s cynickým: "To vám stačí"! Krev jim stékala po nohách. Není to nic pěkného. …
* * *
Dobrý den, děkuji za informace! Je to poučné, protože spousta lidí se dívá na minulost i současnost různě. Poznat období padesátých let bylo možné od těch, kteří tuto dobu prožívali. Byli lidé kteří tu dobu prožili tak, že ji skoro nepřežili. Prošli trestaneckými lágry, často jen za to, že se nechtěli stát členy KSČ. Dnes je možné číst memoárové knihy či romány popisující tehdejší dobu. Jiří Mucha a jeho Studené slunce je románem, který tuto dobu velmi dobře vystihuje a popisuje. V příloze posílám i ukázku z dobových novin. V roce 1963 v rámci tzv. dubnového pléna se dokonce i KSČ pokusila vypořádat s nezákonnostmi, které tehdejší jejich režim napáchal, ale jen na členech KSČ. Oběti z řad demokratů a humanistické inteligence byli ponechány stranou. Křivá svědectví byla organizována přímo vedením strany. Viz. např. Tausiggová a pod. Rudolf Slánský byl vyloučen posmrtně z KSČ za podporu nezákonnostem, tak i Reicin. Vaš byl odsouzen za likvidaci nepohodlného svědka. Ve třech přílohách je anotace publikovaná k dubnovému plénu ÚV KSČ z roku 1963. Pár dokumentů pár střípků o hrdinné době závěrečné etapy života Klementa Gottwalda. I členové KSČ musí pochopit jaká to byla doba.
Vyprávěli mi v šedesátých létech lidé jaké metody výslechů se uplatňovaly. V létě se na celách topilo, k jídlu dostávali jen slanečky a pití žádné - nutili je pít vlastní moč. Nebylo to vždy bití, které doprovázelo vynucená přiznání. Uvězněné ženy ponižovaly v době menstruací tím, že nedostávaly menstruační vložky, jen jako výsměch jeden jediný přeložený papír s cynickým: "To vám stačí"! Krev jim stékala po nohách. Není to nic pěkného.
A v době normalizace - Vladimír Škutina a jeho memoáry „Na hradě plném bláznů“.
Mezi vynálezy hrdinů a bojovníků za šťastnější a lepší zítřky, byl i vynález lámání klíčních kostí jednou ranou, pomocí vědra nasazeného trestanci na hlavu. Úderem kyje mu okraje vědra zlomily klíční kosti. Člověka mrazí, a je mu nevolno. Co to bylo za lidi? Hrdinové určitě ne. Kdy se vzpamatujeme! Historia magistra vitae, kéž by tomu tak bylo. Lidé jsou nepoučitelní, ale mnohým vadí, že to tak bylo. Proto často glorifikují něco, co jim vlastně vadí, a tím si zjednodušují přístup k minulosti a k sobě samým. Volání pro nespravedlivých rozsudcích podepsalo tehdy asi 6 milionů Čechů a mnozí tomu věřili. Herci z Národního divadla, sportovci, spisovatelé a další. Argumentace i dokumenty existují. Ale je dobré si je připomenout a je-li třeba použít.
S pozdravy a s přáním všeho dobrého Vladimír Procházka.
27.2.2012
* * *
Včera jsem shlédl téměř 2 ½ hodinový film TOMAN. Nejvíce na mne zapůsobil závěr filmu, kdy presentovaná fakta jsou neskutečně umocňovány otřesným obsahem filmu o zločinnosti komunismu a jeho vedení v Československu. Film odhaluje i naivnost a zbabělost demokratických politiků, kteří ne vždy byli těmi, jak je vnímala veřejnost a jaký o nich média vytvořila obraz ať už před válkou, nebo po roce 1989. Film by měl být součástí výuky o naší minulosti na školách, stejně jako na 15. listopad avizovaný film BALÓN o útěku dvou rodin s dětmi z roku 1979 z NDR, který by měl, především mládež, oslovit ještě více a připomenout nejen jí cenu svobody, kterou dnes považujeme až nebezpečně za samozřejmou.
Toman zachránil desetitisíce polských Židů, Oskar Schindler 1200 Židů, sir Nicholas Winton 669 židovských dětí. O všech byly natočeny celovečerní filmy. O morálním profilu sira Wintona nikdo nepochybuje na rozdíl od prvních dvou, čímž vůbec nezpochybňuji jejich zásluhy na záchraně lidských životů.
Raoul Wallenberg zachránil 100 000 maďarských Židů, Jan A.Baťa zachránil tisíce Židů. První zmizel v Rusku, druhý byl okraden o vše a rehabilitován až v roce 2007. O těch se celovečerní filmy dosud nenatočily?! Nazval bych to „selekcí pravdy“, kterou určují vítězové dle hesla „Pravda vítězi“. Máme se co učit od SRN – veřejnoprávní ARD odvysílala celovečerní dokument o Otto Weidtovi – neuvěřitelný příběh o statečnosti jediného člověka.
Jan Šinágl, 6.10.2018
Read more...