Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá lis 22 @19:00 -
Točník: Moje století
po lis 25 @17:00 -
Havlíčkův Brod: Beseda s Michalem Kocábem
čt lis 28 @17:00 -
Praha: Studentské hnutí odporu

Nejnovější komentáře

  • 21.11.2019 11:51
    Když se řeči jenom vedou realita je za horizontem - Máme v ...

    Read more...

     
  • 21.11.2019 11:47
    Herečka Bára Hrzánová: „Já bych pro české politiky navrhla ...

    Read more...

     
  • 21.11.2019 11:43
    Hřbitov padlých spojeneckých vojáků na Olšanech existuje a ...

    Read more...

     
  • 15.11.2019 10:57
    Je to tak jako vždy u komunistů. Zeman je brán v Číně jako ...

    Read more...

     
  • 10.11.2019 18:21
    Zřejmě tak jak to dnes vypadá a jak to trefně a pravdivě ...

    Read more...

     
  • 05.11.2019 15:14
    Řezníci ukrajují salám, politici svobodu. Skrytý komunismus v ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Gott KarelZa panem Gottem…

Za zpěvákem, který odešel jako třetí, stižen stejnou zákeřnou nemocí jako herec a básník  Jiří Grossman  a jeho kolega Jiří Šimek. Byli to tři skvělí umělci.

Ale i tak se pan Gott dožil pěkného věku a přesto je to škoda. Mohl zde mezi námi ještě pobýt. Na akutní leukémii věda ještě nestačí. Rád jsem ho poslouchal a obdivoval jeho elán a vroucnost, kterou do zpěvu dával.

Jednou jsem za ním dokonce zašel kvůli jedné písni, kterou mám dodnes rád. Není ji ale slyšet. „Má modlitba“ se jmenuje.

„Když kraj už jde spát  a soumrak na zem již padá, já vždy zůstanu stát, abych nerušil mír. Mír, který v duši mám, když vzpomínám.

Tenkrát snášel se první sníh na nás oba v ulicích, tenkrát o Vánocích. Já bál přiblížit se ti víc a tolik jsem si přál, abys mi vyšla vstříc.

Já bál, bál se ti jen znát, že mám tě rád a že jsi vše co mám.

Snítka jmelí, snad ona májí tu moc, kouzlo své od Vánoc a teď já lásku mou celou svou duší vzdávám dík, že smím říct, mám  rád.“

Tehdy se mě ta melodie a slova tak líbila, že jsem za Karlem zašel, s prosbou, zda-li by mě text nadiktoval. Učinil to rád a okamžitě. Stáli jsme na schodech a já psal.  Tu píseň skoro vánoční, není slyšet.

Pan Gott byl srdečný a vstřícný.  Už za komunistů jezdil do zahraničí a jednou v Mnichově rozvažoval o emigraci. Samozřejmě, Gusta Husák se hned na titulním listě LN ozval: „Socializmus vybudujeme i bez Gotta “,  jenomže přestřelil. Gott byl zlatý pták v komunistické kleci. A tak Karel Gott si dal podmínku: „Když se mě nebudete plést do zpívání vrátím se.“ Zlatý slavík se vrátil, jezdil do Sovětském Svazu, i jinam rozdával radost a kumšt. Někdy mu lidé vytýkali, že podporuje totalitní režim, že se s ním režim chlubí. Říkával: „Já jsem kantilení zpěvák /melodických písní/ a chci lidem dávat pocit radosti“. Jako by chtěl říct režim mě nezajímá. Člověka napadne, zpíval by za každého režimu?

Vzpomněl jsem slavnou německou zpěvačku Marlen Dietrich, kterou se nacistický režim také chlubil a když mu dala vale, odešla do svobodného světa Hitler zuřil a Goebels  našel náhražku, ne náhradu ve švédské zpěvačce Zarah Leander. Také Waldemar Matuška vzkázal z exilu, že bude raději, vychovávat syna u „Rudých bratrů, nežli u komunistických soudruhů“.

Karel Gott si to zařídil u komunistů, že se mu do zpívání nepletli. Ne že by soudruzi měli pochopení pro jeho přání, věděli dobře, že zlatý slavík snáší zlatá vejce, tvrdou měnu, které tehdy nebylo nazbyt.

Tak Karle, vážený Mistře děkujeme za vše.

Za dokonalé provedení tvých písní, za tvoji empatii, které nikdy není nazbyt.

 

K.Mrzílek

2.10.2019

* * *

Proč je kniha o Karlu Gottovi „Na cestách se slavíkem“ soudem zakázána?

„Karel byl smutný, že opouští svoje holky.“ Olga Špátová o posledním natáčení s Gottem i jeho dojetí

Zpěvák svého žánru. Nic víc, nic míň

Vlasta Chramostová pomáhala udržování a přežití hodnot, bez kterých nemá lidský život smysl a budoucnost

Příběh jako ze Stefana Zweiga: Zpěvák versus Herečka

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (12 Votes)
Share

Komentáře   

-3 #8 Jan Šinagl 2019-10-10 18:20
Budování bez morálních základů buduje vždy jen zkázu.
-4 #7 Jan Šinagl 2019-10-10 18:17
Dnes se dá říci, že hodně věcí komunisté "vybudovali" verbálně.

K.Mrzílek
-8 #6 Jan Šinagl 2019-10-08 16:45
Náš národ je bez paměti a bez zájmu. Hlavně, že je co jíst.

K.Mrzílek
-5 #5 Jan Šinagl 2019-10-05 17:46
Paní Věra Čáslavská se stala ikonou národa. Ne režimu. Postavila se proti němu.

Pan Karel Gott se stal ikonou národa, svojí povolností také minulého i současného režimu.

K.Mrzílek
-11 #4 Jan Šinagl 2019-10-04 09:31
Nemáme v povaze bojovat, riskovat, obětovat a ztrácet. Upřednostňujeme jistoty před nadějí. Proto naše armáda za 100 let nikdy nebojovala, odevzdala zbraně nepříteli a ještě jsme je v našich zbrojovkách vyráběli. Potom společnost přirozeně inklinuje k hrdinům, kteří „vyhrávají“ bez boje a osobních ztrát než skutečným hrdinům. Následkem je absence těchto potřebných hodnost ve společnosti a schopnost je vůbec vnímat, tedy i nutný, negativní vliv na život společnosti a její vývoj. Je to i o absenci citového života, která potom končí nepřirozeným národním nadšením, jako kompenzací za nedostatek citovosti v denním životě. Psychiatr Radkin Honzák přirovnal dění kolem skonu Karla Gotta k Naganu. Nelze s ním nesouhlasit, při vší úctě k hokejistům a zpěvákovi.
-10 #3 Jan Šinagl 2019-10-04 08:35
Je to od vás dobrý postřeh proč Zátopek s Čáslavskou neměli tolik slávy jako Gott. Protože oni za ty hodnoty které tu stále schází bojovali. Což u Gotta absentuje, takže režimu nevadí nic, aby ho oslavoval protože pro něj je "bez vady"..

K.Mrzílek
-8 #2 Jan Šinagl 2019-10-03 15:04
Snad nezapomněli na Karla Štědrého, kamaráda Waldemara Matušky, když neemigroval? Státní pohřeb, státní smutek, Katedrála sv. Víta? Proč se takových poct nedočkali např. Emil Zátopek, nebo Věra Čáslavská, kteří za skutečné hodnoty bojovali, riskovali a také hodně ztratili v profesním a v soukromém životě? O morálních hodnotách rádi mluvíme, slavíme je, prožíváme, ale skutky je vůbec nenaplňujeme. Nedivme se potom, že nevíme co jsou, co představují a co znamenají pro život společnosti i náš.
-10 #1 Jan Šinagl 2019-10-03 07:03
Televize Barrandov nezapřela závislost.

Spoustu písní Karla Gotta v jeho provedení jsem sledoval na vzpomínkovém programu TV Barrandov. Těch přátel, zpěváků, kteří měli Karla rádi byl bezpočet.
Přesto jeden chyběl a nejen tam. Jeden z nejbližších. A nám všem známý. Nebyl tam, neexistoval. Hádáme!
Ten co soudruhy vyměnil raději za rudé bratry. Waldemar Matuška s paní! Autocenzura zapracovala. Aby nepopudila. Raději závislost na starých pořádcích než, abychom měli potíže nebo něco horšího.
Inu stojíme, ale stále ohnutí.

K.Mrzílek

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)