"Někteří věří, že pan Skripal je něco jako aktivista za lidská práva. Je to jen bastard, nic jiného." Veřejný výrok Putina. - Aféra Skripal se vyvíjí k jedné z největších a nejvíce trapných porážek v historii tajných ruských a sovětských zpravodajských služeb. - Ruská mocichtivá mašinerie nyní dosáhla bodu, kde se jeho strategie nestydatosti obrací proti ní, samé.
Jako invaze zelených mužíků na Krym, sestřelení MH17 ukrajinskými stíhačkami, nebo hobby-hackeři ve volbách v USA - ruské vládě procházejí jasné lži překvapivě dobře. Po veřejném diletantství tajných služeb v posledních týdnech, by však mohlo být dosaženo vrcholu.
„Na tom není nic zvláštního a nic kriminálního,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin před měsícem o dvou mužích, jejichž fotografie a jména byly zveřejněny britskými úřady v souvislosti s útokem nervovým plynem v Salisbury. Muži, kteří přicestovali pod jmény Petrov a Boschirow do Británie, mají být hlavními podezřelými a zaměstnanci ruské vojenské rozvědky GRU, řekla premiérka Theresa May. „Jsou to neškodní civilisté“, odpověděl Putin.
Lhal. Mezitím dosáhla státní lež v Rusku nové, dříve sotva představitelné intenzity. Lži nyní nepotřebují mít sebemenší závan věrohodnosti, viditelně nemusí už nikoho přesvědčit. Staly se s konečnou platností rituálním obřadem, lže se kvůli lhaní samému, protože neexistuje žádná jiná cesta.
No právě jen kulturní turismus
Když ruská mezinárodní vysílací stanice RT několik dní po Putinově tvrzení odvysílala rozhovor s údajným civilisty, měli to i zarputilí Putinovci těžké, přijmout tato tvrzení. Toporní muži, kteří během rozhovoru s vedoucím propagandy stanice Margarita Simonyanovou, působili jako při policejním zásahu, kdy tvrdili, že jsou menší podnikatelé ve fitnes branži, udělali si dovolenou v Anglii a chtěli navštívit světoznámou katedrálu v Salisbury, no právě kulturní turismus.
Otevřená agresivita, ke které se ruský stát potom přece jen přiznal, je výrazně lépe přijatá veřejností, než tyto trapné porážky.
Dobrodružný příběh, který odvodili od slova Salisbury, vyzněl jako by se jednalo o předměstí Moskvy. K vyvrcholení dospěl rozhovor, když oba dva vsugerovali, že jsou homosexuální pár. Bylo to tak legrační, že sociální sítě s memy reagovaly zaplavou fotografií, videí, blogů a textů - a nikoli šířením konspiračních teorií.
Doposud byla nejčastější reakce Kremlu mlžení, jako při sestřelení malajského letadla s číslem letu MH17, nebo ruská intervenci na Ukrajině. Dokonce i přesvědčení Putinovci si nevěděli rady s příběhy „Petrov a Boschirow“, kde od začátku do konce nic nesedělo. Co je ještě horší, o necelý měsíc později, údajný Boschirow byl identifikován vyšetřujícími týmy „Eliot Higgins“ v Anglii a „The Insider“ v Rusku jako plukovník GRU Ruslan Tschepiga. Našli také, že byl vyznamenán jako hrdina Ruské federace. To je nejvyšší ocenění v Rusku, zřejmě za organizaci úniku ukrajinského prezidenta Janukovyče do Ruska. Tento rozkaz je zpravidla osobně vydán prezidentem; je tedy víc než pravděpodobné, že tajný agent Chepiga nebyl pro Putina jen pouhé jméno.
Značné snížení popularity
Aféra Skripal se vyvíjí k jedné z největších a nejvíce trapných porážek v historii ruských a sovětských tajných zpravodajských služeb. Ukázalo se například, že ruští agenti cestovali v tajných misích s pasy, s blízkými sériovými čísly. Na základě těchto sériových čísel mohou být objeveny pravděpodobně celé sítě. V Nizozemsku byli odhaleni čtyři důstojníci GRU, kteří s těmito pasy přicestovali a chtěli proniknout do sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní, organizace, která se zabývá právě útokem agentů nervovým jedem ve městě Salisbury. Podle nizozemských vyšetřovatelů se chtěli stejní muži i pokusit napadnout počítače sítě mezinárodní antidopingové agentury (WADA) z týmu, který vyšetřoval sestřelení MH17. V Rusku nejsou tato odhalení vůbec dobře přijatá. Dokonce i věrní, loajální komici, žertují o tom v televizi, která je pod kontrolou státu.
Ruská mocichtivá mašinerie nyní dosáhla bodu, kde se jeho strategie nestydatosti obrací proti ní, samé. Tajné služby se starají o důvěryhodné maskování svých agentů stejně tak málo, jako o propagandistickou mašinérií k důvěryhodnosti svých lží. Pokud si můžeme ruskou veřejnost snadno „ovinout kolem prstu“, se zahraničními zpravodajskými agenturami to nebude obtížnější, tak pravděpodobně uvažují. A pokud propaganda tvrdí, že v zahraničích úřadech sedí nekompetentní idioti, věří tomu především jen ruská tajná služba.
Otevřená agrese, ke které se dříve či později ruský stát přizná, je očividně lépe přijata veřejností než tyto trapné porážky. Plánovaná důchodová reforma také přispívá ke špatné náladě obyvatelstva. Podle nejnovějšího průzkumu soukromého volebního ústavu pro výzkum veřejného mínění Nevada, Putinova popularita klesla na úroveň roku 2013, tedy na úroveň v roce mezi obyvatelstvem velmi populární invaze na Krym a na východní Ukrajinu. Navzdory téměř úplné kontrole státu prostřednictvím médií, jen 58% dotázaných dnes podporuje Putina - což je pro Rusko velmi nízké číslo.
Nikolai Klimeniouk, narozený v roce 1970 v Sevastopolu na Krymu, žije jako autor na volné noze v Berlíně.
Překlad J.Š.
* * *
Český zástupce pro boj s ruskými dezinformacemi v Bruselu končí, vláda hledá náhradu
„Rusko a jeho tajné služby jsou na informační válku velcí odborníci a my v ní prohráváme. Pokud tu válku chceme zastavit, musíme ji vyhrát. Ale nevyhrajeme ji tím, jak to dělá paní Mogheriniová. Milion eur horko těžko vyčleněných na sotva patnáctičlennou skupinu East Stratcom je ve srovnání s těmi stamiliony eur, které Rusko dává do Russia Today, Sputniku a všech těch serverů, zcela směšné,“ řekl v rozhovoru pro HlídacíPes.org europoslanec a znalec Ruska Jaromír Štětina.
* * *
Read more...