Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Babiš se rozjíždí, chce vyhrát volby - Nejdříve přišel Andrej Babiš letos v září s ostrými výroky o prohnilém korupčním prostředí v Česku, s nímž podle něj nic nedělá ani nynější vláda. Před pár týdny inicioval Akci nespokojených občanů (ANO 2011) a vyzval všechny: Podpořte lepší budoucnost pro sebe a pro svoje děti registrací na našich webových stránkách. A teď už majitel Agrofertu, jedné z největších českých firem, v­ rozhovoru pro MF DNES naplno řekl, že by chtěl uspět v příštích parlamentních volbách v roce 2014.

P.S. Stejný článek v tištěném sobotním vydání MFD má název: Babiš se rozjíždí: Chci vyhrát volby – také chybí poznámka z tištěného vydání: Rozhovor čtěte na straně A11 – níže si ho můžete přečíst celý. J.Š.27.11.2011

Stojí v čele jedné z největších českých firem. Patří ke třem nejbohatším lidem v Česku. Jako iniciátor Akce nespokojených občanů se postavil do čela boje proti korupci. Říká, že si plní další životní sen. Se svým hnutím chce vyhrát volby 2014. Andrej Babiš, podnikatel a lídr iniciativy ANO 2011.

Poslouchat a vnímat miliar­dáře Andreje Babiše není zrovna snadná disciplína. Dává naprosto volný prů­chod svým myšlenkám, a tak napří­klad začne mluvit o „šílené korup­ci", rázem přejde na nějakou „ob­ludnou lež", kterou si o sobě přeče­tl a musí ji hned vysvětlovat, a pro­mluvu zakončí třeba tím, že za ko­munismu nebylo „vše černobílé".

Pane Babiši, docela jsem ocenil, když jste tento týden před studen­ty řekl, že mluvení není vaše sil­ná stránka. Na druhou stranu: neshazujete se tím? Zvlášť když teď chcete strhnout davy?

Já hlavně říkám pravdu a sděluji své pocity. A to u nás není zvykem. Tím vším, co říkám, chci dát naje­vo, že je tu nějaká iniciativa, která je ve prospěch lidí. A je do jisté míry absurdní, že jsem s ní přišel právě já. Na druhou stranu nejsem scho­pen mluvit jako politici. Ti mluví tak, že už je lidi ani neposlouchají, ti politici je prostě uspí.

Svým nedávným vystoupením v Moravcových Otázkách v ČT jste stoprocentně nikoho neuspal: tam lítala silná slova o tom, kdo je zkorumpovaný, na čem všem se dohodl Bárta s Klausem...

Ten pořad měl poprvé sledovanost 720 tisíc. A kdyby nebyl hokej, mož­ná by se koukal milion. Možná si lidi volali a říkali: Hele, je tam nějakej magor, podívej se. Ale myslím, že i vnímali, co říkám. Reakce nor­málních lidí byly vesměs pozitivní.

Jaké? Už vás tlačí do politiky?

„Konečně někdo řekl pravdu." „Ko­nečně se někdo nebojí." Teď už máme pod naší výzvou ANO 2011 registrovaných čtrnáct tisíc lidí, na Facebooku máme dalších šest a půl tisíce lidí. Dostali jsme pět ti­síc e-mailů...

Vypadá to, že pro určité lidi jste nějakou novou nadějí.

Ano, cítím to tak. Píše se o mně sice, že naštvání není program. S tím sou­hlasím. Ale ono to celé vzniklo ne úplně plánovaně. Možná jsem ani nedomýšlel tyhle reakce. Ale roz­hodně to, co dělám, není jen výkřik do tmy.

Co tedy bude dál? Zmobilizoval jste nespokojené občany. První krok je za vámi. Co teď?

To vám určitě neřeknu.

Proč?

Protože nechci. Další krok je vtom, že nejprve jsem v televizi řval a teď už jsem se zklidnil. Budu studovat knihu Larryho Kinga o komunika­ci. Někdo mi doporučil, abych si vzal nějakého trenéra. Taky mi lidi říkají, abych mluvil buď česky, nebo jenom slovensky. Jenže já už neumím ani česky, ani slovensky. Za to nemůžu. Mám českou ženu, české děti, snažím se mluvit česky, ale mluvím blbě.

A když se dostanete do ráže, tak vám naskočí slovenština.

Přesně tak. Ale pochopte, já jsem ni­kdy nemusel takhle veřejně komu­nikovat. V byznysu funguju něja­kou mluvou, vlastně jako jakýsi stroj na rozhodování: mluvím rych­le. Musím. Přijde ke mně manažer, má na to minutu, řekne, co chce, proč, jaký má návrh. Já se na něco zeptám a jdeme dál. Když máte tři sta firem, nejde to dělat jinak.

Takže kvůli Akci nespokojených občanů se začínáte učit mluvit?

Musím. Jedni říkají, abych si pro tu­hle akci našel nějakého lídra, druzí říkají: Ne, ty musíš být lídr.

A co vy? Budete tím lídrem?

Není už jiná varianta. Já jsem lídr. Je nesmysl, abych hledal někoho ji­ného. Já dnes potkávám lidi, zná­mé, obchodní partnery, jak se vyja­dřují. Ti lidé mají strach.

Vy jste už taky několikrát řekl, že máte strach. Z čeho? Že vás bude někdo chtít umlčet?

Ano. Slyšel jsem, že 17. listopadu bylo zasedání URNA a že tam ně­kdo vykládal, že je na mě vypsaná odměna větší než na Mrázka.

Ale to můžou být naprosté tla­chy, nemyslíte?

Můžou, ale cítím se velmi nepříjem­ně, když jsem teď zostuzovaný před celým národem. Píší se o mně šílené věci. Komentátoři mě neustá­le ponižují. .

Myslíte, že jste v novinách „zostuzován" víc než vládní politici nebo politici vůbec? To se mi ne­zdá.

Ale mě ty lži strašně štvou. Protože mého tátu vyloučili ze strany a byl tři roky nezaměstnaný, a teď ně­kdo píše, že můj táta dělal to a to. To jsou prostě lži! Proto jsem na­psal na web svůj životopis.

Ale kvůli novinovým článkům se přece člověk necítí ohrožený na životě. Z čeho máte strach?

Prostě mě někdo může chtít uml­čet. Není to příjemný pocit.

Přesto budete lídrem hnutí...

Zatím.

Zatím? Chcete jít přece do voleb?

Netlačte mě do politiky! Je to hnu­tí.

Ale ve svých inzerátech jste psal: Pokud se nám podaří nejpozději do dvou let „zaplnit Václavské ná­městí" a představit na něm kon­krétní vizi budoucnosti, může se naše hnutí transformovat v politickou stranu a prosadit se ve vol­bách 2014. Budete teď tedy svolá­vat demonstrace?,

Ne, nebudeme nic svolávat. My teď začneme normálně pracovat. Budeme organizovat diskuse k růz­ným tématům. Teď jsem třeba byl na magistrátu na vystoupení es­tonského premiéra. Super! Co my tu vlastně řešíme? Jděme do světa! Tam už to všechno vymysleli. Es­tonsko má 1,3 milionu obyvatel. Jako Praha. Ale to je ráj na zemi! Přebytkový rozpočet, nejmenší za­dluženost, všichni jsou happy. Žádné sociální rozdíly.

Takže program vašeho hnutí vznikne tak, že opíšete, jak to dě­lají jinde. A bude to tu fungovat?

Já jen říkám: Pojďme do Singapu­ru, tam berou ministry na inzeráty. Pojďme do Dánska, nejméně zko­rumpované země, tam mají specia­lizovaný soud na trestné činy poslanců, ministrů a soudců. Pojďme do Švédska, kde jsou vyšší daně. Já nemám problém s vyššími daněmi. Chceme lidem říkat věci jednodu­še, aby tomu rozuměli: jak se mají změnit zákony, jak se má řešit zdra­votnictví, školství... Mám takový­hle štos papírů na všechno možné, na proexportní politiku, na katas­tr... Co chcete? Máme tisíce e-mailů a ty lidi říkají, jak by to mělo být!

Ale vždyť se vám ty tisíce lidí ani neshodnou. Co člověk, to názor. Co vy s tím?

Ano, ale my chceme dělat kulaté stoly, kde budou levičáci, pravičáci, středoví... já se ani v těch parta­jích nevyznám.

Máte za to, že pak budete umět vyřešit všechny problémy společ­nosti? Lépe než dnešní politici?

Podívejte se, lidi vůbec ta politika nezajímá. Je zajímá každodenní ži­vot. Jestli vyžijou z důchodu, jestli je jejich doktor naštvaný, nebo ne, jest­li má dobrý plat. Jestli funguje veřejná doprava. My jsme tady dospěli do situace, kde nějaká elita žije ve svém světě a sociální rozdíly se zvět­šují.

A já se ptám, jestli vaše hnutí bude schopno přinést na všech­ny tyhle problémy řešení, a to ře­šení efektivnější, než nabízí dneš­ní vláda nebo dnešní opozice?

Než vláda? Copak dnešní vláda má nějaké řešení? Hlasují si každý, jak potřebuje. Víte, co je nejhorší? Ni­kdo neumí pochopit, proč to ten Babiš dělá. A víte, proč to neumí po­chopit? Protože my jsme se naučili v tom kapitalismu a svobodě, že všechno děláme za něco. Vztahy ve společnosti jsou nenormální. Tak proč to ten Babiš dělá? A teď ty ne­smysly: že mám prý velké úvěry! Nesmysl! Agrofert neměl v životě lepší rok než tento. Nebo prý že mám nějaké dotace. Já mám úplně stejné dotace jako každý český ze­mědělec!

Tak tedy ukončeme dohady a řek­něte: Proč to ten Babiš dělá?

Babiš měl v životě nějaký vývoj. Ně­jaké cíle a ty si plnil. V patnácti jsem začal chodit na brigády, šetřil pení­ze. Vystudoval s červeným diplo­mem. Stále jsem fyzicky pracoval, ta­petoval byty, stavěl chaty, všechno, abych vydělal prachy. Chtěl jsem po­stavit řadový dům v Děvínské Nové Vsi na pozemku 312 metrů čtvereč­ních. Měl jsem starého wartburga... Plníte si sny. Postavil jsem barák. Vy­cestoval jsem jako delegát podniku zahraničního obchodu. Naučil se dělat byznys. Vrátil se domů. Vybu­doval největší českou firmu od nuly...

Takže teď si plníte další sen?

Ano. Babiš si splnil skoro všechny sny. Vydělal miliardy poctivou pra­cí. To lidi neumějí pochopit. Udě­lal jsem nějaké charitativní věci. Všichni si budou myslet, že jsem nenormální, ale já si vážně myslím, že tahle země nemá za současné situace, současného rozložení poli­tických sil žádnou pozitivní per­spektivu. Já tady platím 600 milionů korun ročně daně, vím, kdo to tu krade, ale k tomu už se nechci vracet... Prostě Česká republika je firma, která má nějaké peníze, něja­ké příjmy, výdaje, dluhy... Je to fir­ma v krizi a někdo musí ten vývoj zvrátit.

Vy jste po osmnácti letech v byz­nysu došel k poznání, že teď na­stal čas, abyste zachránil republi­ku neboli firmu v krizi?

Jsem starší člověk. V každé fázi ži­vota jsem měl nějaké představy: když jsem byl mladý, chtěl jsem být bohatý, úspěšný. Potom máte další cíle. A když na sklonku živo­ta máte pocit, že už nic nechcete, tak se upnete na takovouto aktivi­tu. A že je v tomto státě něco špat­ně, to se asi shodneme. Vezměte si ten nedávný průzkum: 31 pro­cent lidí si myslí, že za starého re­žimu bylo lip. 32 procent říká, že je lip teď. A ti ostatní to mají na­stejno.

Mimochodem: kde na téhle škále ležíte vy?

Já jsem vítěz revoluce. Jednoznač­ný. Jsem kapitalista, mohl jsem vy­budovat firmu, jsem bohatý člo­věk, v podstatě mi nic nechybí. To je jasné. Já jen říkám, že za starého režimu jsem dostal půjčku 600 ti­síc na patnáct let zajedno procen­to. To je výhodnější než dneska. Tak proč říkat, že bylo všechno čer­nobílé. Nebylo. Je jasné, že to byl špatný režim, nedemokratický. Já jen říkám to, co říkají lidi.

Říkal jste také, že lidé nedove­dou pochopit, proč to děláte. Ale mně se zdá, že spíš nechápou, proč se svou iniciativou přichází­te až teď. Korupce, kterou kriti­zujete, tu byla vždycky, ale vy jste ji předtím nekritizoval. To jste o ní nevěděl?

Ale v mém byznysu ke korupci ne­docházelo. Za Topolánka sem při­šly případy, kdy si údajně ministr kupoval místo. Nic horšího než Řebíčka na dopravě jsme tu neměli. To, že Dalík řídil celý stát, to vědě­li všichni. Akorát my žijeme v té Andersenově pohádce, kdy Babiš je jediné dítě, které říká, že císař je nahý.

No o korupci nemluvíte jediný a nejsem tak naivní, abych si mys­lel, že tady před Topolánkem ne­byla. Viz případy privatizace Mostecké uhelné nebo Škody Plzeň. To jsou věci z dob vládnutí ČSSD. O těch jste nevěděl?

Takové informace jsme neměli. V ČSSD jsem nikdy neměl kamará­dy, ty jsem měl v ODS.

Ale vy teď srovnáváte, kdy začala korupce bobtnat a k úplatkům se údajně přidávaly tři nuly. To pře­ce nemůžete vědět, když jste se korupce neúčastnil. A říkáte-li, že jste v ČSSD neměl kamarády, pak musím zmínit třeba Stanisla­va Grosse...

Ale to je nesmysl! My jsme se rodin­ně nijak nestýkali, moje žena ne­zná jeho, já neznám jeho ženu... Prostě jsme spolu jen komunikova­li, tak jako jsem komunikoval s jiný­mi. Stejně tak jsem byl na narozeni­nách Zemana, Topolánka...

Ano, někde jste už řekl, že jste tam chodil pro ten pocit, jak jste vlivný.

Chvilku jsem takový pocit měl, ano. Ale já po nich nic nechtěl. Jen jsem jim říkal své názory. Byznys se stá­tem jsem nedělal.

Pane Babiši, chápu, že téď si hod­ně věříte, ale máte i záložní plán? Tedy pokud vám ten nový sen ne­vyjde a lidé vám ho nesplní?

Ale já si myslím, že to vyjde. O tom jsem přesvědčený. To hnutí posta­vím tak, aby vyhrálo příští volby.

To je sousto! Ale přece jen? Když to neklapne: nasednete do leta­dla a odstěhujete se jinam?

Když to neklapne, tak budu mít ostudu. Co? Já už v životě zažil lecos.

Co si s tou ostudou na sklonku ži­vota počít?

Nic. Budu chodit kanálama, Vyko­pu si nějaký kanál z Průhonic na Chodova nikdo mě neuvidí (směje se).

Rozhovor vedl: Jiří Kubík

Zástupce šéfredaktora

MFDNES

Andrej Babiš

Narodil se 2. září 1954 v Bratislavě. Vystudoval zahraniční obchod na VŠE v Praze (1978). Vstoupil do komunistické strany a díky tomu    . mohl v cizině zastupovat podniky zahraničního obchodu. Od r. 1985 do r. 1991 žil v Maroku. V lednu 1993 založil Agrofert, z něhož se postupně stala jedna z největších českých firem. Babiš je jako vlastník Agrofertu (sdružujícího na 300 firem) jedním z nejbohatších Čechů. Jeho.majetek je odhadován v řádu desítek miliard korun.

* * *

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)