Kde mohly být dnes Krkonoše, kdyby je ovládaly staleté rody Harrachů, Czerninu, Spindlerů, boudařů a dalších? Zbavili jsme se nenávratně hodnot, budovaných po staletí, které v jiných zemích pomáhají udržovat a rozvíjet vyspělou společnost. Budeme stále více pociťovat, že v našich životech chybí něco, co se žádnými penězi koupit nedá. Za likvidaci staleté tradice, vytvořených materiálních a morálních hodnot, barbarsky zlikvidovaných lůzou během pár let, nelze nezaplatit a neočekávat logické následky s negativním dopadem na zemi a životy nás všech! Pouhá vláda peněz vedla dříve či později k úpadku a zkáze. J.Š.
* * *
Ve věku nedožitých 89 let zemřel v rakouském Bad Vöslau vrchlabský rodák Alexander Graf Czernin-Morzin, hlava slavného krkonošského rodu, který v nejvyšších českých horách zanechal výraznou stopu. Nebýt druhé světové války, patřila by mu polovina Krkonoš.
Alexander Czernin-Morzin se narodil v jižním křídle vrchlabského zámku, který hraběcí rod na přelomu 19. a 20. století přestavěl, jako nejstarší syn posledního majitele panství. Dnes zde sídlí úředníci vrchlabské radnice. Czernin-Morzinové rovněž založili nedaleký klášter, v současnosti sídlo Krkonošského muzea Správy KRNAP, nebo děkanský kostel.
… „Byl to hodně vnímavý, kosmopolitní a otevřený člověk. Každý, kdo se s ním dostal do kontaktu, ho měl rád, protože byl velice přátelský. V Kanadě se stal IT specialistou a přednášel na univerzitě, měl dokonce první privátní počítač v Britské Kolumbii. Pořád šel s dobou a byl velmi pokrokový. Totéž platilo o jeho myšlení,“ říká na adresu šlechtice krajinný ekolog Pavel Klimeš z Horního Maršova, který se s ním seznámil na začátku 90. let a přáteli zůstali až do jeho smrti.
… Naposledy se s ním v Čechách potkal před třemi lety ve státním archivu v Zámrsku. Zde jsou uložené jeho soukromé dokumenty, které v Československu po roce 1945 zůstaly. Mimo jiné také rodinná alba.
„Když si je prohlížel, byl dojatý. Nakonec mu z devíti alb, které vedla jeho maminka, poskytli alespoň skeny,“ dodal Klimeš, který se v pátek zúčastní Czerninova pohřbu v Rakousku.
… Czerninové byli nejvýznamnějšími staviteli lesních cest ve středních a východních Krkonoších. Zbyla tu po nich například Dřevařská cesta po úbočí Kozích hřbetů, Emmina cesta z Maršova do Malé Úpy nebo Biskupský chodník ze Lvího dolu k Jelence.
* * *
Poslední tradiční boudař v Krkonoších zemřel…
… Mluvil nejen rodnou němčinou, ale i pěkně česky. U našich dokumentaristů jsem apeloval, aby s Herbertem natočili alespoň „dvacítku“, tedy dvacetiminutový film. Nepovedlo se to. Naposledy v minulém létě jsem ho chtěl představit v dokumentu k padesátému výročí KRNAP, i přes snahu paní režisérky se pražským producentům z ČT zdál horal moc starý. …
https://www.sinagl.cz/postrehy-a-komentare/4281-posledni-tradicni-boudar-v-krkonosich-zemrel.html
* * *
Kde mohly být dnes Krkonoše, kdyby je ovládaly staleté rody Harrachů, Czerninu, Spindlerů, boudařů a dalších? Zbavili jsme se nenávratně hodnot, budovaných po staletí, které v jiných zemích pomáhají udržovat a rozvíjet vyspělou společnost. Budeme stále více pociťovat, že v našich životech chybí něco, co se žádnými penězi koupit nedá. Za likvidaci staleté tradice, vytvořených materiálních a morálních hodnot, barbarsky zlikvidovaných lůzou během pár let, nelze nezaplatit a neočekávat logické následky s negativním dopadem na zemi a životy nás všech! Pouhá vláda peněz vedla dříve či později k úpadku a zkáze.
Jan Šinágl, 4.4.2019
Read more...