Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Aktualizováno 22.5.2023:Dcera Lavrova byla vyhoštěna z Gruzie spolu se svými příbuznými... Plánovaná veselka vyvolala protesty Gruzínců před budovou hotelu. Prezident země zasáhl, svatbu zrušil a Lavrovovi příbuzní byli ministerstvem vnitra eskortováni ze země. - Bravo Gruzínci! JŠ

***

Praha Broadway 8.5.2023: Neuvěřitelný koncert na podporu Ukrajiny - Praha 14.5.2023: Ukrajinci slaví Den Matek - Předsedu Nejvyššího soudu Ukrajiny zadrželi kvůli přijetí úplatku. Dalších 18 soudců se vyšetřuje. Kéž by si PČR vzala z Ukrajinců příklad! - Ukrajinci poblahopřejí společně všem matkám ke Dni matek -- Ukrajina  musí do NATO co nejrychleji, jinak budou škody pro všechny mnohem větší. Ukrajinci denně umírají i za nás a naši svobodu. Více už udělat nemohou, za to my mnohem více! Každý musíme slevit ze svého sebestředného, nezřízeného blahobytu, to je to nejmenší. Toto je skutečný hrdina !  Letošní ročník Eurovize se měl konat na Ukrajině – Evropa opět couvla a zbaběle ustoupila. Mohl to být rozhodující psychologický úder Putinovi, kdy by ukázala svoji morální převahu a jak vnímá „fašistickou“ zemi. Evropě zoufale chybí nový Churchill !JŠ

***

Válka na Ukrajině je nejhorší, co jsem kdy zažil, popisuje světoznámý novinář Luke Harding

Ruští agenti se vloupali do mého bytu. Na svůj film o Buči se nemůžu dívat, říká válečný reportér Guardianu 

***

Putin už je chodící mrtvola. Někdo z nejbližšího okolí ho dříve, či později odstraní z úřadu, nebo ze život

                                       ***

Nazpívali ji i Alexandrovci (k dohledání už není). Na naše Letní tábory v Praskolesích zveme i ukrajinské děti – samozřejmě zdarma. Přikládám dnešní článek redaktorky LN Magdalény Komůrkové „Někdy je mi stydno, že se nám zde daří“ a skvělý rozhovor na ČRoPlus (od 11:35 hod.) Host Jan Černý, ředitel sociálních a vzdělávacích programů Člověka v tísni. Během uplynulého roku odešlo z Ukrajiny do Evropy osm milionů lidí. Někteří z nich čekají na první vhodný okamžik k návratu, jiní se snaží zapustit kořeny v nových domovech.

Je skvělé, že je Česká republika plně podporuje Ukrajinu a Ukrajince, jak vojensky, tak podporou těch, co ztratili své domovy a své blízké. V každé krizi se pozná skutečný přítel, pevnost charakteru a vztah ke skutečným hodnotám, bez kterých pozbývá lidský život svého smyslu.

Připojuji fotografie z divadla Brodway na Příkopech v Praze, ze dne 8.5.2023 a koncertu ženského „Batalionu“ (bylo mi ctí moci nádherný obraz ohroženého dítěte vydražit). Neskutečný koncert, plný naděje a pozitivní energie. Žádná média nebyla přítomna. Škoda, diváci veřejnoprávní ČT přišli o vrcholný umělecký a duchovní zážitek. Jen tak se nevidí. Jistě by ho s nadšením uvítali jako potřebnou "živou vodu" pro duchovně prázdný program většiny pořadů.  

Jedna fotografie dítěte a výraz jeho tváře, vypovídá o válce vše - i o světu, který už nad sebou ztratil kontrolu. Jde nám všem o přežití. Pasivita a čekání vede jen k přežívání a postupnému umírání zaživa. Podívejte se na tohoto chlapce a konejte - i za něho každý den. On se bránit nemohl... JŠ

***

 Ukrainian song "Oi u luzi chervona kalyna" | Opera singers at Žalgiris arena

***

Verkhovyna | Unexplored Ukraine

***

 ! POMÁHEJ UKRAJINĚ – UKRAJINA SOS - NAŠI UKRAJINCI !

„Novinář je něco jako doktor – může mít své osobní sympatie k pacientům, ale nesmí se to projevit na tom, jak s nimi jedná“, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz mediální expert Jan Jirák. Podle něj byly předvolební debaty ČT zbytečně nabité emocemi a veřejnoprávní instituce by se z toho měla poučit.

Je smutné, že to veřejnoprávní ČT musí připomínat mediální expert. V západních veřejnoprávních TV je to naprostá samozřejmost - pro moderátory a diváky. Debaty na ČT by mnohdy vnímali daleko spíše jako součást silvestrovské zábavy – moře slov, emocí, na úkor věcnosti a obohacení diváka. Nejkřiklavějším případem je moderátor ČT Jakub Železný. Osobnostně svoji roli nezvládá – ovládá jeho. Je ostudou  veřejnoprávní ČT, že v ní dostávají prostor psychicky labilní moderátoři. Není divu, že z ní ti nejlepší odešli, byli odejiti, resp. odcházejí. JŠ

Čtu je denně a považuji za jedny z nejlepších deníků v zemi. Oceňuji jejich čtenářsky příjemný grafický styl, přehlednost, titulkovou „nepřesycenost“ a pluralitu názorů. Nicméně kvalit za doby šéfredaktora Ferdinanda Peroutky(1945-1948) nedosahují. Chybí jim výrazné novinářské osobnosti, skutečně svobodné. Dnešní  svoboda tisku má daleko k té do roku 1948, kdy začala být ukrajována, až nebyla vůbec.

Literární historik Václav Černý o Peroutkovi napsal:

„Mně těch několik sporadických kontaktíků úplně stačilo, aby mi bylo zřejmé, že běží o člověka vysoké intelektuální úrovně, pronikavého politického i kulturního pohledu i rozhledu. Poctivého a mravného. Masaryk neměl schopnějšího stoupence a působivějšího publicistického mluvčího. A to tím spíš, že Peroutka nebyl vyznavačem slepým a duchem pouze repetičním. Byl muž přímý, nezáludný, bez podtrhů a kliček, obchůzek a kompromisů. Což ho nečinilo zvlášť schopným pro kariéru veřejného politického činitele, parlamentního mluvky a kandidáta na ministerské křeslo, on o ni ostatně nestál.“

Peroutka psal svobodně až do konce svých dnů. Je stále nedostižným příkladem. Dnes mají hlavní média své hranice, které si netroufají překročit.