Čtu je denně a považuji za jedny z nejlepších deníků v zemi. Oceňuji jejich čtenářsky příjemný grafický styl, přehlednost, titulkovou „nepřesycenost“ a pluralitu názorů. Nicméně kvalit za doby šéfredaktora Ferdinanda Peroutky (1945-1948) nedosahují. Chybí jim výrazné novinářské osobnosti, skutečně svobodné. Dnešní svoboda tisku má daleko k té do roku 1948, kdy začala být ukrajována, až nebyla vůbec.
Literární historik Václav Černý o Peroutkovi napsal:
„Mně těch několik sporadických kontaktíků úplně stačilo, aby mi bylo zřejmé, že běží o člověka vysoké intelektuální úrovně, pronikavého politického i kulturního pohledu i rozhledu. Poctivého a mravného. Masaryk neměl schopnějšího stoupence a působivějšího publicistického mluvčího. A to tím spíš, že Peroutka nebyl vyznavačem slepým a duchem pouze repetičním. Byl muž přímý, nezáludný, bez podtrhů a kliček, obchůzek a kompromisů. Což ho nečinilo zvlášť schopným pro kariéru veřejného politického činitele, parlamentního mluvky a kandidáta na ministerské křeslo, on o ni ostatně nestál.“
Peroutka psal svobodně až do konce svých dnů. Je stále nedostižným příkladem. Dnes mají hlavní média své hranice, které si netroufají překročit.
Někdy na podzim mne překvapila svými odvážnými články nová redaktorka LN Magdalena Komůrková, pravidelně potvrzovala příjem mých článků. LN otiskly jen několik jejích článků. Náhle přestala příjem mých informací potvrzovat. Její email - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. stále hlásí: „Příjemce má plnou poštovní schránku a nemůže teď přijímat zprávy. Zkuste svou zprávu poslat znovu později, nebo příjemce kontaktujte přímo.“ (naposledy 17.12.2023)
Důvodů může být více, ale že někomu „vadila“ nelze vyloučit. Při jejím prvním článku jsem si hned vzpomněl na Ferdinanda Peroutku. Určitě vy ji ocenil a podpořil.
Podivnosti se dějí i v Dopisech redakci
Kdysi mi pár komentářů zveřejnily. Dnes zveřejňují příspěvky, až na vzácné výjimky, od stále stejných čtenářů, byť některé postřehy jsou výborné. Mé už nezveřejňují. Jednou byl odpovědný na dovolené, jindy toho měly moc, nebo neodpovídali vůbec…
Boj o skutečnou svobodu slova je stále aktuální. Věřme, že jednou redaktoři budou moci psát skutečně svobodně, beze strachu, autocenzury. Demokracie bez svobodného tisku není demokracií, ale demokratůrou, jak přesně vystihl Karel Kryl. I po 30ti letech jsou jeho slova stále platná.
Vzpomeňme i Jimmyho Laye z Hongongu, kterému právě začíná soud v Číně za svobodu slova. Hrozí mu doživotí, kdy už je 3 roky ve vyšetřovací vazbě. Propuštění na kauci mu bylo zamítnuto. Je i britským občanem. Číňané odmítli jeho britského obhájce. JŠ
***
MZV ČR v Rijádu nepomohlo svému diplomatu, zemřel. Odmítá odškodnit pozůstalé
Read more...