… A tihle dělňasové (znovu říkám, nemá to nic společného s dělnickou profesí, je to mindset) nám dnes vládnou. Takový je Zeman, takoví jsou lidé, kteří ho volí, takový je Uzel. Je to archetyp toho nejbéčkovějšího 
Česka B, sociální skupina, kterou nám byl čert dlužen a kterou tu vypěstovala ta bolševická pakáž, a které se nám zatím nepodařilo zbavit. Slova nemohou vyjádřit moje hluboké pohrdání k takovým existencím. ...
***
Ke dni 28. Října byl dr. Uzel prezidentem Milošem Zemanem vyznamenán Medailí za zásluhy I. stupně...
Je „mediální hvězdou“ podobně jako kdysi za totality Miroslav Plzák. Nemíním srovnávat morální profil obou. Čtenář nechť si sám učiní vlastní názor, nicméně nevylučuji, kdyby dr. Plzák žil, že by i on byl dnešním prezidentem vyznamenám, jako jím byly vyznamenáni osoby, které se rozhodně nechovaly nepřátelsky k totalitnímu režimu.
Není bez zajímavostí, že bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, presidentka Unie rodinných advokátů, byla v letech 1987 až 1989 kandidátkou KSČ. Úzce s Radimem Uzlem spolupracuje. Sama je také mediálně velmi aktivní, včetně vydávání článků a knih.
Měla být i tajemnicí Rady obce spisovatelů, kde má být členem i Radim Uzel, tedy nevylučující výhody napojení na předsedu Tomáše Magnuska. To není žádný spisovatel tak, jak si jej představuje veřejnost. Nelze se divit, že tato organizace není veřejnosti moc známá, pokud vůbec, přitom by měla pařit k vůdčím duchovním silám společnosti. Měl ji údajně přivest „zu grunde“? Zasedání se konají i v Babičinně údolí, kde předseda vlastní pension Viktorka. Jezdí tam i Unie advokátů na školení. Uzel tam má mít „domovské právo“ a má tam údajně přednášet naprosté nesmysly z hlediska sexuologie. Je dost svázán s Danielou Kovářovou, která se také často věnuje tématu sexuologie. Napsali společně i knihu Jak se žije padesátkám, aneb čarodějnice neupalovat. Neuvěřitelně populistický styl. Svého času myslela vážně i kandidaturu na presidenta republiky, kdy jí měl Radim Uzel pomáhat. Knihu Pivář a blondýna napsala s Ladislavem Jaklem, bývalým ředitelem politického odboru KPR Václava Klause, právě vydává. Nelze se ubránit myšlenkám, že se může jednat o účelová spojení a vzájemně výhodné „obchody“.
Na téma Uzel píše jistý Ruščák:
Po přečtení projevu vrchního prasáka Uzla je čas na trochu toho zdravého elitářství, n'est-ce pas.
Jedna z dlouhého seznamu škod, které u nás zůstaly po komunistech, je archetyp "dělňase". Neplést s dělníkem - dělník je profese a je to poctivá práce jako každá jiná. Dělňas je gottwaldovský sprosťák (ideálně s rádiovkou) pohrdající čímkoliv intelektuálním, čímkoliv uhlazeným, libující si v předvádění fyzické síly, ostentativně opovrhující slušným chováním, respektem k druhému člověku, zejména pak ženám (na které sahá, kdy se mu zachce) nebo dětem (o kterých se vyjadřuje jako o "smradech" a má pocit, že když nejsou bity, nevyroste z nich nic dobrého). Dělňas se ostentativně nestará o svůj zevnějšek, ne snad proto, že by to nepovažoval za prioritu, ale právě proto, aby dal najevo, že není ani náznakem ničím podobný své nemesis: buržoazii. Dělňas je ostentativně vulgární, každým svým krokem musí dávat najevo svou domnělou převahu nad okolím tím, že bude sprostější a hulvátštější, než ono.
A tihle dělňasové (znovu říkám, nemá to nic společného s dělnickou profesí, je to mindset) nám dnes vládnou. Takový je Zeman, takoví jsou lidé, kteří ho volí, takový je Uzel. Je to archetyp toho nejbéčkovějšího Česka B, sociální skupina, kterou nám byl čert dlužen a kterou tu vypěstovala ta bolševická pakáž, a které se nám zatím nepodařilo zbavit.
Vypelichané poloopice, co se rády vidí jako div ne Čingischánovi potomci, jejichž jediným životním snem je, aby se jich okolí bálo.
Slova nemohou vyjádřit moje hluboké pohrdání k takovým existencím.
Výše uvedené informace nevyhledávám. Pokud pocházejí z důvěryhodných zdrojů a odpovídají i mým zkušenostem, je moji povinností, v zájmu svobody slova, tisku a práva veřejnosti na informace, je zveřejnit. Stejně tak zveřejním i případně reakce kritizovaných.
Jan Šinágl, 11.12.2020
* * *
Read more...