Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Poslanecká sněmovna dne 30. 7. 2021 odmítla návrh na odškodnění pro ty, kdo byli za minulého režimu neoprávněně vystaveni ochrannému dohledu, stejně jako pro ty, kdo byli nezákonně vyloučeni ze středních škol nebo učebního poměru.

Ze 123 přítomných poslanců hlasovalo pro odškodnění 47, resp. 48. (K přijetí návrhu bylo třeba 62 hlasů.)

I když proti byl jen zanedbatelný počet, klíčové bylo, že z přítomných poslanců se převážná většina zdržela hlasování, mezi nimi i prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která se loni do médií vyjádřila, že odškodnění za ochranný dohled je „náš dluh“. (Viz podrobnosti v příloze - „Cena za otevření toho tématu pro mě osobně byla velmi vysoká, nicméně jsem ráda, že se ten dluh splatí, aspoň v to doufám. A jistě o tom přesvědčím kolegy ve Sněmovně“.)

Zdá se, že tento „dluh“, stejně jako diskriminace neoprávněně vyloučených středoškoláků a učňů, většinu poslanců nezajímá.

Podrobnosti k průběhu hlasování podle záznamu z jednání Poslanecké sněmovny:

Poslankyně Lenka Dražilová: Tak tedy přistoupíme k hlasování. Legislativně technické návrhy ve třetím čtení nebyly načteny, takže začneme hlasovat pozměňovací návrh J1 pana poslance Michálka, který se týká kompenzace pro středoškolské studenty za neoprávněné vyloučení ze studia za minulého režimu. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Pardon, mně to nějak nejde zmáčknout... už. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, hlasovalo 123 poslanců, pro 48, proti 12. Návrh nebyl přijat. Prosím.

Poslankyně Lenka Dražilová: Dále hlasujeme pozměňovací návrh pod písmenem J2, rovněž pana poslance Michálka, který se týká odškodnění za šikanózní ochranný dohled za minulého režimu. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, hlasovalo 123 poslanců, pro 47, proti 6. Návrh nebyl přijat.

 ---

 (Další podrobnosti ve zprávě níže.)

30. 7. 2021 zapsal: L. Müller 

***

Poslanecká sněmovna 14. 7. 2021

--

Návrhy na odškodnění (vyloučení středoškoláci a učni; ochranný dohled)

Dne 14. 7. 2021 byl v Poslanecké sněmovně projednán ve 2. čtení návrh novely zákona o důchodovém pojištění.

V rozpravě byl mj. předložen návrh, aby bylo přihlédnuto k zákonu č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a aby důchod neoprávněně vyloučeným středoškolákům a učňům byl upraven dodatečným zápočtem dob stejně, jako je tomu u vysokoškoláků; potřebu odstranění této diskriminace navrhovatel Jakub Michálek demonstroval na  konkrétních příkladech:

• Karel Brabec (nar. 1937) z Brna,
• Michal Mišove (nar. 1941) z Bratislavy,
• Robert Žibrún (nar. 1969) z Orlové.

 Další návrh se týkal toho, aby v rámci důchodového zabezpečení dostali kompenzaci i ti, kdo byli neoprávněně vystaveni ochrannému dohledu; jako příklady této perzekuce byli jmenováni:

 Miloslav Hrubý (nar. 1929) z Příbrami,

• Jozef Bezděk (nar. 1936) z Hann. Mündenu (Německo),
• Pavel Wonka (nar. 1953, zemř. 1988) z Vrchlabí.

 V čase vymezeném pro diskusní příspěvek nebylo možné zmiňovat všechny osoby, které byly obdobně postiženy.

 Jednání o novele zákona postoupilo do 3. čtení, které by mělo proběhnout ještě koncem tohoto měsíce. Tam by se mělo rozhodnout, jestli návrhy budou přijaty, či odmítnuty.

Podrobnosti viz ve videozáznamu, který je dostupný na

https://videoarchiv.psp.cz/

Kategorie: Jednání Poslanecké sněmovny

Akce: 111. schůze Poslanecké sněmovny

Název: odpolední jednání 14. 7. 2021 od 14:30 do 18:20

(Začátek přednesu shora uvedených návrhů je v 15:55:55, konec v 16:01:57)

Vlastní texty obou návrhů jsou k dispozici na

https://docs.google.com/document/d/1TzX4-0_Bqll-cDr3Gk9b8RE1K42xi_GIbFWOBRbVyrQ/edit

https://docs.google.com/document/d/1h5aosZJJ8LEsNzTf8u55RaeQd5jF7MkmiR90nN5GHRI/edit

15. 7. 2021

Zapsal: L. Müller

***

Seznamzpravy.cz – 25. 7. 2021

Odpírači vojenské služby a „horní patra justice“

Portál Seznamzpravy.cz přinesl 25. 7. 2021 další článek, který se týká odpíračů vojenské služby, tentokrát ve vztahu k „horním patrům justice“:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/striz-neni-jediny-odmitace-vojny-stihali-i-dalsi-z-hornich-pater-justice-170336#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=sFBdd1bhTnp-2021072508

Článek vyvolává některé otázky, kterým stojí za to věnovat pozornost.

Otázka:

Jeden z dotazovaných bývalých komunistických vojenských prokurátorů se hájí odkazem na „slova někdejšího disidenta a zástupce VONS [Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných] Petra Uhla z roku 2005, že vinit [vojenského prokurátora] za žalobu Kočího je absurdní. Uhl také připomněl, že žalobce požadoval nižší trest.“ Je to přesvědčivá obhajoba?

Odpověď:

Tato „obrana Uhlem“ není nemá žádný právní význam. Spíše lze říct, že je „absurdní“, když vojenský prokurátor požaduje pro nevinného občana „nižší trest“. Pro nevinné lidi se nemá žádat žádný trest.

Otázka:

Proč vojenský prokurátor nepožadoval pro Kočího zproštění obžaloby?

Odpověď:

Patrně proto, že neuznával závaznost mezinárodních dokumentů, týkajících se se ochrany základních práv a svobod. To je zřejmé i z toho, proč po roce 1989 bránil rehabilitacím odpíračů vojenské služby.

Například dne 14. 7. 1993 ve věci druhého odsouzení Josefa Stasiuka (1930-2017) uvedl: „Nelze konstatovat, že by ... došlo k porušení zákona.“ Namítaný „rozpor s mezinárodními právními dokumenty“ vojenský prokurátor odmítl s tím, že ho „nelze akceptovat“. (Sdělení Hlavní vojenské prokuratury ČR č.j. Pz 130/92-13)

Dne 5. 10. 1993 v kauze Ladislava Koreně (1939-2020) uznal, že „uložený trest sice byl přísný“, nicméně dodal: „Avšak nelze jej považovat za zřejmě nepřiměřený.“ (Sdělení Hlavní vojenské prokuratury ČR č.j. Pz 58/93-9)

Otázka:

Znamená to, že se Josef Stasiuk a Ladislav Koreň jsou dosud vinni?

Odpověď:

Nikoli. Po zrušení vojenských prokuratur oba dosáhli plné rehabilitace, a to na základě mezinárodních právních dokumentů, jimiž bylo Československo vázáno ještě před rokem 1990. Viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne

• 4. 3. 1999 sp. zn. 6 Tz 144/98 ve věci Ladislava Koreně;
• 5. 12. 2002 sp. zn. 4 Tz 60/2002 ve věci Josefa Stasiuka.

Otázka:

V jiném případě se Anton Papfy (nar. 1969) odvolával „na vládní ustanovení o hornících, podle pracovníků vojenské správy ale nebyl na příslušném seznamu těch, kterým byl povolen odklad služby v armádě“. Jak to posuzovat?

Odpověď:

Sdělení v částce 41/1958 Ú. l. praví výslovně: „Podle usnesení vlády ze dne 12. března 1958 č. 229... budou k výkonu základní služby povoláváni odvedenci – horníci pracující v uhelných dolech pod zemí, jen pokud o to požádají.“

Sporná otázka tedy nespočívala v tom, zda vojenská správa měla Papfyho na nějakém svém seznamu, ale v tom, zda Papfy požádal, či nepožádal o povolání. A Papfy o povolání nepožádal.

Otázka:

Jak nahlížet na to, že bývalý vojenský prokurátor „nemá potřebu“ se k věci „s odstupem doby jakkoli vyjadřovat“?

Odpověď:

Novinář jistě nemůže začít bývalého vojenského prokurátora „mučit“, aby z něj nějaké vyjádření „vypáčil“. Nicméně čtenář si může udělat svůj vlastní úsudek. (Podobně jako soudci si mohou věc vyhodnotit, i když obžalovaný odmítne vypovídat.)

Otázka:

Vojenští prokurátoři stíhali odpírače vojenské služby opakovaně, a to i po roce 1989. V opakovaném odepření spatřovali vojenští prokurátoři větší „společenskou nebezpečnost“. Proč to Ústavní soud ČR označil za nesprávné?

Odpověď:

Ústavní soud to shrnul takto: „Ostatně absurdnost ... vyplývá i z faktu, že... by obviněný mohl být nepřetržitě uznáván vinným a ... trestán ... a ve vězení by strávil delší dobu než ten, kdo se dopustí vraždy.“ (Nález ze dne 20. 3. 1997 sp. zn. I. ÚS 184/96 ve věci Josefa Choděry)

Otázka:

V článku se tvrdí, že někteří soudci z „horních pater justice“ se s úplnou rehabilitací odpíračů vojenské služby „těžce vyrovnávali“. Lze toto tvrzení nějak doložit?

Odpověď:

Ano, lze to doložit například nálezy Ústavního soudu ČR ze dne

• ·       7. 10. 1998 sp. zn. II. ÚS 285/97 ve věci Ladislava Koreně;
• ·       12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 187/2000 ve věci Jana Marešky;

• 11. 3. 2003 sp. zn. I. ÚS 671/01 ve věci Josefa Nagye;
• 26. 3. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 42/02 (č. 106/2003 Sb.) ve věci Vladimíra Waise;
• 1. 4. 2003 sp. zn. II. ÚS 674/01 ve věci Jána Káry;

• ·       1. 12. 2005 sp. zn. II. ÚS 290/05 ve věci Adolfa Walici.

Otázka:

Jak se mohu s nálezy Ústavního soudu ČR seznámit?

Odpověď:

Všechny nálezy jsou dostupné na https://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx; stačí zadat spisovou značku.

27. 7. 2021 zapsal: L. Müller

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)