Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Okresní státní zástupkyně v Jindřichově Hradci JUDr. Yvetta Švecová dospěla 9. 4. 2021 k závěru, že dva příslušníci pohraniční stráže byli za zastřelení Faktora odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, a to „se za současné situace jeví jako dostatečné pro nápravu nezákonného postupu u Františka Faktora a poskytnutí morálního zadostiučinění“. Podle státní zástupkyně nejsou známy „žádné osoby..., které  by mohly žádat o odškodnění“. Vyslovení účasti na soudní rehabilitaci by tak podle ní bylo „rozhodnutím čistě formalistickým, které by nemohlo podat veřejnosti vyšší satisfakci než odsouzení osob, které se v minulosti přímo podílely na jeho smrti“. …

***

Východoněmeckého studenta Hartmuta Tautze (1968-1986) roztrhali pohraniční psi při pokusu o přechod československo-rakouské hranice. Na základě žádosti jeho maminky a sestry Caroly byl Hartmut rehabilitován 17. 3. 2017 Okresním soudem Bratislava I.

Příslušníci Státní bezpečnosti (StB) zadrželi dne 7. 10. 1980 v Českých Budějovicích tehdy dvacetiletého Petra Pospíchala. (1) Donutili ho nastoupit do civilního osobního vozidla a odvezli ho k obci Boršov nad Vltavou, kde ho na okraji prudkého srázu vyslýchali, opakovaně ho bili, kopali do něj a vyhrožovali mu shozením ze srázu. (Důvodem bylo to, že podepsal Chartu 77, nechtěl spolupracovat se Státní bezpečnosti a odmítl i nabídku emigrace.) Pospíchal si na toto počínání stěžoval na Generální prokuratuře hned v roce 1980 a potom znovu v roce 1991. Bez jakéhokoli výsledku. Počátkem letošního roku věc pojal z jiného pohledu; požádal o soudní rehabilitaci. A dostavil se další neúspěch.

Okresní soud v Českých Budějovicích (2) jeho návrh v neveřejném zasedání dne 6. 2. 2024 zamítl s tím, že šlo jen o krátkodobé zadržení, které nemělo povahu „zbavení osobní svobody“. Navíc „o zásahu příslušníků StB proti navrhovateli neexistuje žádný písemný záznam, nejsou známy osoby příslušníků StB, nelze je vyslechnout“. (3)

Pospíchal s tím nesouhlasil a podal proti tomu stížnost, v níž mj. poukázal na brutalitu, s níž vůči němu příslušníci StB postupovali.

V pátek 29. 1. 2021 v 9:00 hodin bude Městský soud v Praze projednávat návrh na rehabilitaci Velena a Stanislavy Fanderlíkových. O koho jde a oč půjde?

Velen Fanderlík (1907-1985) byl za první republiky advokátem a také předním činovníkem Junáka.

Po okupaci uprchl a zapojil se do justiční služby československé exilové armády v Londýně. Tam se v roce 1941 oženil se Stanislavou Zvědělíkovou (1914-1980). Po válce byl v hodnosti majora československé armády členem týmu vojenských prokurátorů v Norimberském procesu; vyslýchal například Joachima Ribbentropa nebo Hermanna Göringa. V roce 1946 byl zvolen starostou Junáka. Po Únoru 1948 brzy pochopil, že mu hrozí nebezpečí, a tak na konci října téhož roku odešel s manželkou z Československa. Usídlil se v Kanadě, odkud až do své smrti vykonával funkci starosty československého exilového skautingu.

Dopis Pavla Wonky Generální prokuratuře ze dne 7.4.1988(ručně a přepis) – otřesné čtení! Pachatelé žijí dosud mezi námi, nepotrestaní…

***

… A konečně se můžeme poučit, že i když je trestní stíhání zastaveno, z mravního hlediska je důležité, proč se tak stalo. Je totiž něco jiného, když je trestní stíhání zastaveno kvůli tomu, že pachatel toho má na svědomí už tolik, že nemá cenu ho dále trestat, nebo jen kvůli tomu, že zemřel či na něj dopadá amnestie, anebo zda je trestní stíhání zastaveno kvůli tomu, že žalovaný skutek není trestným činem. …

***

Dne 2. 2. 2021 se po 40 letech uzavřel případ Pavla Wonky, který byl v roce 1981 odsouzen za trestný čin porušování domovní svobody. Toho se měl dopustil, že „násilím vnikl do bytu Květoslavy Dvořákové“. (1)

Wonka tvrdil, že se žádného trestného činu nedopustil, neboť v předmětném bytě byl hlášen k trvalému pobytu, zatímco Květoslava Dvořáková se odtud již dříve odhlásila. Po řadě neúspěšných pokusů se Wonkovi v dubnu 1986 u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí podařilo dosáhnout obnovy řízení a odsuzující rozsudek zrušit. (2) Poté bylo nezbytné znovu projednat původní obžalobu. K novému projednání došlo 4. 3. 1988. Trutnovská soudkyně JUDr. Marcela Horváthová rozhodla, že trestní stíhání zastavuje pro neúčelnost, protože trest, který by mohl být Wonkovi uložen, je zcela bez významu vedle trestu, který mu byl uložen v roce 1987 Městským soudem v Praze. (3) Otázka Wonkovy viny či neviny zůstala tedy nezodpovězena.

Aktualizováno 14.8.2021: UsneseníOS Trutnov ze dne 11.8.2021. Zasláno na vědomí i PČR Vrchlabí.

***

Žádní zástupci veřejnoprávních médií se nedostavili, za veřejnost pouze manželka právního zástupce Jiřího Wonky. Státní zástupce dr. Dostál plně soudní rehabilitaci podpořil. Jednání proběhlo rychle s jedinou vadou, že senát si nepřál být vyfotografován. Škoda, zasloužil by si „zviditelnění“ za dobře odvedenou práci. Soudkyni JUDr. Marcelu Horváthovou, která se rozhodujícím způsobem podílela na mučednické smrti Pavla Wonky, nebyl přítomna, jako vždy při jednáních týkajících se bratří Wonků.

Pavel Wonka: JEDNÁNÍ– USNESENÍ/ Jiří Wonka: JEDNÁNÍ- USNESENÍ  

Zamlčovaný dokument „Svědectví o smrti Pavla Wonky“ konečně ke shlédnutí v iVysílání ČT – po 27 letech!

Poslanecká sněmovna dne 30. 7. 2021 odmítla návrh na odškodnění pro ty, kdo byli za minulého režimu neoprávněně vystaveni ochrannému dohledu, stejně jako pro ty, kdo byli nezákonně vyloučeni ze středních škol nebo učebního poměru.

Ze 123 přítomných poslanců hlasovalo pro odškodnění 47, resp. 48. (K přijetí návrhu bylo třeba 62 hlasů.)

I když proti byl jen zanedbatelný počet, klíčové bylo, že z přítomných poslanců se převážná většina zdržela hlasování, mezi nimi i prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která se loni do médií vyjádřila, že odškodnění za ochranný dohled je „náš dluh“. (Viz podrobnosti v příloze - „Cena za otevření toho tématu pro mě osobně byla velmi vysoká, nicméně jsem ráda, že se ten dluh splatí, aspoň v to doufám. A jistě o tom přesvědčím kolegy ve Sněmovně“.)

Zdá se, že tento „dluh“, stejně jako diskriminace neoprávněně vyloučených středoškoláků a učňů, většinu poslanců nezajímá.

Podrobnosti k průběhu hlasování podle záznamu z jednání Poslanecké sněmovny:

Dne 12. 4. 2022 byl po 75 letech zrušen rozsudek Národního soudu, jímž byl k trestu dvacetiletého těžkého žaláře, propadnutí jmění a ztrátě vojenské hodnosti odsouzen armádní generál Jan Syrový (1888-1970), bývalý ministerský předseda a ministr obrany. (1)

Znamená to, že se Jan Syrový stal znovu generálem?

Ministryně obrany Mgr. Jana Černochová k tomu zaujala dne 10. června 2022 stanovisko, které její kancelář shrnula takto:

Dne 14. 7. 2022 zastavil pražský městský státní zástupce JUDr. Jan Kopečný trestní stíhání bývalých předsedů československé vlády z let 1938 až 1939, armádního generála Jana Syrového (1888-1970) a Rudolfa Berana (1887-1954).

Státní zástupce tak splnil úkol, který mu 12. 4. 2022 uložil pražský vrchní soud: znovu prošetřit obvinění, která v roce 1947 vedla u Berana i Syrového k dvacetiletému těžkému žaláři, ztrátě vojenské hodnosti a propadnutí jmění.

Státní zástupce nově posoudil věc tak, že jmenovaní se žádného trestně postižitelného jednání nedopustili a není ani důvod postoupit věc jinému orgánu.

Soud v Českém Krumlově 5. 5. 2021: „To, co jsem tehdy zažil, bylo součástí tehdejšího systému. Ti, kteří mu poslušně sloužili, mně dávali najevo, že proti mně nic osobně nemají. Kdyby ale dostali rozkaz, aby mě zastřelili, tak to bez váhání a jakýchkoli výčitek, udělají.“

Předsedkyně senátu JUDr. Martina Erbová po skončení výpovědi poděkovala prof. Wieskemu za jeho autentické svědectví a dodala: „Vaše výpověď je cenná zejména pro nás, kteří jsme tu dobu nezažili.“

Soud uznal, že Kania na Gagarinově ulici v čas demonstrace nebyl, nicméně je stále vinen, že se tam dopouštěl výtržnictví.(Formální právo nehledá ani dnes spravedlnost i v mnoha jiných případech – nemůže, pouze zdravý rozum soudců, těch co si ho ještě dokázali zachovat .J.Š.)

Význam tohoto procesu spočívá i v tom, že se soud vrátí znovu k událostem, při nichž byli 21. 8. 1969 v Brně zastřeleni 18letá Danuše Muzikářová (6) a 28letý Stanislav Valehrach. (7) Jejich vrahové nebyli nikdy vypátráni. (Dost možná žijí vrazi stále mezi námi, s vysokými penzemi, nepotrestání, jako „český Eichmann“, JUDr. Karel Vaš, který se nám všem vysmíval až do svých 96 let. ..J.Š.)

***

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 10. 1973 (potvrzen brněnským krajským soudem dne 22. 12. 1973) byl Walter Kania (1940-1996) odsouzen pro trestné činy „ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele“ a „výtržnictví“ za to, že se dne 21. 8. 1969 zúčastnil „na Gagarinově ul. v Brně tam probíhajících demonstrací protisocialistických živlů“. (1, 2, 3). Kania se hájil tím, že „v té době na Gagarinově ul. vůbec nebyl“. Soud však považoval jeho obhajobu za vyvrácenou „svědeckými výpověďmi příslušníků VB Jiřího Ondráčka a Jiřího Holuba“. (4)

Milí přátelé,

dovolte mně prosím, abych Vás informoval o nejnovějším vývoji v kauze Pavla Wonky (1953-1988) z roku 1984, včetně stručné rekapitulace:

Dne 5. 4. 1984 zahájil vyšetřovatel Okresní prokuratury v Trutnově JUDr. Miroslav Soukup trestní stíhání kvůli tomu, že Pavel  uzavřel provokativní závazek na počet 40. výročí Slovenského národního povstání a kvůli tomu, že nepravdivě obvinil dva členy KSČ, a to Karla Novotného a Jiřího Noska.

Dne 4. 6. 1984 rozšířil vyšetřovatel JUDr. Miroslav Soukup trestní stíhání kvůli pomluvě směřujícím proti Jiřímu Zadrobílkovi.

Dne 11. 6. 1984 toto rozšíření vyšetřování zrušil okresní prokurátor v Trutnově JUDr. Josef Doležal kvůli tomu, že pomluva nebyla dostatečně specifikována.

Dne 9. 7. 1984 vyšetřovatel Okresní prokuratury v Trutnově JUDr. Miroslav Soukup údajnou pomluvu vyspecifikoval.

Dne 17. 7. 1984 okresní prokurátor JUDr. Josef Doležal zamítl Pavlovu stížnost proti trestnímu stíhání i proti podjatosti JUDr. Miroslava Soukupa.

Věc se pak vyvinula tak, že Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí byla podána obžaloba kvůli tomu, že Pavel dne 12. 7. 1983 a 31. 8. 1983 nepravdivě obvinil Květoslavu Dvořákovou a Annu Lakatosovou a dne 14. 2. 1984 pomluvil Karla Novotného a Jiřího Noska.