Aktualizováno 21.3.2024: Asymetrický rozsudek zcela proti zdravému rozumu a proti zájmům dětí !
***
Dobrý den, pane Jane Šinágle,
velmi děkuji, že mi po řadu let zasíláte odkazy na své autorské články a především děkuji, že neumdléváte v boji o demokracii v Čechách. Ostatně platí, že jen ta civilizace přežije, kde je naděje na spravedlnost. Ráda vzpomínám na Vaši cennou podporu v mém úsilí prosadit čestné občanství pro Pavla Wonku v dobách mého působení v roli radní města Hradce Králové. Netušila jsem tehdy, že o deset let později také já budu vést boj proti bezpráví se soudy a OSPODEm.
Mé dceři hrozí exekuce malinkých dětí jen proto, že si dovolila vzít osud do svých rukou a před třemi lety odešla od domácího tyrana. Ráda bych Vás poněkud "troufale" požádala o pomoc. A sice, zda byste případně mohl být přítomen dne 15. března v 9.00 hod. v jednací síni č. 8 na Okresním soudu Praha-východ, kde soudkyně Lucie Řezáčová vynese rozsudek v opatrovnickém řízení. V příloze připojuji dnes publikovaný článek v Reflexu, který téma přibližuje. V úvodu je citován příběh mé dcery.
Dovolím si stručnou rekapitulaci událostí:
V pátek 15. března v 9.00 hod soudkyně Lucie Řezáčová z Okresního soudu Praha-východ vynese rozsudek. Protože se dosud bez jakýchkoli pochybností opírala o stanovisko brandýského OSPODu, je zřejmé, jak rozhodne. Mé dceři, nestane-li se zázrak, vezmou děti. A to s okamžitou vymahatelností.
Během soudního jednání v úterý 5. 3. si brandýská sociální pracovnice vychutnala svou moc. Soudu navrhla, aby děti byly předány do výhradní péče otce. S matkou by se tak viděly jednou za 14 dní od čtvrtku odpoledne do neděle. V následujícím týdnu by je směla navštívit na pouhé 2 hodiny. Zpráva OSPODu z narychlo iniciovaného pohovoru s dětmi z 28. 2. (pouhý týden před soudním jednáním) nás šokovala. Byla zkreslená. Děti údajně uvedly, že chtějí žít rovnoměrně s matkou i s otcem, ačkoli dcera (6,5 let) jasně řekla, že chce chodit do školy v Černilově, a syn (4,5 let) řekl, že bydlí v Černilově (trvalé bydliště matky). Sociální pracovnice matce mj. vytkla, že si dovolila zdvořile požádat o zvukovou nahrávku z pohovoru s tak malinkými dětmi (samozřejmě z obav z možné manipulace dětských odpovědí, což se také potvrdilo). Zprávu budeme mít k dispozici až po urgenci. Matce ji OSPOD navzdory slibu u soudu nepředal.
Zdrcující rezumé:
OSPOD po třech letech viděl děti poprvé. Po dvanáctiminutovém pohovoru má o jejich životě jasno. Vytrhne je i s kořeny od maminky, sedmiměsíční sestřičky a kamarádů. Domácí násilí ho nezajímá. OSPOD i soud zatím bagatelizoval veškeré odborné zprávy o domácím násilí, i když má matka k dispozici znalecký posudek, že byla obětí. Všechny odborné zprávy to rovněž potvrzují. Znalecké posudky na otce dětí odmítl. Na okamžik jsem se domnívala, že po neblahé propagaci selhání brandýského OSPODu v kauze týraných chlapců bude chtít současný "tým" reputaci OSPODu napravit. Jak naivní. Dráždíme je už jen tím, že vzdorujeme a bojujeme.
Nejde ale jen o příběh mé dcery. Jsou tu další a další maminky, jejichž hlas není slyšet. Jen když se o tomhle barbarském systému mluví, je naděje na jeho změnu.
S úctou
Lenka (Jaklová) Krejzová
publicistka
7.3.2024
Read more...